V posledních měsících demokratického Československa Ferdinand Peroutka napsal, že už se spoléhá jen "na sílu neorganizovaného veřejného mínění, které souhlasně soudí o základních lidských faktech, ať v popředí scény kdokoliv si hlučně vykračuje a deklamuje, pro celek lidí nepravda zůstává nepravdou. Je-li politický život pln zmatku, stáhne se jasný názor na věci do neorganizovaného veřejného mínění".
Petra Soukupová (1982) vystudovala scenáristiku a dramaturgii na FAMU. Studia ukončila (nerealizovaným) scénářem Na krátko, který se v soutěži Cena Sazky umístil na třetím místě. Knižně debutovala v roce 2007 prózou K moři, za niž dostala Cenu Jiřího Ortena a byla nominována na Cenu Josefa Škvoreckého a cenu Magnesia Litera. Její druhá kniha, triptych povídek Zmizet (2009), se už titulu Magnesia Litera dočkala - byla vybrána knihou roku.
A Přemysl Rut je rád svléká. Ve sklepě. U klavíru.
Dokumentaristé Vít Klusák a Filip Remunda vědí, o čem mluví, když říkají, že reklama vládne světu.
Nejvyšší kontrolní úřad si pořídil výtvarná díla za takřka pět milionů korun a vyvolal tím kritiku jak uvnitř NKÚ, tak v Poslanecké sněmovně ČR.
Jan Těsnohlídek ml. obdržel za svou prvotinu, básnickou sbírku „Násilí bez předsudků", prestižní Ortenovu cenu. Zdařile tak vykročil na dráhu slavného prastrýce.
O tom, že mladá generace je velmi pravicová, se ví. Už výsledky studentských voleb ukázaly názory české mládeže jasně - jsem mladý, sebevědomý, úspěšný, konzervativní a volím TOP 09. Ráda ukážu smýšlení mých kolegů z univerzity na malém vzorku spolužáků, kteří volili TOP 09,píše čtenářka Petra Kovačíková.
(Převzato z Bristkých listů)
Převzato z Britských listů
Strany připravované vládnoucí koalice zdůrazňují zcela odůvodněně nutnost rychlého a důsledného řešení narůstajících schodků a dluhů veřejných rozpočtů. Dosavadní představy jsou však nejen vágní, ale pořád hodně hokynářské. Zaměřují se totiž především na úspory, které jsou z národohospodářského hlediska do značné míry jen prkotinami, navíc zaměřené především proti životní úrovni středních tříd obyvatelstva. Základním zdrojem totiž má být krácení sociálních dávek a platů státních zaměstnanců.
Málokdy se stává, aby literatura, a tím spíše literatura krásná, vyvolala takový rozruch jako vydání českého překladu románu Skleněný pokoj britského spisovatele Simona MAWERA (62). Smyšlený příběh inspirovaný moderními dějinami brněnské smetánky a evropské architektury zhmotněl a stal se reálným trnem v oku některých kritiků i členů rodiny, která vilu nechala postavit. Olej do ohně přililo odkoupení práv na jeho zfilmování a zpráva, že snímek má režírovat známý český režisér Jan Hřebejk. Autor, který v těchto dnech navštívil místo činu - brněnskou vilu Tugendhat - je z toho poněkud v rozpacích.
 |
 |
 |
 |
 |
  |
 |
 |
 |
 |
