Ropa bude drahá. Asi


Prezident Trump chce od počátku května tohoto roku kompletně zrušit dosavadní výjimky ze zákazu na dovoz iránské ropy, které měly Čína, Indie, Japonsko, Jižní Korea, Turecko, Itálie a Řecko, a hrozí sankcemi, pokud to tyto země nebudou akceptovat.

Ilustrační foto: Pixabay

 

Úvaha, která za tím stojí, je přímočaře jednoduchá: Zastavit přínos deviz z prodeje ropy iránské vládě, která – podle tvrzení americké vlády – peníze používá mimo jiné na podporu terorismu na Blízkém a Středním Východě. Z hlediska USA se jedná o další logický krok proti Iránu, který začal vypovězením dohody, jejímž cílem bylo zabránit vývoji atomových zbraní v Iránu.

Země, kterých se to týká, pochopitelně protestují. Největším odběratelem iránské ropy je Čína, u které jde o zhruba šestiprocentní podíl na celkových dovozech ropy. A některé rafinerie jsou na zpracování této ropy přímo nastavené. Čínská vláda proti tomu formálně protestovala, jihokorejská delegace se chystá vyjednávat do Washingtonu, Federica Mogheriniová jménem EU také protestovala, protože v tom vidí další ohrožení „dohody o atomu“.

Nesouhlasí pochopitelně i Irán, který to považuje za „těžkou americkou chybu“. Americké rozhodnutí naproti tomu podpořila Saudská Arábie, která by měla – podle všeho – nahradit na trhu výpadek iránské ropy. Čína a Turecko již oznámily, že dovoz z Iránu nepřeruší.

Jaký to vše bude mít dopad? Především poroste cena ropy. Podle některých analytiků dokonce přes 80 dolarů za barel. To znamená, že se zvýší i ceny pohonných hmot, ale také všech produktů na ropu navázaných, například plastických hmot, ale také některých léčiv.

Z růstu cen budou pochopitelně někteří také profitovat. V první řadě je to dárek pro Rusko, ale také pro americké těžaře s ropou získávanou frakováním. To jsou pro Trumpa v případě amerických vývozců jistě důležité pozitivní body. Na druhé straně nebude pro jeho voliče příliš příznivý růst cen pohonných hmot. Velkým rizikem je samozřejmě další reakce Iránu. Iránské revoluční gardy oznámily, že pokud nebude moci Irán svoji ropu vyvážet, zablokují Hormuzský průliv, přes který jde tankery zhruba třetina celého obchodu s ropou.

Nechci spekulovat o účinku amerických sankcí. Do určité míry mohou sankcionovaným zemím způsobit problémy, ale nejen historický příklad Kuby, ale i současné sankce proti Rusku, které jsou velmi sofistikované (a připravují se další v bankovním sektoru) ukazují, že jejich účinek je poměrně omezený.

Pokud se do hledáčku sankcí dostanou takové těžké váhy jako Indie a Čína, může to být pro americkou politiku spíše kontraproduktivní. Obchod si bude hledat cesty, jak sankce obejít. V úterý oznámili diplomaté v Evropské unii, že účelová společnost, kterou založily Francie, Německo a Velká Británie, a přes kterou by měl jít platební provoz s Iránem, ještě není v činnosti. Ale nesporně jednoho dne bude.

 

Knižní přílohu květnových Literárních novin Biblio (vycházejí  ve čtvrtek 25.4.) najdete ve stejný den i v Lidových novinách.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB