Katastrofické zemětřesení na Haiti nabízí Baracku Obamovi napravit jeho reputaci ve světě. Dokáže této příležitosti prezident využít?
Ve svém loňském opěvovaném projevu v Káhiře Barack Obama přiznal odpovědnost USA za svržení demokratické vlády v Íránu, při pohledu na zmar a tragédii, které ovládají haitské hlavní město Port-au-Prince, ale americký prezident o letitém zásadním americkém ovlivňování vývoje na Haiti mlčí. Místo toho v týdeníku Newsweek napsal, že „konečně, po dekádách konfliktů a nestability, začalo Haiti vykazovat nadějné známky politického a ekonomického pokroku". Ponechme stranou fakt, že pokud by stát vykazoval nějaký pokrok, při otřesech půdy by se nezhroutil jako domeček z karet, jsou tu totiž důležitější otázky.
Haiti opravdu potřebuje veškerou pomoc, ono ale navíc hlavně potřebuje změnu. Pokud se totiž život na ostrově vrátí do starých kolejí, aniž by se změnila realita, která zavinila tak děsivé následky zemětřesení, a beze změn zůstane i vztah světa k chudičkému Haiti, je jasné, že většina humanitárních fondů skončí v kapsách tamní zkorumpované elity, nadnárodních firem a nesčetných neziskovek. Obyčejní Haiťané budou trpět stejně jako před zemětřesením, rekonstrukce se promění v iluzi a bude se týkat přinejlepším jen turistických letovisek daleko od hlavního města. Jinými slovy, Haiti bude mít zaděláno na další katastrofu, tentokrát ovšem způsobenou lidmi.
Za této situace Obama, který chce jistě dopadnout lépe než George Bush v případě hurikánu Katrina, prohlásil, že „Spojené státy budou stát po boku haitské vlády a OSN."
A v tom je jádro problému. Bílý dům už vyslal na Haiti celkem 10 tisíc vojáků, převzal pravomoci vlády, způsobil značné zmatky v koordinaci pomoci a při tom všem se musí snažit dělat dojem, že ovládl život na Haiti bez jakýchkoli vedlejších úmyslů zavánějících renesancí kolonialismu. Jak ale bude v ulicích Port-au-Prince dusat stále více amerických vojenských bot, bude Obamova snaha přesvědčit svět čím dál těžší.
Už od prvních týdnů se přitom humanitární operace, navzdory Obamově proklamované „soft power", ponesou nejspíš v duchu francouzského ministra pro zahraniční pomoc Alaina Joyandeta, kterého rozčililo, že americká armáda nevpustila na letiště francouzský letoun s polní nemocnicí, neboť přednost měla letadla americká. Zavolal si amerického velitele letiště a vmetl mu do tváře: „Jste tady kvůli pomoci, ne kvůli okupaci!"
