Joseph E. Stiglitz: Lidé versus peníze v amerických volbách



 

Democrat-Democratic-PinBrzo zjistíme, zda Američané dají přednost budoucnosti Ameriky nebo tomu, že peníze poplynou do republikánské kasy. Politická a ekonomická prosperita USA, do velké míry také mír a prosperita celého světa závisí na odpovědnosti Američanů…

 

 

 

Oči všech jsou upřeny do USA na listopadové volby do Kongresu. Výsledek voleb odpoví na řadu znepokojujících otázek, které se vynořily před dvěma lety, když v prezidentských volbách zvítězil Donald Trump.

 

Dají Američané najevo, že je Trump nezastupuje? Odsoudí voliči jeho rasismus, misogynismus, nativismus a protekcionismus? Vysloví názor, že opovrhováním mezinárodním právem pod mottem: America first, není to, s čím by se USA měly ztotožňovat? Nebo dají voliči všem na vědomí, že nešlo o historickou chybu, když republikáni představili pochybného kandidáta?

 

Budoucnost USA je více než nejasná a tak jsou úvahy o tom, co se vlastně odehrálo ve volbách v roce 2016 více než akademické. Otázka zní, jak by se Demokratická strana nebo podobné evropské levicové strany měly prezentovat, aby získaly většinu hlasů. Měly by se přiklonit více k politickému středu nebo by se měly více rozhodnout pro mobilizaci mladé, progresivní a energičtější nastupující generace? Existují důvody, že pravděpodobně poslední varianta by měla znamenat úspěch ve volbách a zabránila by nebezpečí, které Trump představuje.

 

Volební účast Američanů je velice špatná a ještě horší je ve volbách, které nejsou prezidentské. V roce 2010 byla účast pouhých 41,8 procent možných voličů, v roce 2014 se, jak uvádí příslušné úřady, následně účastnilo voleb jen 36,7 procent voličů. Voličská účast demokratů bývá ještě horší, i když se zdá, že se v tomto volebních cyklu zvětšila.

 

Velmi často je slyšet, že lidé nehlasují, neboť si myslí, že to k žádné změně nepovede. Lidé uvádí, že obě strany jsou si podobné a že to vyjde nastejno. Trump ale dokázal, že tomu tak zcela není. Republikáni, kteří popřeli jakoukoli rozpočtovou spravedlnost, hlasovali v loňském roce pro velké snižování daní pro miliardáře a korporace, čímž poukázali na svoje chápání spravedlnosti. Stejně tak případ Bretta Kavanaugha, soudce Vrchního soudu, kterým se jím stal s podporou republikánů navzdory přesvědčivému důkazu o sexuálním obtěžování., To byl rovněž důkaz, že vůbec není jedno, koho jdou voliči volit.

 

Ale také demokraté nesou zodpovědnost za voličskou apatii. Strana by měla překonat svoji dlouholetou chybu ve spolupráci s pravicí na snížení daní ze zisku za prezidentování Billa Clintona (což vyneslo procento těm nejbohatším) a také deregulaci finančního trhu (což mělo vliv na příchod recese) při záchraně bankovního sektoru v roce 2008. Přitom velice málo se pomohlo propuštěným pracujícím a majitelům nemovitostí, kteří musí bojovat s exekucemi, když nejsou schopní splácet hypotéku. Zdá se, že za poslední čtvrtstoletí se Demokratická strana více obrátila k získávání podpory od těch, kteří žijí ze zisku z kapitálu než od voličů, kteří žijí ze mzdy a ze dne na den. Mnozí z těch, kteří nepřišli k volbám, si stěžovali, že se Demokratická strana ve své strategii opírá o útoky na Trumpa namísto toho, aby nabídla určitou lepší alternativu. Hlad po jiné nabídce je naprosto zřejmý, když si všimneme, jak si vedou progresivní kandidáti, jako bývalý prezidentský kandidát senátor Bernie Sanders nebo 28letá kandidátka barmanka z New York Alexandra Ocasio-Cortezová, která v červnu porazila čtvrtého na žebříčku demokratů v kongresových primárkách. Jde o jednoho z nejmocnějších demokratů v USA senátora Josepha Crowleyho, který je považován za budoucího lídra Demokratické strany.

 

Oba tahouni demokratů předložili voličům perspektivní poselství svým voličům, že se demokraté musí především zmobilizovat, aby listopadové volby vyhráli. Jejich přáním je znovuoživit prosperitu střední třídy a to tím, že bude dostupná a přitom důstojně placená práce, bude zajištěná finanční jistota a přístup dobrému vzdělání, a to bez zničujícího závazku dluhu pro studenty, se kterým se dnes musí mnozí absolventi potýkat. Stejně tak oba kandidáti usilují o důstojné zdravotní zabezpečení, bez ohledu na předchozí zdravotní stav. Dalším volebním tahákem je zajištění dostupné ceny bydlení a jistota určitého minimálního důchodu, aby se starší lidé nestali obětí dravého finančního kapitálu. Jejich cílem ale také je dosáhnout dynamické, konkurenceschopné a tržně spravedlivé ekonomiky za podmínky určité regulace neřízené síly trhu, financí a globalizace. Konečně oba kandidáti hodlají prosazovat zesílení vyjednávacích pozic pracujících.

 

Přitom uváděná privilegia střední třídy byla již v minulosti dostupná. Existovala dokonce již před padesáti lety, kdy USA byly značně chudší, než jsou dnes a přitom i dnes lze finančně této úrovně privilegií dosáhnout. Americké hospodářství nebo jakákoli demokracie nemohou přistoupit na to, že by střední třídu nepodporovaly. Vládní politika a její program, počítaje v to i veřejnosti dostupné zdravotní pojištění, další důchodové možnosti nebo hypotéky mají klíčový význam pro výše uvedenou vizi programu.

 

Je povzbudivé slyšet podporu těmto progresivním návrhům a politickým lídrům, kteří takto uvažují. V normálním demokratickém státě by jistě tyto myšlenky a ideje měly převažovat. Jde ovšem o to, že americká politika je zkažená penězi, ohýbáním výsledků voleb a masovým omezováním možnosti volit. Daňový zákon z roku 2017 nebyl o ničem jiném, než podplácením korporací a miliardářů, aby „nalili“ své finance do letošních voleb. Statistiky nám dávají najevo, že peníze americkou politiku značně ovlivňují.

 

I přes určité chyby naší demokracie a to je snaha omezit některým voličům možnost volit, tak přesto je síla amerického voličstva značná. Brzo zjistíme, do jaké míry záleží na tom, kolik peněz přiteče do republikánské kasy r. Budoucnost americké politiky a ekonomiky, stejně tak mír a prosperita ve světě, bude záviset na této odpovědi voličů…

 

 

Autor článku Joseph E. Stiglitz je laureátem Nobelovy ceny za ekonomii, profesorem na Kolumbijské univerzitě a hlavním ekonomickým analytikem Rooseveltova institutu. Jeho poslední kniha nese název Globalization and Its Discontents Revisited: Anti-Globalization in the Era of Trump (Globalizace a znovuzrozená nespokojenost: Anti-globalizace v Trumpově éře).

 

Článek People vs. Money in America’s Midterm Elections přeložil Mirko Radušević

 

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Středa, 17 Říjen 2018 08:08 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB