Možnost války mezi Ukrajinou a Ruskem? Aktuálně prohlášení Federiky Mogheriniové



 

kanóny ilustraceUzavření Azovského moře může vést ke konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem, přestože mohou Moskvě hrozit miliardové sankce. Azovské moře je doutnákem, vedoucím k výbušnině v podobě války.

 

 

 

-------

Nová zpráva: Včera vydala vysoká představitelka EU pro zahraniční záležitosti Federica Mogheriniová prohlášení k Azovskému moři. Konstatovala, že Rada pro zahraniční věci EU se zabývala na svém zasedání mimo jiné Ukrajinou. „Rada vyjádřila plnou jednotu Evropské unie v neuznání tzv. "Voleb", které se konaly dne 11. listopadu v Donbase. Rada také projevila své obavy o situaci v Azovském moři, která poškozuje nejen ukrajinskou ekonomiku, ale také plavidla, která plují pod vlajkami členských států Evropské unie," řekla před novináři Federica Mogheriniová. Rovněž mluvila o tom, že Rada bude pracovat na všech těchto problémech a v nadcházejících dnech až týdnech hodlá přijmout vhodná a cílená opatření. První ruské komentáře mluví o tom, že jde o planou hrozbu, která nemá konkrétní význam.

-------

 

Těmito slovy se vyjádřil bývalý náměstek generálního štábu ozbrojených sil Ukrajiny, generálporučík Igor Romanenko pro ukrajinský web v ruštině Apostrof. Komentoval tak prohlášení člena Rady federace Ruské federace France Klinceviče o možném blokování Azovského moře.

 

Situace v Azovském moři se velmi přiostřuje, kanóny i lehké zbraně míří na sebe a zatím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž výsledek je velmi nejasný. „V každém případě se obě strany připravují na možný válečný střet,“ tak vše popisuje ruský server Svobodnaja pressa v článku Azovské moře: Krajina před bitvou (viz ) a připojuje vyjádření mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova, že „Rusko úzkostlivě sleduje dění v oblasti, s tím že mohou být přijata opatření na obranu ruských právnických a fyzických osob.“ Je to reakce na to, že v přístavech Berdjansk a Mariupol se nachází 15 plavidel zadržených pro nelegální vstup do přístavů na Krymu. To se ale autorovi článku zdá být podivné a ptá se, jak je možné, že ministerstva zahraničí příslušných zemí zadržených lodí se neozvala. Upozorňuje, že nejsou známá ani jména lidí, ani jména členů posádek. S určitostí se zatím pouze ví o situaci kolem rybářské lodi Nord plující pod ruskou vlajkou, která byla letos v březnu Ukrajinou zadržená.

 

Rusko ukrajinskou akci označilo za terorismus a reagovalo zpřísněním celních prohlídek ve své části Azovského moře. Ukrajina obvinila Moskvu, že uplatňuje politiku zadržování a prohlížení lodí.

 

Ukrajinské úvahy k situaci v Azovském moři, naznačují několik možností, které daly podnět ke vzniku problému:

 

- Je to snaha Vladimira Putina postupovat v případě Ukrajiny krok za krokem a nyní nadešla vhodná situace učinit další krok.

 

Vhodnou situací jsou na jedné straně bezzubé sankce, které se nevyrovnají těm v dobách Studené války za prezidentování Reagana, kdy USA v osmdesátých letech zákazem vývozu americké pšenice a amerických technologií pro těžbu a dopravu ropy značně zasáhly sovětské hospodářství. Zde je zajímavá poznámka ruské politoložky a ředitelky Ústavu zahraničněpolitických výzkumů a iniciativ, která tvrdí, že Ukrajina hraje dnes pro CIA stejnou roli jako za Reagana Polsko (viz ).

 

- Další možností vyvolání problému je skutečnost, že Ukrajinu čekají v příštím roce volby. V březnu se konají prezidentské a v říjnu parlamentní volby. Tajemník Rady pro národní bezpečnost a obranu Ukrajiny Oleksandr Turčynov prohlásil (viz), že před volbami může dojít k pokusům o destabilizaci Ukrajiny. Kreml má údajně plán, aby se k moci dostali jím preferovaní kandidáti. Podle poslance Dmitrie Tymčuka, měl Vladimir Putin dokonce schválit zvláštní strategii pro ukrajinské volby. „Na Ukrajině je dostatek pro-ruských politiků, ale Kreml nemá zájem spojovat je do jediné politické síly,“ uvedl ukrajinský poslanec.

 

Třetí možností vzniku problému je podle ukrajinských médií to, že se Azovské moře má stát pod Donbaské oblasti, Krymu třetím bodem sváru mezi Ruskem a Ukrajinou, což může vyvolat velké napětí a dokonce se píše o možném ozbrojeném konfliktu – válce.

 

 

Západ nechce riskovat světový válečný konflikt

Již zmíněný ukrajinský generálporučík Igor Romanenko má z konfliktu velké obavy, a to z překvapivých důvodů: „Ukrajina se bude moci spolehnout na pomoc Západu v oblasti diplomacie a také ekonomicky. Pokud se konflikt zhorší, budeme dostávat výzbroj a dokonce více než je tomu nyní. Ale! Nemůžeme počítat s tím, že Západ vyšle armádu. Žádná vojska nám na pomoc nepřijdou. Západ si nepřeje expanzi této války do většího měřítka a nepřeje si vznik třetí světové války. Zasáhne pouze v tom případě, že by hrozilo, že se válka rozšíří. Vzpomeňte si na Gruzii a zastavení postupu Ruska. Podobně by eventuálně zasáhli naši spojenci“

 

Rovněž diplomatické možnosti se pro Ukrajinu jeví velice nepříznivě, na což upozornil náměstek ministra pro dočasně obsazená území Georgij Tuka: „Ukrajinské zrušení dohody o Azovském moři povede pouze k tomu, že Kerčská úžina bude téměř úplně ovládána Ruskem. Znamenalo by to přesun na mezinárodní vody, kdy Rusko bude logicky reagovat tím, že vyhlásí 12 a 24 mílové pásmo vnitrozemských vod podél krymského pobřeží. Tím bude Kerčská úžina po obou stranách zablokovaná ruskými vodami.“ Podle současné dohody se Azovské moře a Kerčská úžina dělí na polovinu a ukončení dohody by znamenalo úplnou kontrolu úžiny Ruskou federací. Tuka ještě dále varuje: „Je zřejmé, že neuznáváme připojení Krymu. Ale jak můžeme pokračovat v zabezpečení přepravy? Použití vojenského námořnictva? Které, omlouvám se, nemáme. Proto absolutně podporuji postoj ministerstva zahraničních věcí a považuji za nevhodné okamžitě ukončit tuto dohodu."

 

Evropský parlament schválil 25. října návrh usnesení, kterým stanovil možnost zvýšit sankce proti Rusku v případě zhoršení situace v Azovském moři. Nikolaj Kapitoněnko, expert z Mezinárodního centra perspektivních studií stejně bezradně prohlásil, že jde ze strany EU o symbolické gesto, které obecně odráží postoj Unie, že je lepší nemilitarizované Azovské moře a nebránit svobodě plavby. Není to dokument, který nám pomůže vyřešit ekonomické problémy, které se objevily s jednáním Ruska v Azovském moři." Navíc k tomu dodal, že Ukrajina, která se nemůže s Ruskem poměřovat, by měla být ráda za jakoukoli zahraniční podporu a zároveň potvrdil známou zkušenost, že sankce se staly hlavním tématem ukrajinské zahraniční politiky.

 

V tomto ohledu je pro Ukrajince důležitá jeho další poznámka k sankcím Západu vůči Rusku, kdy tvrdí, že sankce jsou především proto, že Západ tak koná jen ve svém vlastním zájmu, aby co nejvíce poškodil Rusko. „Sankce budou proti Rusku pokračovat také v případě, i kdyby se Ukrajina proti nim postavila… Proto otázka sankcí by mněl být přijímána s větším klidem a nikoli se na ně spoléhat jako na nějaký zázrak,“ uvádí ukrajinský expert.

 

 

Příkladem je Nord Stream 2

Navíc připomeňme nejednotnost Západu v jeho politice vůči Rusku a Ukrajině, kdy převažují ekonomické zájmy jednotlivých západních zemí. Typickou ukázkou je politika kolem stavby plynovodů. Zatímco americký ministr zahraničí Michael Pompeo vyjádřil veškerou podporu Ukrajině týkající se strategie budování plynovodu, tak Německo je pro stavbu plynovodu Nord Stream 2. Kancléřka Angela Merkelová obavy zejména Ukrajiny a Polska bagatelizovala, když zastává názor, že „závislost na ruském plynu zůstane, ať už nový plynovod vznikne, či nikoliv.“ Na financování projektu se podílí pět evropských firem - německá Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská Shell, rakouská OMV a francouzská Engie a zatím do projektu investovaly kolem čtyř miliard eur (103 miliard Kč). Výstavbu Nord Stream 2 už povolily všechny dotčené země s výjimkou Dánska. Mimo Německa má projekt podporu ze strany Francie a Rakouska.

 

 

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Středa, 21 Listopad 2018 15:58 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB