ČR na seznamu „nepřátel“ Ukrajiny

Email Tisk PDF

V Kyjevě vládne atmosféra nedůvěry a bojovného honu na čarodějnice a zrádce všeho druhu.



 

 

 

 

Jmenování Valerije Heleteje do funkce ministra obrany je jedním z ukázkových příkladů faktu, že Petro Porošenko umí překvapit. Podle všeho zkorumpovaný, neschopný a znalostí o skutečné armádě nepolíbený Heletej, takto dosavadní šéf Porošenkovy ochranky, o svém talentu přesvědčil hned při svém prvním oficiálním úkonu, když slavnostní přísahu věrnosti ukrajinskému státu podepsal zavřeným perem. Vše ale zachránil vzápětí, když operetně slíbil, že slavná ukrajinská armáda dobude zpět Krym a v Sevastopolu uspořádá vítěznou přehlídku. Všichni poslanci povstali a této představě nadšeně aplaudovali. A ukrajinští vojáci prý mezitím už v okolí Luhansku postříleli všechny toulavé psy, aby měli co jíst…

Lídři nové Ukrajiny ostatně jako by se bojovností opájeli. Média, která dostala miliony od USAID na „rozvoj univerzálních hodnot“ přinášejí tu seznamy „největších teroristů“ na východě země, ondy seznamy států, které mohou „bodnout Ukrajinu do zad“, a světe div se, mezi nepřáteli se objevila i Česká republika. Při pohledu na dosavadní politiku naší vlády či postoj mediálního mainstreamu je takový nevděk snad až neuvěřitelný, nicméně argument Majdanu je vcelku prostý: český prezident za původ nepokojů v Donbasu označil zrušení zákona o ruštině, podpořil „decentralizaci“ ukrajinské vlády a mluvil o tom, že je západ Ukrajiny pod kontrolou banderovců, jejichž ideologický vůdce „vyzýval k zabíjení Poláků mezi 16 a 60 lety věku“. „Obecně tak platí, že jen opakuje hlavní teze ruské propagandy. Česká republika také odmítla na svém území americký protiraketový systém, čímž nahrála Rusku,“ shrnuje autor „seznamu“ své důvody, proč je ČR nepřítelem Ukrajiny. A další ideolog pak návrh mírových jednání, která ve středu v Berlíně spolu s Německem, Francií a Ruskem podpořil i Kyjev, považuje jen za „pacifistická prohlášení“, která mají za cíl jediné – umožnit Německu vyhnout se skutečnému konfliktu s Ruskem a předat celý Donbas Putinovi.

Jak asi v očích Kyjeva dopadá konzervativní britský premiér David Cameron, když se nyní provalily vazby jeho strany s proruskými lobbisty? Pro náladu v Kyjevě je příznačná hlavní otázka Kiyv Post pro amerického velvyslance v Kyjevě Geoffreye Pyatta: „Kolik Ukrajinců musí umřít, než Amerika a Evropská unie pomůže Ukrajině s vyzbrojením a uvalí na Rusko tvrdší sankce?“ Viceprezident Joe Biden, jehož syn Hunter už dostal trafiku ve vedení jedné z neprůhledných ukrajinských těžebních společností, aktuálně sankce sice přislíbil, ale americké firmy přitom bez ohledu na už vyhlášené sankce do Ruska v květnu prodaly zboží v celkové rekordní hodnotě 1,2 miliardy dolarů, což je oproti dubnu nárůst o 21 procent…

V atmosféře, která vládne Kyjevu, se mezitím daří honu na všemožné zrádce a může se jím stát velmi snadno i prezident Porošenko – v rozhovoru s Joe Bidenem totiž prohlásil, že je připraven k mírovým jednáním bez jakýchkoli předběžných podmínek a že obnoví příměří okamžitě, pokud „obě strany zastaví palbu“, čímž ale jako by mimoděk přiznával, že neovládá ani tu „svou“ stranu. Že by právě to byl hlavní Heletajův úkol? Boje v každém případě pokračují dál

 

Sny a realita

Nejpodivnějším se ale zdá právě to, že Ukrajinci jsou ochotni umírat za cosi, co na konci řetězce představuje Evropu. Přinejmenším proto, že „Evropa“ je jiná, než jakou si ji Majdan vysnil. „Na počátku 90.let Poláci, Češi a Bulhaři věřili, že si budou brzy žít jako Rakušané nebo Dánové,“ připomíná John Pfeffer na Foreign Policy in Focus. „Evropa pro ně představovala vysoký HDP na hlavu, silné sociální záchranné sítě, vládu zákona, svobodu pohybu a vše ostatní, co se obvykle s EU spojovalo. Ať už ale noví členové z východu Evropy za poslední dekádu dosáhli čehokoli, museli za to draze zaplatit – a to by si měli uvědomit i Ukrajinci.“

Nedávno uzavřená asociační dohoda může být prvním krokem na dlouhé cestě do Evropy, ale v krátkodobém horizontu Ukrajině přinese jen významné problémy. „První přijdou se ztrátou ruského trhu a zvýšením cen energií. A tím, že Kyjev snížil celní tarify vůči Západu, evropská produkce a podniky zaplaví zemi jako přílivová vlna, která smete místní podniky neschopné konkurence (což platí pro většinu ukrajinského byznysu).“ Výměnou za slíbené půjčky od Mezinárodního měnového fondu musí Ukrajina snížit svůj rozpočtový deficit z loňského 4,5 procenta na 2,5 procenta v roce 2016, přičemž premiér Jaceňuk odhaduje, že HDP příští rok klesne o 3 procenta, což se zdá být příliš optimistickým číslem. Ke konci roku 1991 po zavedení vlastních úsporných opatření padl HDP Polska o 20 procent a ocitl se pod úrovní z roku 1989, konstatuje Pfeffer s tím, že i dnes je HDP Ukrajiny sotva poloviční ve srovnání s nejchudším členem EU, Bulharskem, zapomínat nelze ani na to, že na Ukrajině pokračuje válka.

Před šesti lety Kyjev uzavřel „východní partnerství“ a dělal si čáku na to, že bude využívat toho nejlepšího z obou světů – ruských trhů na Východě a evropských investic ze Západu. Až do roku 2013 užíval nejtěsnější obchodní a ekonomické spolupráce ze všech zemí „východního partnerství“, byť Rusko dál zůstávalo jeho největším obchodním partnerem. „Nyní stojí tváří v tvář tomu potenciálně nejhoršímu z obou světů,“ píše John Pfeffer a poukazuje na fakt, že Turecko podepsalo asociační dohodu s EU před více než 50 lety a žádost o plné členství podalo před více než 25 lety. „Stále čeká. Ukrajina možná zůstane před branami stejně dlouho.“  

Evropa dnes přijímání nových členů není příliš nakloněna a podpora rozšiřování klesá už od propuknutí finanční krize. A zatímco Ukrajina překypuje proevropským nadšením, v samotné Unii sílí euroskepticismus a Británie a možná i další země zvažují, zda má členství vůbec smysl a nedůvěra v instituce EU láme rekordy. A na Ukrajině přesto ve jménu „Evropy“ umírají lidé…

 

PS. Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), mezivládní organizace přidružená k OSN, přiznala vzdušný prostor nad Krymem Rusku.

PPS. Kyjevská policie vyzvala organizátory gay pochodu „na podporu vlády“, který je plánován na sobotu, aby akci zrušili, protože „na ni není v současnosti vhodná doba“.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pátek, 04 Červenec 2014 10:21 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz