Dva neuralgické body: Idlíb a Kosovo



 

Srbský prezident Vučić u elektrárny v Kosovu foto youtubeLídři Ruska, Turecka a Íránu po jednáních v Teheránu přijali společnou deklaraci a shodli se na uspořádání mezinárodní konference o problému syrských migrantů. Už jen skutečnost, že hodlají organizovat právě takovou akci, nasvědčuje, že jsou zúčastnění už blízko vojenskému vítězství, nicméně na příměří v severosyrské provincii Idlíb u tureckých hranic se nedohodli.

(Vlevo snímek srbského prezidenta během návštěvy severního Kosova, elektrárny Gazivode, která je jedním z klíčových bodů v jednání o urovnání Kosova a Srbska. Věnovaná je tomu druhá část článku.)

 

 

Otázka migrantů zdá se být pro Moskvu jedním z nástrojů, s nimiž hodlá změnit postoje Západu k syrskému konfliktu i režimu v Damašku jako takovému. Kreml navrhuje, aby se Evropa připojila k rekonstrukci válkou zničené Sýrie, což by ve finále umožnilo rychlejší návrat syrských migrantů z Evropy do vlasti. Právě o této otázce ruský ministr zahraničí Lavrov s náčelníkem generálního štábu Gerasimovem v červenci jednal v Berlíně. Evropská unie na ruské plány zatím nereaguje, nicméně kancléřka Angela Merkelová nyní vyjadřuje „trojce“ Ruska, Turecka a Íránu určitou podporu, když souhlasí s nutností bojovat proti radikálnímu džihádu, samozřejmě při souběžné snaze vyhnout se humanitární katastrofě. Současně například Francie – společně s Ruskem a ruským prostřednictvím – v létě zaslala do Sýrie první humanitární pomoc určenou pro oblasti pod kontrolou vlády, což je další příklad, že se politika Evropy vůči Sýrii pomalu mění.

 

Nicméně, návrat migrantů nemůže být masový, dokud se v Sýrii stále bojuje. A posledním velkým ohniskem konfliktu je právě provincie Idlíb, kterou z valné části ovládá Al Kajda a proturecké džihádistické skupiny. Příměří v Idlíbu proto mělo být jedním z hlavních závěrů teheránského summitu, nicméně shody dosaženo nebylo.

 

Podle dostupných zpráv Turecko přišlo s plánem, podle něhož 12 idlíbských džihádistických skupin, včetně Al Kajdy, složí zbraně a jejich bojovníci budou evakuováni z provincie do nárazníkových pásem na hranici, pod dohled protureckých tzv. umírněných rebelů. Zahraniční bojovníci pak, v případě zájmu, budou moci odjet domů. A kdo nesloží zbraně, bude zlikvidován, načež Turecko vycvičí a vyzbrojí „přijatelné“ rebely, kteří zajistí bezpečnost celého území Idlíbu.

 

Putin nicméně takto nastavené parametry odmítl s tím, že Ankara přece nemůže hovořit za Al Kajdu a další dižhádisty, natož zaručit jejich ochotu skutečně složit zbraně. Syrská a ruská ofenzíva proti Idlíbu, v jehož ulicích se masově demonstruje proti režimním útokům, je tedy dál „na stole“.

 

Přesto nejspíš budou účastníci teheránského summitu v zásadě spokojení. Rusko a Írán si uvědomují, že pro Turecko je Idlíb mnohem zásadnější problém, než jakým byl džihád na jihu Sýrie, který po sérii jednání složil zbraně prakticky bez boje. Ani jedna ze tří zúčastněných stran sice od summitu nedostala vše, co požadovala, nicméně rozhovory budou pokračovat, ale Turecko si tím, že s Ruskem hraje na „hodného a zlého poldu“, uchovalo pozici „ochránce umírněného džihádu“, Rusko dostalo ujištění, že z Idlíbu už nebudou startovat k bezpilotním útokům na ruskou leteckou základnu v syrském Hmejmímu, Turecko navíc získalo další čas, aby nějak „roztřídilo“ idlíbský džihád na dobrý a špatný, zatímco Rusko a Sýrie budou pokračovat v omezených náletech proti Idlíbu, aby udržovaly džihád pod tlakem a Erdoganovi připomínaly, že onen nově získaný čas není nekonečný. A Írán coby třetí vzadu může pouze reagovat na očekávaný vývoj a získávat z něj maximum možného, aniž by se sám musel o něco snažit…

 

Nálety na Idlíb, které některá média vydávají za zahájení ofenzívy, tedy pokračují, stejně jako pokračují džihádistické útoky – po summitu se jejich terčem stalo mimo jiné křesťanské Marde na severu provincie Hamá, kde dělostřelecké granáty džihádu zabily devět lidí.

 

Ruské ministerstvo obrany na základě jakýchsi „nevyvratitelných důkazů“ o víkendu oznámilo, že „teroristé a Bílé přilby“ v Idlíbu připravili finální část „Asadova chemického útoku“. Prý se odehraje v Džisr aš Šugúru, Sarakíbu, Taftanázu a Sarmínu, přičemž od sobotního večera jeho strůjci mají čekat na „signál“ od zahraničních „přátel syrské revoluce“...

 

 

Z Kosova online, jako by šlo o fotbalové utkání

Jestliže kolegyně Tereza píše o náletech na Idlíb a pokračujících džihádistických útocích, to v Kosovu je proti tomu v uvozovkách „klídek“. Tento klid může být klidem před bouří, což si mnozí v Evropě uvědomují, neboť od Prahy do Prištiny to není daleko, kolem tisíc pěti set kilometrů a nabízená trasa se podle Googlu Maps dá autem ujet za 14 hodin, sedm minut.

 

V neděli rozhodně v Kosovu klid nebyl, a dokonce se tu i střílelo, i když jen do vzduchu. Situace zde hrozila propuknutím albánských nepokojů, tolik známých z minulosti. Ty dokázaly, že Balkán je stále sudem se střelným prachem – a to pěkně napěchovaným. Důvodem byla dvoudenní (sobota a neděle) plánovaná návštěva srbského prezidenta Aleksandra Vučiće na severu Kosova, do míst, kde žije srbská menšina. Měl namířeno nejen do města Kosovská Mitrovica, ale i do dalších míst, kde žijí Srbové – konkrétně do vesnice Banje, kde je 300 srbských domů. Dostal povolení kosovské vlády, načež v neděli ráno začali bývalí příslušníci OVK organizovat blokádu silnice k vesnici vedoucí. Kosovská vláda v tu chvíli sdělila, že již nemůže srbskému prezidentovi garantovat bezpečnost. Ten se přesto rozhodl v cestě pokračovat. Přítomné byly jednotky KFOR a kosovská policie. Na silnicích Albánci zapálili pneumatiky a místy byla slyšet zmíněná střelba. Vučić se rozhodl jet oklikou a Banje navštívit. Byl však zastaven kosovskou policií a musel se vrátit do Kosovské Mitrovice.

 

Na toto reagoval slovy: „Celá blokáda a chování kosovských Albánců ukázalo, že jsou v situaci, ve které jsme byli my dříve. Situace a problémy se musí řešit mnohem rozumnějšími způsoby, jako jsou jednání a slova. Problémy řešme silnou ekonomikou a rozumem. Nejde vše vyřešit jen zbraněmi a násilím.“

 

Vědělo se, že nedělní dopoledne bude v Kosovu velmi napjaté a to, co se odehrávalo, předešlo veškerá očekávání. Srbské servery situaci minutu po minutě sledovaly a komentovaly, jako by šlo o nějaké důležité fotbalové utkání, kdy se podobné internetové online speciály dělají. Navíc vše bylo doprovázené fotografiemi i videem.

 

Srbská média reprodukují Vučićovu cestu do Kosova jako velké vítězství. A to z toho důvodu, že zdejší albánské obyvatelstvo velice nelibě neslo skutečnost, že jejich prezident Thaçi vůbec takovou návštěvu povolil, a dokonce se ho ironicky na sociálních sítích ptali, kdy navštíví Bělehrad. V nadávkách to odneslo celé kosovské vedení, a to tím, že jim bylo sděleno, že se vlastně Srbů všichni bojí. Jedna z citací na sociálních sítích zní: „Máte vůbec nějakou hrdost? Zklamali jste nás! Jste opičáci, copak nemáme hranice? Hashim Thaçi již není naším prezidentem!“

 

V nedělní poledne měl srbský prezident nakonec před svým odjezdem v Kosovské Mitrovici před místními Srby projev, ve kterém mluvil o „mostu k Albáncům“. Snažil se vysvětlit svoji cestu na sever Kosova, když také řekl, že Srbové poprvé po mnoha letech musí zvítězit, a to bez prolévání krve, bez jakékoli hrůzy a mrtvých, ale musí zvítězit prací, svým umem a dětmi. K tomu dodal: „Srbsko musí být velké nikoli tím, že bude okupovat celý Balkán, ale že vydobude pro sebe budoucnost.“

 

Jsou to vše v dané situaci hodně plamenná slova, kdy se srbský prezident snaží mobilizovat svůj národ, kterého v jednotlivých oblastech bývalé Jugoslávie markantně ubylo a stále ubývá. Mluvil o tom, že v Kosovu je již jen šest procent srbského obyvatelstva, že Srbové byli vyhnaní z Chorvatska a v Sarajevu je Srbů padesátkrát méně, než tomu bylo dříve.

 

Pochopitelně, že na tento projev ostře reagovala chorvatská strana a další ostré reakce odjinud se dají očekávat.

 

Celé vážné situaci, v jakém stavu jsou rozhovory o změně hranic, se budeme ještě jindy podrobněji věnovat.

 

Níže video z neděle dopoledne z cesty do vesnice Banje:

Bezradní novináři srbské státní televize RTS. Ptají se jeden druhého, co mají dělat, zda se raději mají vrátit do Kosovské Mitrovice.To nakonec po nařízení kosovské policie stejně museli udělat jako prezident Vučić.

 

 

Verze v angličtině – turecká televize TRT World

https://www.youtube.com/watch?v=XrXCFh6cFks

 

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pondělí, 10 Září 2018 10:27 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB