Evropský parlament zablokoval smlouvu s Washingtonem o sdílení evropských bankovních dat. Je to zřejmě počátek nové éry v politice EU.
To, co členové Obamovy administrativy považují za svůj neúspěch ve válce proti terorismu, Evropa přivítala coby vítězství občanských práv. Evropský parlament totiž odmítl smlouvu z dob George W. Bushe, která Spojeným státům umožňovala kontrolovat finanční převody evropských bank.
Obamovi představitelé za prodloužení platnosti smlouvy bojovali urputně a podařilo se jim přesvědčit nejen Evropskou komisi, ale i vlády všech sedmadvaceti členských zemí. Pak ale nastoupil Evropský parlament a svým verdiktem ohlásil počátek nové éry sebevědomí a prosazování svých názorů. Smlouva podle něj porušuje evropské právo na soukromí, přičemž parlament jednoznačným hlasováním - pro zrušení dohody zvedlo ruku 378 poslanců proti 196 - názorně prokázal proměnu pravomocí v rámci unie.
Spojené státy získaly přístup k bankovním informacím skladovaným v rozsáhlých databázích Společnosti pro celosvětovou mezibankovní finanční komunikaci (SWIFT), konsorciu bank se sídlem v Bruselu, už krátce po útocích z 11. září 2001. Tento „program na sledování financí teroristů" je „zásadním nástrojem pro ochranu občanů USA a Evropy a sehrál klíčovou roli v rozsáhlých vyšetřováních terorismu," citoval americký deník The Washington Post nejmenovaný zdroj z ministerstva financí USA. „Hlasování Evropského parlamentu je prohra... a zanechává všechny naše občany méně bezpečné."
"Termín terorismus není ve staré smlouvě dostatečně definován a může být snadno zneužit," namítá německý deník Süddeutsche Zeitung. „Smlouva navíc Washingtonu umožňovala sledovat nejen specifické podezřelé detaily, ale celé balíky dat, a to bez dostatečných záruk, že nebudou zneužity třetí stranou nebo že postižení budou s to dosáhnout nápravy."
Až do loňska měl SWIFT některá svá evropská data na serverech umístěných přímo ve Spojených státech, což Američanům usnadňovalo jejich prohlížení a sledování. Pak ale byly servery s daty o mezievropských bankovních transferech převezeny zpět na starý kontinent a Spojené státy k jejich obsahu ztratily přímý přístup. Bílý dům proto zahájil k jednání o obnově smlouvy, přičemž Rada Evropské unie, výkonný orgán složený z nejvyšších představitelů členských států, už loni souhlasila s prodloužením platnosti stávající dohody, čímž by se získal čas k dojednání smlouvy nové. Tato provizorní dohoda ale pobouřila Evropský parlament. „Rada nebyla při ochraně údajů dostatečně tvrdá," prohlásila například nizozemská europoslankyně a zpravodajka parlamentu ke smlouvě SWIFT Jeanine Hennis-Plasschaertová.
Evropská ústava - zvaná též Lisabonská smlouva - poskytla Evropskému parlamentu nové pravomoci ohledně politiky unie, a parlament nyní svým hlasováním prokázal, že této příležitosti hodlá využít. Jednou z jeho nových pravomocí je schvalování jakýchkoli mezinárodních smluv EU ještě před tím, než budou předloženy k ratifikaci. Hlasování Evropského parlamentu tak lze považovat za projev zdravého, silného a demokratického práva v EU, které jinak už delší dobu trpí deficitem demokratičnosti.
