Bojovníci ISIL z Evropy by měli být stíháni pro válečné zločiny


Hlavní prokurátorka Mezinárodního trestního soudu (ICC) Fatou Bensouda potvrdila, že evropské členy teroristické organizace Islámský stát lze v Haagu soudit pro válečné zločiny. Islamisty ze Sýrie a Iráku, které neratifikovali Římský statut Mezinárodního trestního soudu, lze před tribunál postavit v případě, pokud by mu případ svěřila Rada bezpečnosti OSN.

Hlavní prokurátorka Mezinárodního trestního soudu (ICC) Fatou Bensouda. Foto: ICC

 

V syrském Baghousu se 12. března vzdalo kurdským milicím YPG/YPJ a jednotkám Syrských demokratických sil (SDF) dalších 1500 bojovníků Islámského státu (ISIL). Podle informací českých reportérek Markéty Kutilové a Lenky Klicperové přímo z místa už Kurdové zajali více než 50 tisíc džihádistů. Kurdové, kteří dobývají poslední baštu ISIL, čekali maximálně 30 tisíc teroristů. „Teď jich mají přes 50 000 a proud neustává. Další vylézají z tunelů a ze skal. Je mezi nimi spousta cizinců z celého světa,“ napsala Kutilová na svém facebookovém profilu.

Kam s nimi?

Už několik týdnů se na mezinárodní scéně řeší, co s nimi. Část svých občanů si už od Kurdů převzal Irák. Tam byli někteří z nich, kteří se dopustili válečných zločinů na iráckém území, postaveni před polní soud. Ve zrychleném řízení byli už mnozí islamisté odsouzeni k smrti. A následně i zastřeleni.

Podobně zachází se svými občany i syrský režim. Džihádisté, kteří padnou do zajetí Syrské arabské armády (SAA) jsou souzeni ve zrychleném řízení před vojenskými soudy. Padly už i první rozsudky s tresty smrti. Údaje o popravách zatím Damašek nezveřejnil.

Problém je ovšem s tisíci islamistů, kteří jsou občany jiných zemí. Představitelé kurdské samosprávy v Rojavě na severu Sýrie jednají se státy, jichž jsou teroristé občany, aby si je převzaly k potrestání. V evropských zemích, z nich do ISIL odešli islamisté bojovat, výzva Kurdů rozpoutala ostré politické spory.

Francie, Německo a Švédsko napřed avizovaly, že si „své“ teroristy převezmou. Francie a Německo oznámily, že je doma budou soudit pro válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. A u těch, které se nepodaří odsoudit pro nedostatek důkazů, se pokusí o jejich integraci do společnosti.

Švédská vláda přišla rovněž s velkorysým programem „deradikalizace“, s jehož pomocí by uřezávače hlav chtěla pustit mezi své civilní obyvatelstvo. Tyto návrhy se však na vnitropolitické scéně setkaly s razantní kritikou. Němečtí právní odborníci veřejně upozorňovali vládu na to, že odsoudit džihádisty nemusí být vůbec jednoduché. Německá státní zastupitelství se podle nich v mnoha případech mohou dostat do důkazní nouze. Pro německé orgány může být problém s opatřováním důkazů z Iráku a Sýrie. Podobná situace nastala i ve Francii, která potichu stáhla svoji nabídku na převzetí „svých“ teroristů.

Že o své zajatce nemá zájem, již rovnou oficiálně oznámilo Rakousko. Podle rakouského vicekancléře Heinze-Christina Stracheho (FPÖ) jsou tito lidé do normální společnosti neintegrovatelní. Řada zemí, z nichž džihádisté pocházejí, se k situaci raději ani nevyjadřuje a dělá „mrtvé brouky“. Nerudovská otázka „Kam s nimi?“, je tedy čím dál naléhavější.

Možnost potrestání existuje

Kurdové navrhli ustavení zvláštního tribunálu pro válečné zločiny. Podle vyjádření místopředsedy kurdské samosprávy v Rojavě Sáliha Muslima by měl fungovat podobně jako Norimberský tribunál pro válečné zločiny, před nimž byli stíháni nacisté. Tedy jako ad hoc mezinárodní soud.

Tento postup by mohl vyřešit právní problém s nepříslušností Mezinárodního trestního soudu pro Sýrii a Irák. „Sýrie a Irák nejsou smluvními stranami Římského statutu – zakládající smlouvy Mezinárodního trestního soudu. Soudní dvůr proto v tuto chvíli nemá územní pravomoc nad trestnými činy jejich občanů spáchanými na jejich půdě,“ potvrdila ve svém stanovisku hlavní prokurátorka ICC Fatou Bensouda.

Ad hoc mezinárodní soud pro válečné zločiny, který by zasedal v místě bývalého působení ISIL, by tedy byl vhodný zejména pro zajatce z obou zemí. A pro další džihádisty ze zemí, které rovněž neratifikovaly Římský statut. Což jsou mimo jiné USA a Čína. I z těchto zemí pochází tisíce teroristů, kteří padli Kurdům do rukou.

V případě Evropanů však existují nejméně dvě cesty, jak je postavit před tribunál v Haagu, který je stálým soudem OSN pro válečné zločiny.

„Shromážděné informace naznačují, že se do řad ISIL přidalo několik tisíc zahraničních bojovníků. Včetně značného počtu státních příslušníků smluvních stran Římského statutu. Mimo jiné z Tuniska, Jordánska, Francie, Spojeného království, Německa, Belgie, Nizozemska a Austrálie. Někteří z těchto jednotlivců se mohli podílet na spáchání zločinů proti lidskosti a válečných zločinů. Několik z nich zveřejnilo své ohavné činy prostřednictvím sociálních médií. Podle Římského statutu může Mezinárodní trestní soud vykonávat osobní jurisdikci nad údajnými pachateli, kteří jsou státními příslušníky státu, který je smluvní stranou úmluvy. A to i v případě nepřítomnosti místní příslušnosti,“ upozornila ve svém stanovisku Fatou Bensouda.

Státy jsou zavázány trestat válečné zločiny

Úřad prokurátora Mezinárodního trestního soud již podle ní přijal řadu podnětů týkajících se válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy, z jejichž spáchání jsou podezřelí členové ISIL. V jednotlivých případech již prokuratura ICC posuzuje možnosti výkonu své jurisdikce nad státními příslušníky členských zemí, kteří se v řadách ISIL měli zločinů dopustit.

Klíčové podle ní bude, jak se k otázce postaví země, jichž jsou podezřelí občany. Každý členský stát OSN je smluvně zavázán postihovat válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidu. Primární odpovědnost je na vnitrostátních orgánech činných v trestním řízení. Podle hlavní prokurátorky ICC však existují i dvě možnosti, jak podezřelé předat k trestnímu řízení do Haagu.

„Pokud o to členský stát požádá a Mezinárodnímu trestnímu soudu předá svého občana podezřelého z válečných zločinů, tak dotyčný může být podle mezinárodního práva ICC souzen,“ uvedla ve svém stanovisku Bensouda.

Druhou možností podle ní je rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN, které by ICC předalo generální pravomoc nad případy válečných zločinů spáchaných příslušníky ISIL. „Tato možnost je zakotvena v Římském statutu,“ prohlásila hlavní prokurátorka.

Podobnou procedurou by zřejmě musel být zřízen i ad hoc mezinárodní trestní soud. Podobně jako tomu bylo v případě mezinárodní tribunálů pro válečné zločiny, které fungovaly před ustavením ICC.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Zaujalo vás

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB