Merkelová: Smlouva s Kyjevem bude platit až se souhlasem Ruska

Email Tisk PDF

Asociační smlouva mezi EU a Ukrajinou je sice podepsána, otazníků je ale více, než jasných odpovědí.



 

 

 

Kostky jsou vrženy: ukrajinský prezident v pátek v Bruselu podepsal ekonomickou část asociační dohody s EU. Co to v praxi znamená?

Svržený ukrajinský prezident Viktor Janukovyč smlouvu loni odmítl s tím, že by Kyjev přišel o 500 miliard dolarů ze vzájemného obchodu s Ruskem a že zavádění unijních standardů by Ukrajinu přišlo na dalších 104 miliard. Nyní hrozí, že Rusko zruší Ukrajině preferenční přístup na své trhy a zavede na dovoz ukrajinského zboží běžná cla, nelze ale vyloučit ani úplný bojkot některého druhu ukrajinského zboží. Rusko přitom nechápe, proč EU další trilaterální jednání mezi Bruselem, Kyjevem a Moskvou podmiňuje právě uchováním obchodních výhod, čili faktickým dotováním „asociovaného“ státu EU. Kreml v této souvislosti konstatoval, že jednání s Kyjevem a EU by bylo jednodušší, kdyby k němu došlo před podpisem asociační smlouvy, a nikoli naopak. Putinův ekonomický poradce Sergej Glazjev pak smlouvu rovnou označil za „ukrajinský ekonomický pohřeb“ s tím, že příval unijní produkce na ukrajinský trh může srazit ukrajinské HDP až o dvě procenta ročně. Glazjev ale patří k těm ruským politikům, jimž se evropské směřování Ukrajiny jeví jako katastrofa – stihl dokonce nové ukrajinské vedení nazvat „nacistickým“, na což musel reagovat i Kreml: „Názory pana Glazjeva neodpovídají oficiálním postojům.“

Při předpokládané ztrátě z obchodu s Ruskem přitom EU podle vlastních prohlášení mezi klady smlouvy pro Ukrajinu uvádí úsporu půl miliardy eur ročně, protože ukrajinské zboží už bude s to proudit na evropský trh bez cla, a celkový obchod s Unií prý vzroste až o miliardu er ročně, a to především díky zvýšenému prodeji textilu, kovů a zemědělských produktů. Text asociační smlouvy je ovšem velmi nekonkrétní (ostatně, stejně jako její politická část podepsaná v březnu), klíčový sektor -- zemědělství – v ní chybí, a tak není zřejmé, co Ukrajinu skutečně čeká. Ministr obchodu a ekonomického rozvoje Pavel Šeremeta nicméně vágně ujišťuje, že Ukrajina má Evropě co nabídnout: například kuřata, energii z vodních elektráren, produkci některých sektorů strojírenství nebo lékařskou turistiku, neboť ceny ukrajinských zubařů jsou oproti EU prý vskutku lákavé.

Shrnuto: Ukrajina se bude muset podřídit MMF, začne platit ruský zemní plyn za tržní ceny, přijde o 15 miliard dolarů, které Rusko slibovalo ještě Janukovyčovi, a výměnou za to očekává nespecifikovanou pomoc od USA a EU, otevírá svůj trh západní produkci i dotovanému zemědělství a cestu k demokracii pod vedením lidí, kteří už zkrachovali po oranžové revoluci. Otázka plného členství v EU je ve hvězdách a není jasné, zda počítat s rokem, pěti nebo deseti lety. Pokud tedy vůbec.

„Je to jeden z nejvýznamnějších dnů od vyhlášení ukrajinské nezávislosti,“ prohlásil i tak Petro Porošenko. „Využijeme této příležitosti k modernizaci země. Potřebujeme jen jedno – mír a bezpečnost.“ A vedle toho samozřejmě peníze. Hodně peněz. Brusel si už kvůli Ukrajině vypůjčil tři čtvrtě miliardy eur, MMF slibuje celkem 17 miliard výměnou za drastické „reformy“ státních výdajů a dárcovská konference pro Ukrajinu se má konat 8. července v Bruselu. Bude zajímavé, zda se zopakuje trik z podobných konferencí pro Haiti, Sýrii či Palestinu, tedy jaký bude finální rozdíl mezi penězi naslibovanými a na účty skutečně dorazivšími. Primátor Kyjeva Vitalij Kličko mezitím hlásí prázdnou městskou kasu, kyjevská vláda počítá s rychlejším propadem HDP (zatím stále jen o pět procent), nevyplácení mezd dosáhlo miliardy hřiven a po zdražení elektřiny a plynu se obyvatelům Kyjeva ještě před očekávanou vlnou „asociační“ privatizace dvojnásobně zdražují i komunální služby. A k tomu šéf parlamentu a donedávna úřadující prezident Oleksandr Turčynov obvinil Západ ze škudlení s vojenskou pomocí, neboť se Západ bojí plnohodnotné kontinentální války: „Nedostali jsme od nich ani praky!“

Asociační smlouvu nyní musí ratifikovat všech 28 členských států Unie, přičemž eurokomisař pro rozšiřování Štefan Fülle „doufá“, že zareagují pozitivně. Německá kancléřka Angela Merkelová nicméně už dopředu oznamuje, že asociační dohoda začne platit až po jednáních s Ruskem, aby „byla nalezena opatření, která by odstranila veškeré ruské obavy“.

V samotném Kyjevě také jistota nevládne – zatímco Porošenko tvrdí, že smlouva nebude ratifikována na nynějším zasedání parlamentu, strana Baťkivšina Julie Tymošenkové a premiéra Arsenije Jaceňuka tvrdí, že ratifikována bude už příští týden.  

 

„Vojensky to nejde“

Po návratu z Bruselu Porošenko prodloužil „příměří“ na východě země o další tři dny, tedy do pondělka, nicméně boje (stejně jako mírová jednání) beztak pokračují dál, byť přece jen méně intenzivně. EU zároveň dala Rusku tytéž tři dny na „změnu postoje“ vůči Ukrajině, konkrétně k osvobození rukojmích a uvolnění pohraničních přechodů, obojí v dispozici východoukrajinských rebelů.

Zatímco se ale na kyjevské politické scéně ozývají hlasy požadující zintenzivnit válku proti východu země, sám Porošenko v rozhovoru pro francouzský deník Le Figaro přiznává, že vojenskou cestou Kyjev východ Ukrajiny pod kontrolu nedostane a že by bylo lepší bojovat o „mysl a srdce“ tamních obyvatel. Obnovu východu Ukrajiny nebo decentralizaci země nelze ale zahájit, dokud je Kyjevu „vnucován válečný stav“, dodal, aniž by jmenoval Rusko.      

Vedení „Doněcké lidové republiky“, které se dostalo uznání nezávislosti od nikým neuznané Jižní Osetie, uvádí, že si konflikt na východě Ukrajiny vyžádal už tři tisíce lidských životů. Mírová jednání, propuštění rukojmích a předání hraničních přechodů podmínilo odsunem všech ukrajinských vojáků z oblasti zpět na jejich základny. OSN k tomu dodává, že v Rusku je nyní na 110 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, převážně z oblastí bojů. O statut uprchlíka oficiálně požádalo 9,5 tisíce z nich, dalších 700 Ukrajinců o azyl požádalo v jiných východoevropských zemích. Mluvčí ministerstva zahraničí USA Marie Harfová čísla OSN zpochybnila s tím, že je nelze z amerických zdrojů potvrdit.

Problémem ovšem nejsou jen východoukrajinští rebelové. Členové Pravého sektoru obsadili a kontrolují ropnou rafinerii v Kirovohradské oblasti, protože vedení firmy podle jejich názoru sponzoruje rebely. Další bojovníci Pravého sektoru ve Volyňské oblasti obsadili budovu ministerstva vnitra a požadují demisi regionálního velitele, jinak ho popraví a budovu podpálí… Mimochodem, v souvislosti s nárůstem antisemitismu se německá vláda rozhodla zjednodušit předpisy pro imigraci ukrajinských Židů; ti nyní budou mít v Německu přednost před Židy odjíždějícími z jiných zemí bývalého SSSR.

 

PS. Evropská unie podepsala v pátek asociační dohody také s Gruzií a Moldavskem. Už delší dobu je známo, že jejich plné členství v EU není na pořadu dne, a členství oběma zemím odmítla i Severoatlantická aliance.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Sobota, 28 Červen 2014 12:27 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz