Fotky ruských vojáků na Ukrajině byly zmanipulované

Email Tisk PDF

Hlavní -- a zatím první hmatatelný – důkaz ruské vojenské přítomnosti na východě Ukrajiny žádným důkazem ve skutečnosti není, napětí na východě Ukrajiny ale dále roste a do oblasti své sídlo přesouvá i Pravý sektor.


Měl to být zatím nejpádnější důkaz o ruské vojenské „agresi“ na Ukrajinu, ale po vlně pochybovačných spekulací a protiargumentů se tzv. „balíčku fotografií“ zříká i New York Times, jemuž je předala Obamova administrativa.

Zatímco před třemi dny snímky údajných ruských vojáků na Ukrajině otiskl na titulní straně, nyní na straně 9 zveřejnil text, v němž autoři článku původního přiznávají: „Sbírka fotografií, které podle Ukrajiny ukazují přítomnost ruských jednotek na východě země a kterou Spojené státy citovaly jako důkaz ruského zasahování, se stala předmětem šetření.“

Ponechme stranou, že tak renomovaný list začíná „prošetřovat“ cosi až po otištění a ne naopak. Faktem totiž je, že zrnité snímky dodané Kyjevem, které i podle Obamovy administrativy měly cosi dokazovat, nedokazují nic. Fotografie, na nichž měli být ruští vojáci nafoceni nejprve v Rusku a posléze na Ukrajině, byly připraveny už pro ženevské jednání z minulého týdne. Po jejich zveřejnění se ale ozval autor některých snímků, fotograf na volné noze Maxim Donďuk, který svá díla vystavil na Instagramu. A konstatoval, že nebyly pořízeny v Rusku, ale ve Slavjansku. A pokud tedy snímky nebyly pořízeny v Rusku, ale na Ukrajině, padá s nimi i teze, podle níž se ti ozbrojenci přesunuli z Ruska na Ukrajinu.

New York Times cituje mluvčí ministerstva zahraničí USA Jen Psakiovou, která sice připouští, že „tvrzení obsažené v amerických materiálech pro média, podle nichž byly snímky pořízeny v Rusku, jsou chybná“, ale zároveň konstatuje, že to byla jen „navrhovaná verze“ materiálů a informace už byla mezitím opravena. A dodává, že i bez fotografií existuje spousta důkazů, že jsou za vzpourou na východě Ukrajiny Rusové, žádný z nich ale nezmínila.

Spojené státy přitom už minulý týden potvrdily autenticitu také antisemitského letáku, jímž měli prý rebelové v Doněcku usilovat o registraci místních Židů. I leták se nicméně ukázal být podvrhem.

Za takto nastíněné „ruské hrozby“ do Polska dorazilo prvních 150 amerických vojáků, což americký velvyslanec ve Varšavě Stephen Mull označil za součást „velkého závazku“ Spojených států postavit se Rusku vojensky. Mluvčí Pentagonu admirál John Kirby dislokaci vojáků považuje za „vzkaz Moskvě“ a zdůrazňuje, že těch pár vojáků bude svou službu brát „velmi velmi vážně“. Polský premiér Donald Tusk zase výsadkáře uvítal coby „nejlepší záruku polské bezpečnosti“ s tím, že počet amerických vojáků může být „kdykoli navýšen na úroveň brigády“, zatímco ministr zahraničí Radek Sikorski mluví jen i „dobrém začátku“. Polsko totiž původně po Pentagonu požadovalo 10 tisíc vojáků.

 

Pravý sektor míří na východ

Rusko mezitím ostře reagovalo na obnovenou kyjevskou „protiteroristickou“ operaci proti vzbouřenému východu země. Ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že jakýkoli útok na ruské občany na východě Ukrajiny bude Kreml vnímat jako útok na Ruskou federaci a v takovém případě má Kyjev očekávat reakci. Vyzval rovněž Spojené státy, aby přestaly eskalovat situaci, přičemž Washington obvinil, že Kyjev vede k přímé vojenské konfrontaci s Ruskem. Podle Kyjeva má „protiteroristická“ ofenzíva přímou podporu USA, Washington nicméně jakýkoli podíl na ofenzívě rozhodně popřel a Lavrovova slova označil za „štvavá“. Obama pak znovu obvinil Rusko z porušování ženevských ujednání, ale celkově Bílý dům s ofenzívou proti východu země očividně souhlasí, neboť ji označil za nutný nástroj k obnovení „řádu a vlády zákona“.    

Vojenská ofenzíva na východě zatím nic zásadního nepřinesla, stejně jako ve své první, předvelikonoční fázi. Za „úspěch“ se tak vydává vyhnání „separatistů“ ze Svjatohirsku, městečka s asi pěti tisíci obyvateli, o němž se dosud v souvislosti s rebelií snad vůbec nemluvilo.

Doněcká „lidová republika“ mezitím oficiálně potvrdila, že bude bojkotovat prezidentské volby naplánované na 25. května, dav lidí tamtéž zabránil Julii Tymošenkové uspořádat tiskovou konferenci, a neústupnost vůči Kyjevu a „světu“ potvrdil také starosta vzbouřeného Slavjansku Vjačeslav Ponomarjov, byť při tom vykazuje značnou míru zmatenosti. Nejprve totiž tvrdil, že americko-izraelský novinář Simon Ostrovsky je ve Slavjansku vězněn za své zpravodajstvím, jímž „destabilizuje“ situaci. Nově ale říká, že Ostrovsky není „rukojmí“, nýbrž „host“ místních úřadů, byť jak se zdá, host velmi nedobrovolný. Ostrovsky nebyl jediným novinářem, kterého slavjanští rebelové minulý týden zajali, ostatní byli ale podle všeho rychle znovu propuštěni. Ve svých posledních poznámkách před zatčením Ostrovsky naznačoval, že jeho vztahy s Pinomarjovem nejsou nejlepší, protože se lídrovi města nelíbily „provokativní“ otázky ohledně uvěznění bývalé starostky.

K uklidnění napětí na východě pak nepřispěje ani to, že se „blíž událostem“ rozhodl přesunout také štáb neonacistického Pravého sektoru. Jeho novým operačním střediskem bude Dněpropetrovsk, oznámil vůdce Pravého sektoru Dmytro Jaroš. Právě to bylo nejspíš předmětem jednání s novým regionálním guvernérem Ihorem Kolomojským, o němž se spekulovalo minulý týden. „Přesunul jsem štáb, abych zabránil šíření kremelské infekce,“ vysvětlil Jaroš na tiskové konferenci. Na jeho ozbrojence se jinak rovněž vztahuje ženevské ujednání o odzbrojení všech ilegálních skupin, nicméně Jaroš zdůraznil, že „koordinuje všechny akce s vedením Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny, ministerstvem vnitra a tajné služby“.

Sám miliardář Kolomojský, který minulý týden proslul jako „lovec Moskalů“, si nedávno zřídil vlastní ozbrojenou miniarmádu, kterou nazval Brigáda Dněpr a do níž najal „místní ukrajinské patrioty“. Podobnou vlastní „armádu“ k „boji za uchování územní celistvosti a svrchovanosti“ Ukrajiny si zřídilo také vedení Ivano-Frankivské oblasti.

Dosazování všemocných oligarchů do čela jednotlivých regionů se tak Kyjevu ve finále nemusí vyplatit, neboť nelze vyloučit ani to, že se Ukrajina může proměnit v evropský Libanon z časů občanské války, kdy bude mít každý magnát či politická strana k ruce také vlastní ozbrojené křídlo. Z hlediska postupu ke zklidnění situace je to zcela kontraproduktivní.

   

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Čtvrtek, 24 Duben 2014 07:42 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz