Smlouva s EU zasadí úder ukrajinskému zemědělství

Email Tisk PDF

Současně s pokračujícími mírovými rozhovory a pokračující válkou se na Ukrajině množí sabotáže, zatímco Putin v Vídni významně pokročil s realizací South Streamu, plynovodu, který obloukem obejde Ukrajinu.



 

 

Dva dny před vypršením oficiálního příměří, které se přece jen dodržuje o něco víc než minulý týden, se zároveň jako by opravdu schylovalo k mírovým rozhovorům. Lidová fronta Novoruska oznámila své požadavky: odsun všech ukrajinských jednotek zpět na jejich základny, ozbrojení a rozpuštění „neonacistických“ praporů (jeden z nich, Ajdar, prý už rozpuštěn oficiálně byl, přičemž jeho velitel je stíhán za svévolné opuštění oblasti bojů), ukončit politické pronásledování, bezpodmínečně propustit a amnestovat všechny aktivisty, vyplatit ze státní pokladny kompenzace všem, kteří utrpěli v důsledku činů ukrajinské armády a rodinám obětí, plně financovat obnovu infrastruktury a uznat oficiální statut lidových republik… Úctyhodný seznam, jehož splnění není v dohledné době nejspíš pravděpodobné (a z hlediska nacionalistů ze západu Ukrajiny ani průchodné), nicméně jakýsi začátek čehosi pozitivního to přece je. Konkrétně se ale zatím kromě částečného zastavení palby znepřátelené strany dohodly „jen“ na vzájemném propuštění rukojmích.

Z pokračujících lokálních bojů jedna strana obviňuje druhou, na což Porošenko, který si dnes bude o situaci znovu telefonovat s Vladimirem Putinem a Angelou Merkelovou, hrozí předčasným ukončením „příměří“. Putin ovšem už dopředu dal najevo, že by se příměří mělo naopak prodloužit a k tomu že by konečně měly začít seriózní mírové rozhovory. Konec války požadují i příbuzní ukrajinských vojáků, kteří v úterý svůj protest v Žitomirské oblasti podpořili blokádou mezinárodní dálnice Kyjev - Čop.

Situace ovšem není klidná ani v ostatních oblastech Ukrajiny, kde se zvedá vlna útoků, které lze považovat v lepším případě za sabotáže: v záporožském Orechovu kdosi vyhodil do vzduchu železniční most, několik metrů trati nálož zničila také v Luhanské oblasti, kyjevské ministerstvo vnitra tvrdí, že jen v Oděse odvrátilo „několik teroristických útoků“, přočemž z jedné ze šachet v Doněcku prý zmizel metrák výbušnin. Celková bezpečnostní situace je o to rizikovější, že Kyjev za „porušení přísahy“ propustil ze služby více než 17 tisíc policistů. Není zřejmé, zda právě s bezpečnostní situací souvisejí obrněné transportéry, které se objevily na dálnici přímo v Kyjevě, v jehož centru, na Majdanu, vzplály barikády z pneumatik.    

 

Smlouva ano, ale...

Dva dny zbývají také do podpisu asociační dohody mezi EU a Ukrajinou, přičemž Kyjev tvrdí, že dohoda sice podepsána bude, ale zůstává prý na jeho vlastním rozhodnutí, kdy vstoupí v platnost. Už byl dokonce spuštěn oficiální web, na němž se mají ukrajinští podnikatelé seznamovat s aktualizacemi, nicméně v zemi, kde vše důležité ovládají oligarchové, je to nejspíš jen píárový trik. Mnohem důležitější totiž je, že EU ze smlouvy o volném obchodu vyloučila celý klíčový sektor ukrajinského vývozu – zemědělství. Kyjev tuto očividnou nevýhodu obhajuje tím, že i otevření ukrajinského trhu unijní produkci bude „jen postupné a během značně delšího časového úseku, než jak to učiní evropská strana“, byť není jasné, čím jiným by rozvalené ukrajinská ekonomika mohla na unijní trhy „svobodně“ a hlavně úspěšně proniknout, než zemědělstvím.

Ukrajina, která výměnou za bailout 17 miliard dolarů zavádí drastické ekonomické „reformy“ podle Mezinárodního měnového fondu, přitom už podle oficiálních údajů letos vyvezla přes 32 milionů tun obilí, čímž takřka naplnila původní plány. Podle dostupných zdrojů nicméně asociační smlouva počítá s kvótami, které před levnou ukrajinskou zemědělskou produkcí ochrání tradiční unijní zemědělství – na pšenici a ječmen by se po pěti letech měla vztahovat kvóta maximálně milionu tun za rok, produkty z ječmene poklesnou na 7800 tun za rok… (Nemluvě o tom, že třeba unijní chemický nebo těžký průmysl si v Bruselu vždy také dokáže prosadit svou, aby kvůli Ukrajincům nepřišel o svůj kus z koláče). Je zřejmé, že se zkrachovalá Ukrajina po přistoupení ke smlouvě s EU, na níž jako by Kyjev vsadil úplně vše, v dohledné době může proměnit v sud prachu před sociální explozí.  

 

South Stream o kus dál

Palcové titulky si ale v posledních dnech vysloužil ruský prezident. Nejprve po telefonátu s Barackem Obamou, který ruská strana popsala jako takřka běžný a uvolněný rozhovor, zatímco americká použila mnohem tvrdší formulace, vzdal parlamentu pravomoc vyslat jednotky na Ukrajinu. Byl to krok především symbolický, protože Moskva na východě Ukrajiny skutečnou válku beztak vést nechtěla a spokojila se s tou asymetrickou, nicméně obecně vyzněl jako důkaz ochoty Kremlu „deeskalovat“ celou situaci. USA a EU vše vidí jinak, a tak se možná už v tomto týdnu objeví nové sankce, tentokrát zaměřené na ruský energetický a vojenskoprůmyslový sektor.

Putin nicméně své rozhodnutí oznámil během oficiální návštěvy Rakouska, kde byla podepsána smlouva o společním podniku, který se bude podílet na výstavbě rakouského úseku plynovodu South Stream – ten by měl přes Černé moře a Balkán ústit právě v Rakousku, ale hlavně, velkým obloukem se vyhne riskantnímu území Ukrajiny. Nová firma je rovným dílem rozdělena mezi Gazprom a OMV.

Podpis dohody přichází po několika týdnech zmatků, kdy se EU – neschopná dojít kompromisu v otázce energetiky – k South Streamu stavěla jako na houpačce, až nakonec konstatovala, že obecně proti plynovodu nic nemá, jen je třeba ho právně „sladit s unijními normami“. Eurokomisař Günther Oettinger tím podle všeho míní skutečnost, že stávající smlouvy, které Gazprom se svými zákazníky v západní Evropě (a hlavně v Německu) uzavíral v některých případech už před dvaceti lety, zakazují další přeprodej ruského plynu, což značně komplikuje představu, že se ukrajinské plynové problémy vyřeší tím, že EU prostě jen dodá (v praxi nejspíš zdarma) Kyjevu plyn svůj. Maďarsko, které je do budoucna považováno za hlavního přeprodejce plynu Ukrajině, mezitím požádalo Rusko o navýšení dodávek k naplnění skladů. Gaprom prý kývne.

Putin přitom ve Vídni obvinil Spojené státy ze snahy zastavit projekt South Stream „za každou cenu“: „Jsou to konkurenti. Je to normální situace. Dělají vše, aby smlouvu zrušili. Stejně, jako tomu bylo před několika desetiletími. Na tom není nic nezvyklého. Je to obvyklý konkurenční boj a v jeho rámci se politické prostředky používají.“

 

PS. Zadluženost na Ukrajině je zacyklená. Kvůli dluhům Naftogazu Rusko zastavilo dodávky plynu na Ukrajinu a nyní kvůli nesplácení dluhů za dodávky kyjevská energetická společnost Kyjevenergo odpojila od teplé vody už více než 700 domů v metropoli. Obyvatelé sice prý složenky platí, ale peníze se kamsi ztrácejí a celkový dluh přesáhl 838 milionů hřiven. Většinovým vlastníkem Kyjevenergo je nejbohatší Ukrajinec Rinat Achmetov. Kyjevenergo pro změnu dluží Naftogazu 2,5 miliardy hřiven… A Naftogaz nevylučuje, že odpojí od teplé vody celý Kyjev.

 

PPS. Nový parlament Jižní Osetie, která se odtrhla od Gruzie po srpnové gruzínsko-ruské válce v roce 2008, počítá s referendem "krymského typu", které by rozhodlo o otázce připojení separatistické republiky k Ruské federaci. Reakce Kremlu zatím není známa.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Středa, 25 Červen 2014 09:25 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz