Otázky pro MUDr. Helenu Máslovou, psychogynekoložku

Email Tisk PDF

FOTBALOVÁ BRANKA jako lůno bohyně

Její názory vzbuzují pozornost stejně jako téma, kterým se dlouhodobě zabývá: důsledky hormonální antikoncepce. MUDr. Helena MÁSLOVÁ  u nás  otevřela,  asi jako první,  společenskou diskusi  o škodlivosti antikoncepční pilulky, ale také o hrozící epidemii neplodnosti, kterou nepovažuje  za nemoc jednotlivce, nýbrž  za chorobu společnosti, za známku ztráty vitality současné populace. O významu hormonů v našem životě jsem si s ní přišla povídat do útulné ordinace, kde chybí (mnohým ženám nepříjemné)  gynekologické křeslo.  MUDr. Helena Máslová  se  našla v psychogynekologii, kde se  neléčí příznaky nemocí,  ale  jejich příčina, která se často skrývá ve vztazích, v partnerském a rodinném životě.   

Jak  se  dá  charakterizovat  hormonální chování  současné  populace?

Pro  dnešek  je  typická   značná hormonální nerovnováha.  Ženy mívají  velmi  často vysoký testosteron a nízký progesteron.  Oba hormony mají společný základ – tím  je  molekula cholesterolu. Pak se jejich metabolické cesty oddělují, takže se dá říct, že jsou tyto dva hormony v konkurenci. Progesteronové  chování  je typické pro „ domácí puťky“, které vaří, perou, žehlí a dělají tzv. repetitivní  práce  zvyšující  jejich progesteron. Známe to z pohádek  o  princeznách,  jež vyšívají monogramy, háčkují nebo vyrábějí  krajky  a připravují  se tak na  budoucí roli matky. To všechno  ovšem  v současné době mladé ženy prakticky vůbec  nedělají. Naopak místo toho jsou v permanentní soutěži ve škole i v začínajícím zaměstnání a tím pádem se jim zvyšuje testosteron a kortizol (mimochodem existují studie prokazující, že ženy s vyšším kortizolem se častěji rozvádějí). Tyhle ženy, když se zadávají do mužsko- ženských vztahů, tak si k sobě hledají partnery,   kteří  je musejí  ve vztahu  nějakým  způsobem  „hormonálně“ vyrovnávat.  Když  se  totiž  potká testosteronová žena,  (která  má  obvykle  i vysoký temperament) s testosteronovým mužem, tak hrozí nebezpečí, že se pozabíjejí. To znamená, že si taková žena, vedena  přírodou,  bude  k sobě hledat muže s nižším testosteronem.  Takový pár je ovšem dopředu -  aniž by udělal nějakou zásadní chybu - odsouzen k neplodnosti  nebo k asistované reprodukci.

Jakými aktivitami si testosteron mohou zvyšovat muži?

Mezi  klasické  činnosti,  které zvyšovaly testosteron mužům,  patřil  boj -  ať už ten pravý, kdy šlo o život, nebo simulovaný sportovní,  kdy jde o souboje  nebo sporty.  Dříve bylo běžné, že se kluci prali v klučičích partách nebo šli hrát  fotbal, muži  fyzicky pracovali na polích atd.  Dnes jdou většinou jezdit na kole nebo běhat, což jsou individuální sporty, v nichž  testosteronový stimul chybí.  Takže se nemůžeme divit, když takový mladý muž dorazí do laboratoře nechat si  analyzovat  vzorek spermií, že ty jeho  jsou  morfologicky slabé, nepohyblivé nebo poškozené.
.
Do jaké míry otřásla naším hormonálním chováním antikoncepční pilulka? Letos  slaví  55. výročí své existence na trhu, ale dost  lidí  nemá tušení, co se vlastně v těle ženy děje po jejím užití kromě zábrany otěhotnění.

Antikoncepce je vždycky nepřirozený zásah do těla ženy. Největší omyl, v němž uživatelky antikoncepce žijí, je, že menstruují. To v žádném případě není pravda. Žena, která užívá prášky, nemá žádný menstruační cyklus a můžeme se jen modlit, aby se po vysazení prášků znovu probudil. Pilulka ženě uspí normální tvorbu hormonů a nahradí je hormony syntetickými. Tím ženě, stručně řečeno, přemění cyklický ovulační rytmus na lineární. To je velká změna. Ženin  menstruační cyklus vlastně představuje jakési zkrácené  námluvy.  Obrazně řečeno si žena prvních 10 dní cyklu  „hledá muže“  ( neboli chová se pod vlivem estrogenu) , má tendenci být extrovertní až koketní, vyrážet ven, podává i lepší  pracovní výkon,  bývá hovornější, zábavnější  a vtipnější. Pak nastupuje ovulace  s  chutí  na sex, tzv. ovulační chování  a  (bez ohledu na to, zda dojde k otěhotnění nebo ne)  přichází  poovulační období s hormonem  progesteron. Ten ženu  nutí  zklidnit se, zůstávat doma a třeba vařit -  většina žen má před menstruací větší  hlad  nebo chuť na sladké. Pověstná je předmenstruační  uklízecí  mánie žen, které  mají tendenci v této době stále něco skládat či rovnat, což není nic jiného než vliv  progesteronu, který je nutí k repetitivním aktivitám.  Když  žena  ale  nasadí  antikoncepci,  tak tyto cykly vymizí a ženy se chovají  celý měsíc lineárně, tedy  každý den stejně.  Což  mimochodem  velmi  vyhovuje  zaměstnavatelům,  kteří  vyžadují vyrovnaný pracovní výkon a z výkyvů  cyklického ovulačního chování žen velkou radost obvykle nemají. 

Jaké jsou další „výhody“,  eventuelně nevýhody či rizika hormonální pilulky ?

Asi nejzávažnější dopad pilulky, objevený teprve nedávno,  ukazuje,  že  žena si pod  vlivem  hormonální antikoncepce vybírá úplně  jiného  partnera, než když je bez antikoncepce.  I toto může být tedy důvod větší rozvodovosti, která dnes páry postihuje.  Často se stává, že žena se po hormonální změně  začne s partnerem hádat,  být  nedůtklivá,  nechce s ním být tak intimní jako předtím a jsou i případy, kdy se chce dát dokonce rozvést.  Pokud  to vše  takzvaně  rve vůlí, může mít pár problém s otěhotněním.  Vzhledem k tomu, že v Čechách je každý šestý pár neplodný, neměli bychom tyto souvislosti podceňovat.   Velmi závažné je i to, že všechny endokrinní žlázy jsou propojené a vzájemně  se  velmi úzce ovlivňují. Hormonální antikoncepce  silně zasahuje  (zvlášť při dlouhodobém užívání) do činnosti štítné žlázy, souvisí i s kostním metabolismem. Vitamín D se dříve považoval pouze za vitamín, dnes víme, že je to hormon, který  zasahuje  jak do  metabolismu  kostí, tak do reprodukce.  Dříve  se  nevědělo, že syntéza pohlavních hormonů souvisí s expozicí denního světla, tedy, že   hormony reagují  na rytmus dne a noci. Životní styl, kdy se dívky pohybují vlastně celý den při umělém  osvětlení  a večer končí ozařovány ledkovým světlem počítače, velmi   narušuje syntézu hormonů  a nepříznivě ovlivňuje kvalitu ženského hormonálního systému.
Novým jevem se stává, že mnohé  pacientky  po letech užívání antikoncepce  nemají  odvahu  ji  vysadit.  Když tak učiní, začnou mít panické   stavy  a  své  rozhodnutí  mít  dítě  stále odkládají. Mají strach z toho, že se jim radikálně  změní  život.  Dříve takové vědomé a bolestné rozhodnutí ženy nemusely řešit. Prostě  jen nechaly přírodě  volný průchod.  Rozhodnutí mít  dítě bylo více na přírodě, na náhodě  i  na  mužích.V podstatě jsou dnes  ženy v  neustálém strachu. Ne náhodou se o současné generaci  říká,  že je to generace  strachu, vyděšená generace.  Nejdřív je tu strach z otěhotnění a pak zase z toho, že se ženě počít  nepodaří.

 

MUDr. Helena MÁSLOVÁ vystudovala 1.lékařskou fakultu UK v Praze, pracovala jako gynekolog – porodník, internista i v léčebně pro dlouhodobě  nemocné. V roce 2008 založila Centrum psychosomatické péče, kde se věnuje  psychogynekologii, oboru, který propojuje psychosomatický  pohled  s homeopatií, etikoterapií  a antroposofickou medicínou. Je matkou tří dětí.  Její profesní přístup se dá shrnout do věty:  Okolnosti ani ostatní lidi změnit nemůžeme, naše vnímání ano.

Celý rozhovor najdete v zářijové Harmonii života, příloze Literárních novin 9/2015

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pondělí, 12 Říjen 2015 21:04 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz