Označí USA Muslimské bratrstvo za teroristickou organizaci?


Trumpova administrativa zvažuje zařazení Ikhwānu (Muslimského bratrstva) na seznam teroristických skupin.

Londýn, leden 2014. Protestující před egyptským velvyslanectvím žádají svobodu pro exprezidenta Muhammada Mursího z řad Muslimského bratrstva. Foto: Profimedia

 

Muslimské bratrstvo je nejstarší z „moderních“ protisekulárních skupin na Blízkém východě (a nejen tam). Bylo založeno roku 1928, tedy krátce potom, co turecký prezident Atatürk zrušil instituci chalífátu. Jedním z hlavních cílů Bratrstva je opětovná islamizace těch muslimských společností, které se v průběhu posledního století sekularizovaly.

Heslem muslimského bratrstva (citované například tímto materiálem Evropského parlamentu, poznámka 4) zní: „Allah is our objective. The Prophet is our leader. Qur’an is our law. Jihad is our way. Dying in the way of Allah is our highest hope.“ („Alláh je naším cílem. Prorok je naším vůdcem. Korán je naším zákonem. Džihád je naší cestou. Zemřít pro Alláha je naše největší naděje.“)

Zakladatel Bratrstva, Egypťan Hassan al-Banna byl nepochybně hlasatel terorismu jako vyšitý; džihád mečem podle něj patřil k hlavním cestám, jak z Egypta, který tou dobou fungoval pod anglickým vlivem, učinit opět šaríjský stát. Takové principy ovšem fungují oběma směry a v roce 1949 někdo al-Bannu vyhodil do vzduchu. Důležitého teoretika Sajjída Kutba zase v Egyptě popravili.

(Mimochodem: Kutb se v letech 1948–1950 zradikalizoval pobytem v USA. Americkou společnost, ve které se ženy a muži mohli volně stýkat, kde se pil alkohol apod., považoval za morálně zdevastovanou až odpornou, a zkušenost s Američany jej přivedla ke snaze zbudovat islámskou utopii jako protiváhu. Aneb: rozhodně vždycky neplatí, že vzájemným kontaktem si lidi vytvářejí toleranci vůči těm druhým. Může to být i naopak.)

Od samotného počátku se zájmy Bratrstva točí kolem Egypta, kde má hodně členů. S egyptským státem je Bratrstvo na kordy, s krátkou výjimkou v letech 2012–2013, kdy byl jejich příznivce Muhammad Mursí jediným demokraticky zvoleným prezidentem Egypta. Mursí byl v červenci 2013 po vlně nepokojů svržen armádou a jeho místo zaujal generál Sísí, jenž vládne zemi dodnes.

Je dost pravděpodobné, že současná americká iniciativa směřující k prohlášení Bratrstva za teroristy je motivována žádostí právě generála Sísího, protože egyptský lídr byl před pár týdny na oficiální návštěvě v Bílém domě.

Bratrstvo se dnes navenek snaží tvářit jako nenásilná organizace, která se omezuje na kázání. Nepřipojilo se například k alžírským salafistům, když vedli svoji dlouhou občanskou válku vůči vojenské juntě. Jejich hlavní veřejnou strategií je verbální „rozesírání“ a infiltrace institucí (dlouhý článekdalší článek). Přitom prý je dost velký rozdíl mezi tím, co hlásají pro mezinárodní spotřebu anglicky, a co v rodné arabštině.

Od pádu bývalého vojenského prezidenta Mubaraka je nicméně egyptská křesťanská komunita vystavena nekončící sérii násilností z rukou muslimských radikálů a v době, kdy byl Mursí prezidentem, byla jeho administrativa vůči tomuto jevu poněkud liknavá, což naznačuje, že Bratři s nábožensky motivovaným násilím žádný zásadní problém nemají, aspoň dokud na něm není přímo jejich podpis a dá se to svést na salafisty. (Sísí je naopak v potlačování terorismu hodně tvrdý, což mu vynáší špatnou pověst u organizací hlídajících lidská práva.)

Současné americké úvahy nad zákazem Muslimského bratrstva nejsou první. Podobnou iniciativu projevil za předešlé administrativy senátor Ted Cruz, a Trump zvažoval zákaz už krátce po nástupu do úřadu, v lednu 2017. Ani jedna záležitost nedošla nikam; uvidíme, zda to nyní bude jinak.

Podle New York Times se proti zákazu Muslimského bratrstva staví zejména diplomatické a právní kruhy, přičemž jejich argumenty vypadají takto:

·       struktura Muslimského bratrstva je příliš volná na to, aby se dalo určit, kde takříkajíc MB začíná a kde končí,

·       pevným zastáncem Bratrstva je turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan a zákaz by tedy mohl vést ke zhoršení americko-tureckých vztahů (což by byla hrozná tragédie poznámka MK),

·       životy Američanů nacházejících se na Blízkém východě by tím mohly být ohroženy (není to náhodou spíš indicie toho, že MB má k terorismu opravdu blízko? – poznámka MK),

·       generál Sísí by amerického zákazu mohl využít jako zdůvodnění k dalšímu porušování lidských práv v Egyptě.

Kdyby zákaz přeci jen prošel, znamenalo by to mj. finanční sankce vůči osobám, které jsou s Muslimským bratrstvem spojené; a tyhle sankce mají docela ostré zuby. Ekonomický postih sice na likvidaci jakékoliv organizace sám o sobě nestačí, ale pro potrefené je hodně nepříjemný. Žádná firma, která vyvíjí obchodní činnost v USA, si nemůže dovolit s vyjmenovanými osobami obchodovat, protože pokuty za porušení sankčního režimu jsou likvidační a zodpovědným lidem hrozí až dvacet let vězení (popis mechanismu sankcí).

Pro úplnější kontext: Trumpova administrativa před několika týdny zařadila na seznam teroristických organizací íránské Revoluční gardy. Bylo to poprvé, kdy se na seznamu ocitl oficiální orgán vlády cizího státu. Námitky diplomatů proti tomuto kroku byly přitom podobného rázu jako ve věci Bratrstva: podráždíme Íránce a američtí občané v cizině by mohli být v ohrožení.

Z právně technického hlediska je ovšem neurčitá struktura Muslimského bratrstva výhodou. Výše zmíněné íránské Revoluční gardy jsou jasná hierarchická organizace, která má pravidla, formální členství, zaměstnance různých hodností a zařazení, kteří pobírají plat (možná včetně halalstravenek, kdoví) atd. S trochou špionáže lze mít její strukturu jak na dlani a určit, na koho se zákaz vztahuje a na koho ne.

U Bratří je takový úkol daleko těžší, neboť žádné členské průkazky nemají; a toho by šikovný právník mohl využít v případě, že se vůči sankcím budou konkrétní osoby odvolávat k soudu. Určit rozsah sankcí co nejpřesněji bude v tomto případě klíčové.

Pokud by zákaz přeci jen vstoupil v platnost, bude zajímavé sledovat, jak na něj zareagují v Evropě.

Británie vyšetřovala Bratrstvo už za Camerona, se závěrem, že organizace je cíleně neprůhledná a těžko se proti ní hledají konkrétní důkazy. Němci začínají být poslední dobou nervózní z několika poboček (Deutsche Muslimische Gemeinschaft, Sächsische BegegnungsstätteIslamische Gemeinschaft in Deutschland), jejichž činitelé o sobě samozřejmě tvrdí, že nemají s Bratrstvem nic společného (ale kontrarozvědka si myslí něco jiného a považuje je nebezpečnější než al-Kajdu).

A osobně si myslím, že bychom měli začít tyhle aktivity zkoumat i u nás. Právě proto, že při malém rozsahu komunity je situace ještě relativně přehledná a máme šanci zavést účinnou prevenci. Muslimské bratrstvo se rádo angažuje zejména ve školských aktivitách, ty by stály za extra pozornost.

 

Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Zaujalo vás

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB
MKP