Kyjev chce po boku USA ovládnout svět (kukuřicí)

Email Tisk PDF

(foto Facebook)Velkolepé hospodářské sny ukrajinského vedení narážejí na pokračující plnohodnotnou válku, stejně jako na akutní ekonomické a společenské problémy, v jejichž rámci se už dokonce i Majdan v očích kyjevské vlády stal projektem ruské tajné služby.



 

 

Ukrajina je sice plně závislá na miliardách zahraniční pomoci a bailoutech od Mezinárodního měnového fondu, ale ratingová agentura Standard & Poor's vylepšila hodnocení země z CCC na „stabilní“. Možná to souvisí s „největší privatizaci za uplynulých 20 let“, kterou koncem týdne oznámil kyjevský premiér Arsenij Jaceňuk, přičemž prozradil svůj pohled na věc: „Mám za to, že všechny státní firmy, holdingy a podobné pochybnosti, jsou neefektivní. Jejich činnost směřuje k jedinému – k ukořistění peněz získaných v rámci státních záruk.“ Mezi prvními má být privatizován státní podnik Ukrspirit, výrobce alkoholu, lihu a biopaliv.

Jaceňuk se zahleděl i do budoucna a oznámil, že během deseti let Ukrajina ztrojnásobí produkci svého zemědělství a ovládne svět. „V kukuřici může Ukrajina spolu se Spojenými státy kontrolovat 65 procent světového trhu, a když kontrolujete 65 procent světového trhu, mnohem snáze se domlouváte o čemkoli, včetně plynu,“ prohlásil premiér v rámci Všeukrajinského agrárního fóra v Kyjevě.

Prozatím má prodej ukrajinské zemědělské produkce podpořit pět speciálních obchodních misí, které budou v zahraničí zřízeny, a to za situace, kdy asociační smlouva s EU s otevřením evropského trhu nepočítá.

Než ale dojde na „světlé zítřky“, premiér přiznává, že kvůli nynější „protiteroristické operaci“ na východě země přijde Ukrajina o „značnou část sklizně obilí“, a Ukrajinská unie průmyslníků a podnikatelů odhaduje, že „bude třeba 10 let a přímých investic ve výši 170 až 180 miliard eur, aby byly vytvořeny podmínky pro adaptaci na asociační smlouvu“, připomíná profesor ekonomie Jacques Sapir z pařížského l’EHRSS a moskevského MSE-MGU. Země však musí být připravena takové investice absorbovat a není jisté, zda Ukrajina připravená je. V současnosti obchoduje především se třemi bloky – s postsovětským SNS, Evropou a Asií. Loni, když byla ekonomika ještě plně v chodu, 37,7 procenta ukrajinského exportu mířilo do SNS, zatímco do EU a Asie po 25 procentech. „Čistě z ekonomického pohledu je těžké chápat trvání ukrajinských elit na dohodě o volném obchodu s EU, který představuje jen čtvrtinu ukrajinského exportu,“ konstatuje Jacques Sapir. „Až dosud je součástí bilaterálního obchodu s Ruskem, včetně obchodu s energiemi, obchod v oblasti průmyslu. Hlavní bude, jak zareagují ruští producenti. Používali ukrajinský import ke snížení nákladů, protože v Rusku vzrostly náklady na pracovní sílu i mzdy více než na Ukrajině. Pravdou je i to, že od roku 2004 v Rusku rychleji rostla i produktivita práce. Pro některé základní produkty měla ale Ukrajina ještě v roce 2012 cenovou výhodu. Nicméně rubl od ledna 2014 klesá a proto tento druh delokolizace výroby už možná nebude nutný. To ale přinese ve výsledku výrazné omezení obchodu, což bude pro Ukrajinu extrémně škodlivé.“    

Aktuálně například už chaos v zemi a ekonomické těžkosti omezily výrobu automobilů, která v červnu oproti květnu klesla o celou třetinu. A vláda připouští, že bude muset znovu začít kupovat plyn z Ruska, aby zajistila topnou sezónu. „Nevidím důvod, proč by nám Rusko nemohlo prodat plyn,“ prohlásil vicepremiér Vladimir Grojsman. „Pokud máte alternativní zdroj, sem s ním,“ dodal s tím, že v plánu je nákup 6 až 7 miliard kubíků. Už nyní vláda pro blížící se topnou sezónu snížila spotřebu plynu komunálním podnikům o 30 procent a jedná o tom, že by limit na vytápění bytů snížila o dva stupně Celsia.

Kyjev aktuálně tvrdí, že na tranzit ruského zemního plynu do Evropy spotřebovává denně 10 milionů kubíků plynu svého (nezaplaceného), nicméně údaje Ukrtransgazu ukazují, že se tranzit do Evropy, nejspíš v důsledku relativně teplé minulé zimy, od letošního ledna snížil o sedm procent. I ruský Gazprom přitom uvádí, že Kyjev si z tranzitního plynu nic neodčerpává pro sebe, za to ale země EU, konkrétně Polsko a Maďarsko, omezily reversní dodávky plynu na Ukrajinu meziročně o 14 procent. Právě především z reversních dodávek, o něž Rusko vede s EU spor, Ukrajina plní svá plynová úložiště. Pro zimní sezónu potřebuje mít v záloze 18 miliard kubíků, nicméně poslední zprávy mluví o 14 miliardách. Ukrajina koncem června navrhla Bruselu spustit „velký revers“ přes Slovensko v objemu 30 miliard kubíků ročně, ale Gazprom pohrozil, že firmám, které se budou na přeprodeji/předodávání plynu Ukrajině podílet v rozporu se závaznými smlouvami, omezí dodávky plynu. Další pokus o vyřešení ukrajinsko-ruského sporu o ceny za plyn a dluhy za plyn už dodaný, by se prý mohlo konat ve druhé polovině července.

 

Válka pokračuje

Mezitím pokračuje válka a na východě Ukrajiny dál umírají lidé. V pátek rebelové raketometem zabili na třicet ukrajinských vojáků, na což prezident Petro Porošenko slíbil „drtivou odpověď“. Ukrajinské letectvo pak zničilo dvě základny rebelů v oblasti Doněcku a Luhansku, přičemž armáda tvrdí, že zabila tisíc rebelů, po pěti stech na každé základně. Ukrajinská armáda ale slyne nafukováním svých úspěchů, ačkoli v žádné větší bitvě zatím nikdy nebylo zabito víc než několik desítek lidí, a tak se nyní hlášená tisícovka mrtvých rebelů jeví neuvěřitelně. Na druhou stranu podle všeho záměrně snižuje své vlastní ztráty. Rebelové zase pro změnu tvrdí, že u Horlivky sestřelili další armádní Su-25, ale Kyjev to popírá.

Porošenko do toho už jednal s „kyjevským“ doněckým starostou o opatřeních, jak se vyhnout bombardování města, odkud se část rebelů stáhla, zatímco obyvatelé tu mění sklepy v protiletecké kryty nebo masově prchají z města, vesměs směrem na Berďjansk nebo Mariupol, který leží na hranicích s Krymem a který pod dohledem Kolomojského batalionu Azov slaví „měsíc od osvobození od teroristů“ . V Oděse mezitím kdosi vyhodil do vzduchu dvě pobočky PrivatBanky, která rovněž patří dnes asi nejvlivnějšímu ukrajinskému oligarchovi Ihoru Kolomojskému.

Dál prý platí ochota Kyjeva zahájit mírová jednání, ovšem jen při oboustranném zastavení palby a navíc jen se „skutečnými představiteli Donbasu“, což jsou v očích Kyjeva tamní „horníci a hutníci“. Takto nastavené „opakované varianty provedení rozhovorů o příměří“ ale rebelové i Rusko odmítli, informoval v pátek Porošenko amerického viceprezidenta Joe Bidena. Vzápětí nový ukrajinský ministr zahraničí Pavel Klimkin ujistil, že USA Kyjevu „neříkají, jak má řídit zemi“, nicméně hned v sobotu volal Porošenko Bidenovi znovu, aby „spolu posoudili kroky k deeskalaci“ a koordinaci postupu USA a Kyjeva a aby Porošenko Spojeným státům poděkoval za dosavadní podporu a „zdůraznil, že transatlantická solidarita je pro další vývoj klíčová“. Biden při této příležitosti vyjádřil Porošenkovi soustrast se ztrátami z řad ukrajinských vojáků, o mrtvých civilistech se nezmínil.

Už Klimkin přitom odmítl, že by ukrajinská armáda na východě země střílela po civilistech. Kyjevská Rada národní bezpečnosti ujišťuje, že útoky armády jsou „přesné“ a neohrožují civilisty, nicméně o přesném opaku informuje třeba i New York Times a německá kancléřka Angela Merkelová vyzývá Porošenka, aby zajistil ochranu civilistů v oblastech bojů.

Pokud přitom nyní Human Rights Watch v souvislosti s izraelským bombardováním obydlených míst v pásmu Gaze mluví o spáchání válečného zločinu, pokud Amnesty International kvůli Gaze požaduje vyhlásit mezinárodní zbrojní embargo a důsledně vyšetřit zabíjení civilistů a také OSN mluví o „možných“ válečných zločinech Izraele, pak to vše musí logicky platit i pro Kyjev a bombardování východu země.

 

Napětí Kyjev-Moskva sílí

Kyjev je ale místo případným vyšetřováním svých případných válečných zločinů znechucen politikou Bruselu – po zařazení dalších 11 ruských činitelů na sankční seznam situaci vcelku výstižně shrnul ukrajinský velvyslanec při EU Konstantyn Jelisejev: „Je velmi těžké vysvětlit, že například ministr zahraničí jedné země okamžitě po návštěvě Kyjeva může odletět do Moskvy a pozvat vedení Kremlu na summit Evropa-Asie, který se bude konat 16. a 17. října, nebo že představitelé dvou vlivných zemí nejenže odmítají uvalit sankce třetí úrovně, ale současně silně tlačí na Ukrajinu, aby vyjednávala s teroristy, kteří odmítají složit zbraně, zločinně unášejí ukrajinské občany a dál drží rukojmí.“ Podle Jelisejeva je to vše jen „imitace akce nebo prostě jen proces pro samotný proces“. (Mimochodem, řeč je o Itálii, respektive Německu a Francii.) EU mezitím sankce rozšířila i na lídry samozvaných „lidových republik“, kteří vše vzali s klidem – konta nebo reality v zemích EU prý nemají, a tak sankce „na jejich další práci žádný vliv mít nebudou“. Velitel rebelů, kteří mezitím vyhodili do vzduchu další most, nicméně přiznal, že poté, co vládní jednotky dobyly Kramatorsk, dezertoval celý oddíl ruských kozáků včetně známého vůdce Babaje, který podle vlastních slov přijel bojovat na Ukrajinu, protože je v Rusku stíhán pro vraždu.

V kyjevském Muzeu velké vlastenecké války byla v sobotu zahájena „výstava důkazů o ruské podpoře teroristů na jihovýchodě země“. Veřejnost může vidět zbraně a dokumenty, které měly být ukořistěny na východě země, a sama pak má kompetentním orgánům předávat vlastní „dokumenty a artefakty“, které by výstavu rozšířily.

Objevují se přitom zprávy, podle nichž ukrajinská armáda přesouvá k hranicím Krymu těžkou techniku a raketomety, na což ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že by „nikomu neradil ani uvažovat“ o vojenském útoku na Krym, protože by Rusko postupovalo přesně „podle doktríny národní bezpečnosti“. Stejně ostře Moskva reagovala na smrt svého občana, kterého zabil dělostřelecký granát vystřelený z ukrajinského území. Kyjev tvrdí, že jeho armáda nestřílela, což odpovídá opakované tezi, že na ruskou stranu střílejí rebelové, aby vyprovokovali ruský vojenský vstup do konfliktu (a svou záchranu). A navíc Kyjev vyzval Rusko, ať Ukrajinu „už neprovokuje“ vysíláním další bojové techniky. Kreml opáčil, že v případě dalšího ostřelování ruského území budou následovat „přesně zacílené odvetné“ údery proti Ukrajině, neb je „přesně známo“, odkud palba vychází.

V šesti ruských krajích byl mezitím kvůli vysokému počtu ukrajinských uprchlíků vyhlášen mimořádný stav. Ruská prokuratura navíc tvrdí, že byla v Moskvě zatčena skupina devíti ozbrojených Ukrajinců, kteří prý měli v plánu páchat v Rusku sabotáže. (Na druhou stranu, za Rusko bude nově hrát Ukrajinka Jekatěrina Lagnová, ve čtyřiadvaceti letech nejmladší ženská velmistryně v šachu.)

Petro Porošenko na poslední chvíli „vzhledem k situaci“ na Ukrajině odmítl pozvánku na finále světového mistrovství ve fotbale v Brazílii, kde se měl zúčastnit mimo jiné i oběda s ostatními světovými státníky, včetně Vladimira Putina. Ten do Brazílie zamířil v rámci latinskoamerické cesty, během níž už na Kubě odpustil 90 procent dluhů ještě ze sovětských časů (a ruský ropný koncern Rosněfť podepsal smlouvu na průzkum perspektivních nalezišť ropy v kubánských pobřežních vodách), a cestou do Argentiny se ještě nečekaně zastavil v Nikaragui. V Brazílii se Putin setkal s Angelou Merkelovou; podle Putinova mluvčího se shodli na tom, že je třeba rychle zahájit mírová jednání (v případě nutnosti i jako videokonferenci) a vyhlásit příměří, neboť situace na Ukrajině „má tendenci k degradaci“. Prohlášení z Merkelové strany navíc coby předstupeň zastavení palby zdůrazňuje význam efektivní kontroly neprostupnosti ruských hranic a výměny zajatců.

 

Majdan projektem FSB?

Zatímco boje na východě pokračují, vyvstává otázka, jaký vliv na budoucí vývoj bude mít fakt, že Kyjev pravidelnou armádu „posílil“ o nepravidelné, dobrovolnické a žoldnéřské oddíly, jejichž loajalita a skutečné zájmy nejsou vůbec jisté -- skupina ozbrojenců například nyní obsadila lisovnu oleje, která patří americkému koncernu Cargill. To vše za situace, kdy Kyjev v ekonomické a sociální sféře postupuje podle drastických „úsporných“ pravidel Mezinárodního měnového fondu, což „na náladě“ v chudé zemi nepřidá. Celých 70 procent Ukrajinců neakceptuje současnou vládu a požaduje urychlení předčasných parlamentních voleb, zatímco zastupitelé ve Lvově po Porošenkovi požadují, aby Stepanu Banderovi a Romanu Šuchevyčovi vrátil titul „Hrdina Ukrajiny“, o který je připravil „nezákonný a protiprávní“ verdikt Nejvyššího správního soudu.

Největší pnutí se odehrává na Majdanu v centru Kyjeva. Generální prokurátor Vitalij Jarema oznámil, že hodlá náměstí a státní budovy, které majdanovci stále okupují, vyklidit a pokud se aktivisté nerozejdou dobrovolně, budou mít – na rozdíl od dob vlády svrženého prezidenta Janukovyče -- policisté právo použít zbraně. Podle Jaremy lidé „kamuflovaní v maskáčích“ páchají zločiny, vyrábějí drogy a dál obsazují státní budovy: „Symbol revoluce chtějí proměnit v karikaturu,“ prohlásil. Například z Muzea historie Kyjeva, jehož budova je v moci majdanovců, zmizely exponáty za 200 tisíc dolarů, v noci se na náměstí odehrávají rvačky a přestřelky a skupiny aktivistů útočí na kolemjdoucí, načež i kyjevský primátor Vitalij Kličko konstatoval, že „centrum Kyjeva bohužel není pro Kyjevany bezpečný“. Na náměstí je podle něj dál asi tisíc aktivistů a jednání s nimi je velmi těžké, protože nemají žádné jednotné vedení. Násilné rozehnání Majdanu nicméně Kličko vylučuje.

Účastníci pravidelného nedělního „národního shromáždění“ na Majdanu vyjádřili nespokojenost s tím, že prezident Porošenko stále ještě do parlamentu k ratifikaci nepředložil asociační smlouvu s EU, a připomněli mu, že cestování na Západ bez víz bylo jedním z hlavních motivů Majdanu loni v listopadu... (Mimochodem, smlouvu zatím k ratifikaci ze všech zemí EU dostal snad jen parlament Litvy).

Trpělivost s Majdanem dochází i ukrajinskému ministrovi vnitra Arsenu Avakovovi. Prý má „plné složky“ o těch, „kdo páchají protiprávní činy a kryjí se přitom Majdanem“, a je na čase „skoncovat s touto hanbou“: „To, co se nyní na Majdanu děje, je diskreditací jeho smyslu, je to rozmělňování Ukrajiny. Seskupení nepochopitelných, nesympatických, nečestných lidí na hlavním náměstí země je projekt ruské tajné služby FSB a marginálních stran, které už patří minulosti,“ prohlásil s tím, že by majdanovci raději měli „vzít zbraně a jít na frontu“.

 

PS. Krym. V rámci řešení ekonomické situace ruský parlament schválil zákon, který promění Krym v jednu ze zón, v níž je povolený hazard. Každý, kdo si bude chtít v oblasti otevřít kasino, bude muset vložit půl miliardy rublů investic do obnovy poloostrova. Krym by měl z hazardu ročně získat asi 725 milionů dolarů. V hazardní ráj se má proměnit také Soči, které má díky nedávné zimní olympiádě k podobnému rozvoji připravenou infrastrukturu. V Rusku byl hazard v roce 2009 omezen na čtyři zvláštní oblasti, ale nic neběží podle plánu a dnes funguje zatím jen jedna, komplex zvaný Azov-City. Vedení anektovaného Krymu navíc aktuálně připravuje zákon o zvláštní ekonomické zóně.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pondělí, 14 Červenec 2014 06:16 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz