Woodward háže russiagate přes palubu



 

Bob Woodward Trump youtubeObecně se očekává, a předzvěsti průzkumníků veřejného mínění to potvrzují, že demokraté získají v listopadových doplňovacích volbách většinu v americkém Kongresu. Jestliže se tak stane, prezident Donald Trump bude patrně muset čelit žalobě, že se dopustil závažných porušení zákona a měl by být zbaven úřadu. To ale nebude znamenat, že porušil přísahu nebo se dopustil těžkých přečinů, ospravedlňujících „impeachment“; bude to úlitba ze řetězu utržené nenávisti, kterou Clintonovci proti němu rozpoutali, a její vyvrcholení. (vlevo známý americký novinář Woodward a Trump)

 

 

 

Jak by vzletně a trefně poznamenal náš komentátor a skalní fanda USA pan Rehe, „bez impeachmentu bychom se všichni cítili ošizeni, asi jako po Vatikánem posvěceném coitus reservatus.“

 

Kdo chce psa bít, hůl si vždy najde. Zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller má při ruce obušek, který vyhnal Nixona z Bílého domu – obvinění z neoprávněného zásahu do výkonu spravedlnosti. K tomu, aby jej zvedl, může použít vyhazov na hodinu, který Trump uštědřil letos v květnu řediteli FBI Jamesu Corneyovi. Má také pod palcem Paula Manforta, svého času šéfa Trumpovy volební kampaně, nedávno odsouzeného za daňové podvody a finanční čachry, který mu přislíbil spolupráci za jakési odpustky, a tudíž bude muset něco šťavnatého na Donalda pustit. Všechno je to čajíček, ale v nouzi platí hollywoodské „anything goes,“ postačí cokoli.

 

Proto je na stole, abychom použili jazyka diplomatů, bohaté menu. Chybí pouze Russiagate, obžaloba Trumpa z tajného spiknutí s Ruskem, přesněji řečeno s Putinem, s jehož pomocí se nezákonným způsobem dostal do Bílého domu.  

 

To snad není možné, zvoláte nevěřícně. Ale ano, je. A je to zcela logické. Zamysleme se, prosím.

 

Robert Mueller a jeho hvězdný tým vyšetřovatelů pátrají už rok a půl. Jejich přímé a vedlejší výdaje zdravě bobtnají a koncem roku mohou přerůst 20 milionů dolarů. Co se za to americký poplatník dozvěděl? Tuto otázku nedávno dostala od CNN demokratická senátorka Dianne Feinstein, která rozhodně není příznivkyní republikánského prezidenta. „Žádný důkaz, že došlo ke spiknutí se nenašel,“ řekla. „Kolují různé pověsti, je spousta spekulací v novinách, ale nic z toho není nějaký důkaz.“

 

Ani samotný Robert Mueller, který má hroší kůži a clintonovské máslo na hlavě, si netroufne tvrdit světu do očí, že Donald uzavřel ďábelský pakt s Vladimirem. Ostatně nikdy neřekl, že v jeho hledáčku je prezident. Nenašel se nikdo, kdo by podal svědectví nebo důkaz o tom, že se Trump spolčil s Ruskem. Z týmu vyšetřovatelů neunikla žádná chýra o nějakých jeho pletichách s Moskvou, tím méně paktování. Aniž nějaký kongresman či senátor z výboru pro výzvědné služby o něčem podobném byť jen špitl.

A navíc se nyní k popíračům Russiagate přidal, spolustrůjce pádu Nixona, idol všech investigativních žurnalistů, Bob Woodward. V našich novinách se moc nepsalo o jeho posledním díle Fear: Trump in the White House (Simon Schuster, 20 euro), která se stala nejprodávanější knihou letošního léta. Není nijak vlídná, líčí prezidenta jako člověka neschopného zastávat tak vysoký úřad, člověka, kterého si spolupracovníci neváží, a kterému nedůvěřují natolik, že před ním skrývají politicky citlivé dokumenty. Ve srovnání se zahraničními kolegy, naši psavci projevili zdrženlivost. Možná proto, že jsou mezi nimi sympatizanti Trumpa, ale skrývají se lstivě jako gayové v době temna, před novo-marxistickou genderovou revolucí.

 

Tuto myšlenku vyslovil známý francouzský spisovatel, který píše pod pseudonymem Francois Villon. V glose Češi náš vzor ji odůvodňuje skutečností, že když Woodward v rozhovoru s Hugh Hewitem, velice oblíbeným moderátorem Salem Radio Network, popřel Russiagate, jediné evropské mainstreamové noviny, které o tom uveřejnily podrobnou zprávu, byly české. Villon je nejmenuje, aby jim neuškodil či nedělal reklamu, nebo obojí.

Přiznávám, že jsem tuto senzaci v našem tisku přehlédl. Proto jsem si na internetu vyhledal anglický originál. Zde je jádro rozhovoru.

 

H:   Nechme stranou vyhazov Comeyho, o němž mě jako profesora ústavního práva nikdo nepřesvědčí, že tím Trump narušil výkon spravedlnosti. Slyšel jste, Bobe Woodwarde, během vašeho pátrání a ve všech těch rozhovorech něco, co by ukazovalo na Trumpovo politické nebo špionážní spojení s Moskvou?

 

W: Ne, neslyšel. I když jsem po něm pátral, a pátral pečlivě a bedlivě. Uvidíme, s čím může Mueller ještě přijít… třeba vytáhne z rukávu tajného svědka, nebo někoho, kdo změní svoji svědeckou výpověď. Jak víte, to se stává, a tím se může znovu otevřít celý případ, anebo převrátit.

 

H: Ale žádné spiknutí nevidíte?

 

W: Ne.

 

H: Na závěr rozhovoru bych od vás, Bobe Woodwarde, chtěl, abyste mi znovu výslovně potvrdil, že během dvou let psaní vaší knihy, že po tak obrovském úsilí jste nenarazil na žádnou snahu, žádnou stopu, žádný důkaz svědčící o prezidentově spolčení s Ruskem.

 

W: Ano, je to pravda, nenašel.

 

Jak je jeho stylem, Villon v pointě glosy staví ústřední myšlenku na hlavu. Píše:

 

„Po zralém uvážení nutno říci, že českým hrdinům tištěného slova nejde o prezidenta Trumpa, ale především o pravdu. Chce to zdravý rozum a občanskou odvahu. Proto volám BRAVO!“

 

Říkáte, že ta chvála je smyšlená?

 

Nu bože, co má být? Přece člověk může o něčem snít. Vždyť snít je lidské, řekl klasik.

 

P.S.: Pro anglický originál rozhovoru v plném znění stačí vyťukat na Googlu Woodward: No Evidence of Trump-Russia Collusion

 

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Středa, 24 Říjen 2018 12:32 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB