Porošenko chce válkou zbavit Ukrajinu „parazitů“

Email Tisk PDF

Převáží zájem Evropy odvrátit vleklou válku na starém kontinentu, nebo Spojených států eskalovat svůj střet s Ruskem?



 

 

 

Po týdnu příměří -- během něhož boje beztak pokračovaly, a mírových jednání, během nichž Kyjev požadoval totální kapitulaci východoukrajinských rebelů coby podmínku k vůbec nějakým rozhovorům o požadavcích „lidových“ republik, – se tedy znovu bojuje „oficiálně“. Ukrajinský prezident Petro Porošenko si postěžoval, že rebelové jeho ultimativní „nabídku“ rozhovorů odmítli, a v pondělí oznámil konec příměří. Dělostřelectvo a letectvo zahájilo mohutnou vlnu útoků na pozice rebelů, přičemž cílem je podle Porošenka zbavit Ukrajinu „parazitů“.

Konec příměří uvítaly vlastně jen Spojené státy, podle nichž má ukrajinská armáda na postoj rebelů „odpovědnost“ a „povinnost“ reagovat (110 tisíc Ukrajinců, kteří podle OSN kvůli bojům uprchli do Ruska, je podle USA „třeba na návštěvě u babičky a zase se vrátí“). Obnovení války přijali i aktivisté Majdanu, kteří spolu s příslušníky radikálních nacionalistických „praporů“ Donbas, Dněpr a Ajdar na demonstraci v Kyjevě „jménem národa“ navíc požadovali vyhlásit na východě země válečný stav a po vládě chtěli plné vyzbrojení dobrovolníků. Reálnou moc Porošenka přitom ilustruje skutečnost, že třeba zmíněný Ajdar byl oficiálně rozpuštěn a jeho příslušníci měli odevzdat zbraně už před více než týdnem.

V Donbasu mezitím probíhají prudké boje a hlášeny jsou už i skutečné tankové bitvy, další sestřelený ukrajinský armádní letoun (což Kyjev popírá), v doněcké oblasti kdosi vyhodil do vzduchu další železnici, a totéž se odehrálo i u Charkova. Kyjev hlásí dobytí prvních pohraničních přechodů, nicméně se zdá, že i kdyby Porošenko po pár dnech intenzivního válčení a bombardování ohlásil, že ovládá celý východ Ukrajiny, hodnota takového výroku se bude rovnat legendárnímu Bushovu prohlášení o válce v Iráku z 1. května 2003: „Mission Accomplished.“ Ve finále se totiž jen nejspíš změní způsob boje a v pravděpodobné „městské válce“, k níž se rebelové mohou uchýlit, ztratí aktuálně nasazované tanky, dělostřelectvo nebo letectvo smysl. Ukrajina ale v každém případě upadne do vleklého konfliktu.

 

Lídři Evropy vs. USA

Na druhou stranu, k obnovení příměří zkouší Porošenka přesvědčit Francie, ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov svému americkému kolegovi Johnu Kerrymu vysvětluje, že obnovení bojů je destruktivní a může mít „nepředvídatelné důsledky“, ale nejrozhodněji se zatím vyslovil ruský prezident Vladimir Putin, který v projevu před ruskými velvyslanci v Moskvě vykreslil svůj obraz aktuálního „rozložení sil“ v ukrajinské krizi: „Bohužel, prezident Porošenko se rozhodl obnovit vojenské akce a my – tím myslím sebe a své kolegy v Evropě – nejsme s to ho přesvědčit, že cesta ke spolehlivému, pevnému a dlouhodobému míru nemůže vést válkou.“ Ruské ministerstvo zahraničí téma rozvinulo, když nepřímo obvinilo Spojené státy, že ovlivnily Porošenkovo rozhodnutí ukončit příměří: „Vzniká dojem, že ke změně pozice Kyjeva nemohlo dojít bez vlivu ze zahraničí, a to bez ohledu na postoje vedoucích členských států EU.“

Evropské státy podobná prohlášení sice nekomentují, ale ministři zahraničí Ruska, Německa, Francie a Ukrajiny by se dnes měli kvůli aktuálnímu vývoji -- na návrh německé strany -- setkat v Berlíně. Porošenko tvrdí, že „mír je dál jeho cílem“, jen k němu aktuálně míří „jinými prostředky“. Příměří prý je ochoten znovu obnovit za nezvykle formulované podmínky, že se „obě strany vzdají použití zbraní“.

Spojené státy mezitím kvůli „ruské agresi“ zahájily operaci Atlantické odhodlání (Atlantic Resolve), která spočívá ve zrychlování reakcí, výcviku a vylepšování základen NATO v Evropě. Vrchní velitel sil NATO v Evropě generál Philip Breedlove nicméně konstatuje, že je „zatím příliš brzy uvádět podrobnosti, co vše budeme dělat“. Plány NATO přitom narážejí nejen na neochotu některých evropských členských států konflikt s Ruskem dále eskalovat, ale i na veřejné mínění – například 74 procent Němců odmítá trvalé vojenské základny Severoatlantické aliance v Polsku a Pobaltí, protože by byly zbytečně drahé, nejsou vojenskou nutností a zbytečně by jen Rusko provokovaly.

Podrobnosti kolem asociační smlouvy mezi EU a Ukrajinou se i za účasti Ruska budou projednávat 11. července. Jak v pátek konstatovala německá kancléřka Angela Merkelová, bez ruského souhlasu smlouva s Ukrajinou platit nezačne.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Středa, 02 Červenec 2014 10:03 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz