Lídři EU a Rusko: mírový plán pro Ukrajinu

Email Tisk PDF

Ministři zahraničí Německa, Francie, Ruska a Ukrajiny se dohodli na krocích, které by vedly k oboustrannému příměří a jednáním počínaje nejpozději 5. červencem.



 

 

 

Podle společného prohlášení přijatého na závěr jednání, které se ve středu v Berlíně konalo z iniciativy Německa, mají být maximálně od soboty opětovně zahájena jednání tak zvané kontaktní skupiny „s cílem dosáhnout bezpodmínečného, vzájemně schváleného a udržitelného zastavení palby“, na jehož dodržování bude dohlížet zvláštní mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Ukrajinský prezident Petro Porošenko nikým nedodržované příměří opřené o ultimativní požadavky namísto jeho skutečného prosazení ukončil v pondělí, a podle ukrajinských vládních zdrojů citovaných agenturou AP od té doby armáda podnikla přes stovku útoků na pozice rebelů a přišla o čtyři vojáky.

Zúčastněné země se v Berlíně navíc shodly na nutnosti co nejrychlejšího osvobození rukojmích, načež se Rusko zavázalo, že umožní ukrajinským pohraničníkům přístup na své území, aby se – po dobu oboustranně dodržovaného příměří -- mohli podílet na kontrole dvou pohraničních přechodů. V plánu je rovněž navrácení dalších dvou přechodů pod ukrajinskou správu a slib podpořit misi OBSE.

V kontaktní skupině mají být zastoupeny jak kyjevská vláda, tak i představitelé samozvaných „lidových republik“ z Doněcka a Luhansku. Kreml tvrdí, že má na obě entity „jen omezený vliv“, nicméně ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov oznámil, že zástupci vzbouřeného východu Ukrajiny, včetně lídra Doněcké lidové republiky Aleksandra Borodaje už „veřejně deklarovali, že jsou připraveni uposlechnout výzvu Ruska a OBSE k zahájení konzultací o zastavení palby“.

Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier dohodu z Berlína označil za „první a velmi důležitý“ krok, přičemž nový šéf ukrajinské diplomacie a bývalý velvyslanec v Německu Pavlo Klimko vinu za to, že první fáze příměří skončila, svalil plně na rebely, nicméně dodal, že „k udržitelnému ukončení násilí musíme jednat společně“.

Zatímco Kyjev je v komentářích k berlínské dohodě velmi skoupý a Washington naposledy podpořil Porošenkovo opětovné zahájení války, předchozí dny naznačují, že se státy EU začínají v postojích k ukrajinské krizi přece jen od Spojených států „osamostatňovat“. Německá kancléřka Angela Merkelová sice ve středu nevyloučila možnost uvalení dalších sankcí proti Rusku, nicméně je prý nutné ještě projednat jejich smysluplnost. Zároveň se ale vyslovila pro obnovení vztahů mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem: „Spolupráce mezi NATO a Ruskem je nyní omezená a v některých případech pozastavena. Ušli jsme v našich vztazích dlouhou cestou, a proto je mi nynější situace líto,“ prohlásila na tiskové konferenci s „jestřábím“ šéfem NATO Andersem Foghem Rasmussenem. „Přistupujeme ke vztahům s Ruskem otevřeně a chceme se ke spolupráci v budoucnu vrátit.“ V podobném duchu se vyjádřil i italský velvyslanec v Moskvě. Itálie se od 1. července ujala předsednictví EU a normalizace vztahů s Ruskem bude podle jeho slov prioritou tohoto období.

Kyjev mezitím oznámil, že západní státy jsou z peněz svých daňových poplatníků připraveny poskytnout Ukrajině 1,5 miliardy eur k rekonstrukci válkou zničeného východu země, byť zatím není jasné, do jaké míry by taková suma byla dostačující alespoň na obnovu infrastruktury. Situace v samotném Kyjevě je nepřehledná a například policie oficiálně přepouští bojovníkům „majdanovských“ praporů Donbas a Kyjev 1 svou roli při „ochraně pořádku“ kolem budovy parlamentu.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Čtvrtek, 03 Červenec 2014 09:48 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz