Ukrajinská opozice vyzývá k „eurorevoluci“

Email Tisk PDF

(foto VOA)Tlak EU na ukrajinský podpis asociační dohody je ponižující, tvrdí ukrajinský prezident Viktor Janukovyč, zatímco opozice vyzývá k „převzetí moci v zemi“.


Ukrajina měla na blížícím se summitu EU v litevském Vilniusu podepsat asociační dohodu, ale minulý čtvrtek si Kyjev vše rozmyslel.

Související: Ukrajina ustupuje od bran Unie. Je to problém?

Ukrajinská ekonomika je příliš slabá na to, aby by se už nyní mohla otevřít Evropě, pokusil se politický obrat obhajovat prezident Janukovyč v úterním televizním vystoupení. „Nechci a dokud budu v čele státu tak ani nedopustím, aby byla Ukrajina ponižována,“ prohlásil na adresu sílícího tlaku Bruselu na jeho podpis. Zmínil přitom například neúspěšné rozhovory s Mezinárodním měnovým fondem o půjčce ve výši 610 milionů eur, kterou ale MMF podmiňoval politickými reformami. Fond mimo jiné požadoval zmrazit penze důchodcům a mzdy, zvýšit ceny zemního plynu domácnostem a další tarify. „Podobnými bonbónky v hezkém obalu nás lákali poslední tři roky, prý, že je dostaneme, jakmile podepíšeme smlouvu s MMF,“ prohlásil Janukovyč s odkazem na EU. „Neponižujte nás. Nejsme děti; na cukrátka nás nedostanete. Jsme seriozní evropská země.“

V podobném duchu se vyjádřil také premiér Nikolaj Azarov, který připomněl, že na četné žádosti Kyjeva o finanční pomoc Brusel vždy reagoval jen „velkými sliby“, které ale mají podobu jedné miliardy eur poskytnutých v příštích sedmi letech, pokud Ukrajina do Unie vstoupí. „Co je to ale dneska taková miliarda eur? Nic. To jsou drobné, které dáte žebrákovi na lavičce.“

Při odmítnutí obchodní dohody s Unií Kyjev navrhl jednat o společných otázkách s Bruselem i Moskvou v rámci třístranných rozhovorů, což EU v principu přijala. „Pokud budou mít sousedé Ukrajiny nějaké otázky, jsme připraveni je řešit na bilaterální úrovni,“ konstatoval mluvčí eurokomisaře pro rozšiřování Štefana Fülleho. Přímá třístranná jednání nicméně vyloučila Litva, hostitel nadcházejícího summitu, jejíž ministr zahraničí Linas Linkevičius zdůraznil, že „v tomto procesu nevidí žádné místo pro třetí stranu“.

Prezident Janukovyč mezitím ale zdůraznil, že jeho vláda chce nastolit užší vazby s EU, chce tak ale učinit s ohledem na své podmínky a ve správný čas. „Uděláme vše proto, abychom Ukrajinu ekonomicky posílili. Jakmile se dostaneme na přijatelnou úroveň, dohodu s EU podepíšeme. Jen čas ale ukáže, kdy se tak stane.“

Tento postoj nově podpořil i parlament Krymské autonomie, v němž mají většinu stoupenci Janukovyčovy vládní Strany regionů. Rozhodnutí Kyjeva prý odpovídá „národním zájmům a přáním drtivé většiny občanů Krymu“.

Proti tomu, že se Ukrajina zastavila těsně před branami EU, nicméně na náměstích mnoha ukrajinských měst vystupují tisíce lidí, v Kyjevě proti nim policie už nasadila i slzný plyn ve chvíli, kdy se dav pokusil proniknout do sídla vlády.

Opozičním internetem se mezitím začal šířit plán akcí na pátek 29. listopadu, kdy by měl summit ve Vilniusu končit. Jeho autoři, opoziční novinář a politik Ihor Lucenko a Alexandr Solontaj, počítají s „nejhorším scénářem“, tedy že Janukovyč asociační dohodu nepodepíše, načež policie zahájí „tvrdou čistku“ ulic a náměstí, zatímco televize „spustí novoroční a vánoční hysterii ve snaze poslat lidi předčasně na dovolenou“.

„Akční plán“ má začít v pátek v 15 hodin místního času, kdy má do centra Kyjeva přijít co nejvíc lidí, a to i z jiných oblastí země. Tato akce se stane „buď krokem do Evropy, nebo začátkem konce aktuální vlády“. V centru města by demonstranti měli zůstat tak dlouho, dokud nebude asociační dohoda s EU podepsána, druhý bod plánu počítá s vlnou stávek, zatímco třetí bod nazvaný „eurorevoluce“ říká: „Jestli Janukovyč dohodu nepodepíše, zahájíme změnu vlády! Kyjev povstane a 1. listopadu se k němu přidají všechny regiony. Začne všeobjímající, celoukrajinská akce občanské neposlušnosti.“

Ukrajina je polarizovaná už od oranžové revoluce v roce 2004, která k moci vynesla prozápadní, a jak se posléze ukázalo, i silně zkorumpované politiky v čele s prezidentem Viktorem Juščenkem a nyní vězněnou premiérkou Julií Tymošenkovou. Právě nespokojenost s jejich vládou a upadajícím státem i ekonomikou přivedla ve volbách v únoru 2010 Viktora Janukovyče a jeho Stranu regionů, která je obecně označována za proruskou, byť aktuální složité vztahy Kyjeva s Moskvou takto černobílé vidění světa příliš nepodporují.

Související: Kusturica: Ukrajina bude demokratičtější s Ruskem než s EU

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Úterý, 13 Květen 2014 15:34 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB