Komentář Der Spiegel: Günter Grass má pravdu


„Je Izrael hrozbou pro světový mír? Německý spisovatel Günter Grass byl v týdnu zatracován coby antisemita právě za takové tvrzení. Zatímco jeho text nejspíš nezíská žádné literární ceny, nastartoval důležitou – a dlouho zpožděnou – debatu. A, má pravdu,“ píše v komentáři Der Spiegel Online Jakob Augstein o Grassově básni v próze Co musí být řečeno.

Čtěte: Günter Grass tvrdí, že jaderná velmoc Izrael ohrožuje světový mír

Konstatuje, že to není literární skvost, ani brilantní politická analýza, ale „těch několik řádek bude jednou možná považováno za jeho nejvlivnější slova“, přičemž do budoucna nebude možné ignorovat jeho větu: „Jaderná mocnost Izrael ohrožuje světový mír, který je beztak křehký.“ 

Právě tato věta vyvolala pobouření, protože je pravdivá, pokračuje Augstein. „Protože ji napsal Němec, spisovatel, nositel Nobelovy ceny. Protože ji napsal Günter Grass. A v tom právě spočívá rozchod s dřívějškem. Měli bychom za to Grassovi poděkovat. Vzal na sebe odpovědnost utrousit tuto větu za nás všechny. Dlouho opožděný dialog začal.“ Je řeč o válce, která může uvrhnout celý svět do propasti, a když o takové záležitosti mluví Němec, musí se diskuse zúčastnit celé Německo – i se svou dějinnou odpovědností, konstatuje autor a připomíná ostře kritickou reakci bulvárního deníku Bild, který Grasse obvinil z „politicky korektního antisemitismu“.

Čtěte: Reakce: Günter Grass, samolibý stařec i odvážný muž říkající pravdu

 „Grass ale není antisemita a není ani nějakým zombie německých dějin. Grass je realista,“ míní Jakob Augstein. Někdo už podle něj musel Němce vyvést ze stínu slov Angely Merkelové, která v roce 2008 během návštěvy Jeruzaléma prohlásila, že bezpečnost Izraele patří k raison d'état Německa. A aby předešla nedorozumění, dodala: „Vzhledem k této pravdě tak v časech potíží nelze zůstat jen u prázdných slov.“ 

Helmut Schmidt, německý kancléř v letech 1974 až 1982, svého času prohlásil, že pocit odpovědnosti za izraelskou bezpečnost je „emocionálně pochopitelný, ale riskantní názor, který může mít závažné důsledky“. Pokud by měla vypuknout válka mezi Izraelem a Íránem, konstatoval kancléř, tak by „podle tohoto názoru měli jít do boje i němečtí vojáci.“ Od té doby Izrael považoval Německo – vedle USA – za jediný stát, na který se může spolehnout. 

„Netanjahuův Izrael diktuje globální agendu takovým způsobem, jakým se to ještě nikdy žádnému malému státu nepodařilo,“ cituje Augstein nedávný text izraelského deníku Haarec. Od cen ropy po terorismus, existuje spousta důvodů, proč se má svět války mezi Izraelem a Íránem obávat. Izraeli už přitom nejde o skutečnost, že Írán nemá jadernou bombu a nejde už ani o to zastavit Íránce dřív, než ji vyrobí, pokračuje. Ve skutečnosti jde o to zabránit -- nikoli jen být v pozici, která takovou prevenci umožňuje – aby Íránci vůbec kdy byli schopni bombu sestrojit. Izrael dal světu ultimátum – nepředkládá důkazy, že Írán jadernou zbraň má, a nechce dokazovat ani to, že na něčem takovém pracuje. Pozice Izraele je prostá: Nechce, aby se Írán dostal do „zóny imunity“.

Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád udržuje svět v nejistotě ohledně svých jaderných záměrů a z hlediska vnitřní politiky z této nejasnosti tyje stejně, jako Izraelci ze svých hrozeb válkou. Obě země si tak navzájem pomáhají rozšiřovat svůj vliv daleko za rámec, který by odpovídal jejich velikosti a významu. Jistým zvráceným způsobem se ocitly ve stavu vzájemné závislosti. Mohlo by to zůstat jejich dvoustrannou záležitostí, kdyby si k tomu za rukojmí nevzaly celý svět. Jak píše Grass, nastal čas požadovat „nenarušovanou a neustálou kontrolu izraelského jaderného potenciálu a íránských jaderných zařízení mezinárodní institucí, kterou by obě země schválily.“ „V této chvíli Írán pociťuje tlak sankcí, ale nadešel čas vyvinout tlak i na Izrael,“ píše Jakob Augstein. „Připomínám, že každý, kdo říká něco takového, nezkouší ´relativizovat vinu Němců tím, že pachatele učiní z Židů´, jak tvrdí Mathias Döpfner v Bildu. Tady nemluvíme o německých dějinách. Mluvíme o světě. A mluvíme o současnosti.“ 

Čtěte: Grass obhajuje svou báseň, Izrael prý může vyvolat světovou válku

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB