Kyjev eskaluje válku slov, ta skutečná zadrhává

Email Tisk PDF

(foto matthewaid.com)Sílící kyjevská kritika Ruska z posledních dní může být reakcí na zveřejnění „Bílé knihy“ o porušování lidských práv a principů svrchovanosti práva na Ukrajině.



 

 

 

Pokračující vojenská operace Kyjeva proti rebelům na východě země podle všeho nepřináší kýžené výsledky, neboť v některých oblastech nejspíš probíhají vyrovnané boje, zatímco v jiných rebelové přecházejí do protiútoku, sílí v posledních dnech snahy ukrajinských i některých unijních politiků internacionalizovat krizi, zintenzivňovat kritiku Ruska a vtáhnout ho přímo do konfliktu.

Příval titulků a politického pohybu. Ministerstvo zahraničí Ukrajiny vyzývá „světové společenství“, aby odsoudilo blíže nespecifikované „systematické protiprávní kroky směřující k porušováním práv a svobod občanů Ukrajiny“, ve Slavjansku měla být exhumována těla dvou duchovních, které prý rebelové popravili za jejich loajalitu Kyjevu, ukrajinští politologové mají za to, že se Vladimir Putin „válkou na Ukrajině“ snaží odvést pozornost Rusů od závažných vnitřních problémů, nositelka Nobelovy ceny za literaturu Gerta Müllerová je přesvědčená, že Putin chce destabilizovat Ukrajinu natolik, aby nebyla s to vstoupit do EU (byť EU Ukrajinu za plného členy přijmout sama nechce a NATO také ne). Ukrajinský prezident Petro Porošenko, který prakticky každý den „konzultuje“ s americkým viceprezidentem Joe Bidenem, mezitím s polským premiérem Donaldem Tuskem, jehož vláda nedávno těsně ustála hlasování o důvěře, dojednal utvoření mezinárodní brigády složené z vojáků Ukrajiny, Polska a Litvy -- ponese prý název UkrPolLitBrig. Polsko a Pobaltí mají námitky proti tomu, aby se šéfem evropské diplomacie stala současná italská ministryně zahraničí Federica Mogheriniová, protože by mohla být „příliš měkká“ vůči Rusku, a ukrajinští nacionalisté na Facebooku německé kancléřce Angele Merkelové nemohou odpustit její snahu nastolit mírové rozhovory s rebely, a nazývají ji „paní Ribbentropová“. Angela Merkelová vzápětí ujistila Porošenka o „pevné podpoře“ ze strany EU, Polsko doufá, že nezůstane jen u slov (summit EU ale znovu odmítl „sektorové“ sankce a „jen“ vyzval „své“ unijní banky, aby ukončily financování rozvojových projektů v Rusku), což znamená, že evropský Západ nezaujal vůči Rusku tvrdší postoj -- v době, kdy nejvíce Američanů (23 procent) považuje Rusko za hlavního budoucího nepřítele.

Vedle této války slov probíhá i válka skutečná. Při úterním leteckém útoku na rebely ovládané městečko Snižne byl zničen blok obytných budov, v němž zahynulo 11 civilistů. Podle všeho se tak stalo v rámci bojů, ale s postupujícími zprávami o mrtvých civilistech Kyjev změnil příběh a začal tvrdit, že Rusko, které podporuje rebely, z jakýchsi důvodů samo zaútočilo na své vlastní spojence. Je to jen potvrzení tendence: po měsících každodenních zaručených zpráv o blížící se ruské agresi se nyní Kyjev snaží vše „nepohodlné“, co se odehraje v oblasti bojů, vydávat za přímý důsledek přímé ruské invaze.

Ministerstvo obrany přitom připouští, že situace v Donbasu je „složitá“, neboť podle nepotvrzených zpráv se v obklíčení rebelů u ruských hranic ocitlo na 3000 ukrajinských vojáků. Pokud by to byla pravda, byla by to pro Kyjev skutečná katastrofa, protože už bývalý ministr obrany Ihor Těňuch v březnu připustil, že má Kyjev k dispozici jen asi šest tisíc vojáků a důstojníků připravených k boji.

 

Bílá kniha

Možná ale nynější eskalace slovní války souvisí s tzv. Bílou knihou dokumentující „porušování lidských práv a principů svrchovanosti práva na Ukrajině“ od loňského listopadu do letošního března. Rusko ji minulý týden předložilo Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Jak konstatoval zplnomocněnec ruského ministerstva zahraničí pro lidská práva Konstantin Dolgov, OBSE dokument přijala a námitky měla jen ukrajinská delegace. „Nikdo neodmítl fakta, která jsou v knize obsažena, fakta, která by naše důkazy vyvracela, předložena nebyla. Jen představitelka ukrajinské delegace přečetla dlouhý projev, v němž vyložila dobře známé postoje Kyjeva k situaci na jihovýchodě Ukrajiny, a aniž by ale položila byť jedinou otázku prostě trvala na tom, že nic z toho, co se v knize píše, není pravda.“ Reakce se začaly různit až od ruských a mezinárodních lidskoprávních organizací, ale podle Dolgova Rusko „mezinárodní konsensus ani nečekalo“.

Ruská Bílá kniha se v první řadě soustředí na rasismus a xenofobii „nové Ukrajiny“, přičemž mezi „vstupními“ příklady uvádí třeba listopadové majdanské vystoupení básnířky Diany Kamljukové, která se v roce 2008 podílela na rasově motivované vraždě. A na Majdanu pak mimo jiné volala: „Vydejme se naší cestou a nenechme se z ní svést žádnými Židy. V nás Ukrajincích proudí krev bílé rasy!“ Následuje výčet zhanobených židovských hřbitovů a památníků obětí holocaustu nebo synagog, které skončily v plamenech. Dalším tématem jsou zdokumentované případy výzev k zabíjení etnických Rusů nebo zločinů s náboženským podtextem. To vše ve finále doprovázeno fotografickou přílohou, která dokumentuje hákové kříže na Majdanu nebo útoky představitelů „nové Ukrajiny“ na kohokoli, kdo se jim znelíbí.

„Horká fáze“ ozbrojeného konfliktu na východě Ukrajiny je podle Dolgova jen „otázkou ještě několika týdnů“, ale na jeho „psychologické a humanitární“ vyřešení bude třeba času mnohem déle. Tím spíš, že svou vlastní Bílou knihu „zločinů kyjevského režimu“ začali sepisovat také lídři samozvaných „lidových republik“ na východě Ukrajiny. Chtějí v ní shromáždit dokumenty „o klíčových lidech kyjevského režimu, kteří vydávají zločinné příkazy, a o lidech, kteří tyto příkazy plní“. Výsledná „černá listina“ pak má zabránit, aby viníci „unikli spravedlnosti“.

 

„Pošlete do války své děti!“

Mezitím na Ukrajině dál panuje bezvládí. Aktivisté Majdanu, kteří až dosud odmítali vyklidit centrum Kyjeva a obsazené vládní a státní budovy, změnili názor, nicméně pro svůj odchod požadují několik provokativně vypočítaných „podmínek“: „Jsme připraveni vyklidit náměstí a jít na frontu. Chceme ale, aby (ministr vnitra) pan Avakov s námi poslal svého syna. A všichni, kdo zasedají v parlamentu, ať také pošlou své děti. A pak půjdeme všichni bojovat spolu.“ Na samotného Arsena Avakova, který je mimo jiné vyhlášeným terčem Pravého sektoru, byl posléze spáchán pokus o atentát, aniž by byly známy bližší podrobnosti, snad s výjimkou, že se tak stalo v oblasti bojů, kde je Pravý sektor aktivní (a to i při spalování těl „neznámých vojáků“). A do chaotické oblasti bojů na jihovýchodě Ukrajiny chce „pro osvobození Ukrajiny“ zamířit nový prapor dobrovolníků, jehož příslušníky mají být výhradně ukrajinští Židé a jen ti, kteří mají bojové zkušenosti. To vše za peníze Ihora Kolomojského, dněpropetrovského oligarchy a gubernátora, dnes nejvlivnějšího muže celé Ukrajiny.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Středa, 16 Červenec 2014 20:57 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz