Západobalkánské zápisky: Jednání mezi Bělehradem a Prištinou spějí k závěru?



Vučić Taci Alpbach foto yoputube apa otsJedno okrajové téma. Bosenský distrikt Brčko s velikostí kolem 490 km čtverečních, asi jako rozloha Prahy, s počtem kolem 93 tisíc obyvatel se skládá ze tří národností bosenské, chorvatské a srbské. Žili si zde dobře, dokud distrikt, který patřil k těm bohatším v Bosně, díky privatizaci nezchudnul. Sice se zde žije špatně pro velkou nezaměstnanost, ale po stránce nacionální dobře, neboť se národy snáší, vznikají smíšená manželství. Je to jako bývalá Jugoslávie v malém.

 

 

 

K tomuto okrajovému tématu se na závěr vrátíme s tím, že až tak okrajové není.

 

 

Pes neštěká kvůli vesnici

Už i český mainstream, aspoň ČT, zaregistrovala, že se děje něco důležitého v otázce urovnání vztahů mezi Srbskem a Kosovem a víceméně reprodukovala agenturní zprávy, které urychlily svůj proud informací podávající souhrn stanovisek jednotlivých politiků velmocí. Zdá se, jakoby byl z Bruselu dán povel médiím: a teď do toho. Vysvětlení je jednoduché představitelům EU končí mandát nejen Evropské komise a mnozí dávají najevo, že vzhledem k náladě voličstva v EU nemusí ve vrcholové politice setrvat a bude se o nich mluvit, jako o těch, kteří Evropu spíše za pět let mandátu (týká se to především předsedy EK Jean - Claude Junckera a představitelky pro zahraničí a bezpečnost Federiky Mogherinové) pohřbili, než by jí svými rozhodnutími pomohli k lepšímu vývoji. Jejich zoufalé kroky na poslední chvíli odkrývají, že spíše jednají pro svoji slávu a ego. Srbské přísloví říká, že pes neštěká, aby ochránil vesnici, ale kvůli svému vlastnímu strachu.

 

Nejlepší na tom je, že Brusel sice vede několik let rozhovory s představiteli Srbska a Kosova, ale zatím bezúspěšně. Teprve v tomto roce dochází k jakýmsi závěrům v jednání. Problém je, že v každém případě musí jít o kompromisní řešení, má-li dohoda vydržet a nevyvolávat další konflikt. I přes určitý odpor jednacích stran dochází k možnému řešení, že se mluví o rozdělení Kosova na sever a jih a přenechání některých území na jihu Srbska s převážně albánským obyvatelstvem. Přitom toto řešení bylo celou dobu oběma stranami, jejími politiky popíráno. Zřejmě proto, že obyvatelstvo se muselo na nelehký výsledek připravit a politici, jak Vučić tak Taći se v tomto také vehementně činili. Nemají to lehké, neboť se na domácím poli musí vyrovnat s opozicí, která je proti jakékoli změně hranic.

 

 

Obava Evropy

Zatímco Kosovo a Srbsko se zdá již mají řešení sporu na dosah, EU a její představitelé vůbec nejsou jednotní. Písek do jednací mašinerie vnáší zejména Německo a Británie. Angela Merkelová mnohokrát oznámila, že o dělení Kosova a výměně území nechce vůbec slyšet: „Podmínka územní integrity zemí Západního Balkánu byla pevně zakotvena a je nezměnitelná. Musíme to pokaždé opakovat, neboť se stále objevují nové a nové tendence jednat o změně hranic a to nesmíme připustit.“

 

Její stanovisko podporují Britové. Naposledy britský názor tlumočil velvyslanec v Bělehradě Denis Keefe, když hovořil o tom, že výměna území nese sebou riziko a určitou cenu: „Když sledujeme návrhy v diskuzi o výměně území nebo změně hranic, vidíme v tom riziko a určitou cenu, kterou tento návrh sebou nese. Musí se to analyzovat a jednat. Otázkou je, jak by to fungovalo a jestli by to přineslo nějaký pokrok.“

 

Diplomatické výrazy nebývají jasné, proto pro ně použijme výrok německé expertky pro Balkán (Suedosteuropa Gesellschaft) Johanny Deimelové: „Myslím, že teritoriální handl je velice nebezpečný z aspektu širšího regionu. Byla by to výzva ve velice těžké a citlivé situaci před referendem v Makedonii a zároveň je to nebezpečné pro Bosnu.“ Politoložka má tím na mysli nebezpečí inspirace pro další oblasti v bývalé Jugoslávii, týkající se albánské menšiny v Makedonii nebo problém Sandžaku ležícího mezi Srbskem a Černou Horou, kde žije početná muslimská menšina považující se za Bosňany. Politici již dříve přirovnávali teritoriální problémy bývalé Jugoslávie „leopardí kůži“ – „nacionálně, nábožensky flekatému území.

 

Uvažování Německa a Británie jde mnohem dále a jejich obavy pojímají celou Evropu. Němečtí a britští lídři mají strach, že by se ze změny hranic Kosova stal impulz pro další problematické evropské regiony. To je důvod, proč se obě evropské velmoci staly tím, kdo brzdí současná vyjednávání EU se Srbskem a Kosovem a jdou proti snaze a inciativě Federiky Mogherinové.

 

 

Rozhodnou velmoci

V Rakousku se nyní v srpnu (15.-31.8) konalo tzv. Alpbach politické symposium (v rámci Evropského fóra Alpbach), které se koná (viz) s tradicí již od roku 1945. Zabývá se politicko-sociálními otázkami a zve na něj tzv. desion-makers. Tentokrát v rámci programu Nové perspektivy rozšiřování EU (New perspectives on EU enlargement ) vystoupil srbský prezident Aleksandar Vučić, spolu s ním rakouský prezident Alexander Van der Bellen, slovinský prezident Borut Pahor a kosovský prezident a Hashim Thaçi. Vše pod patronací komisaře pro rozšíření Johannese Hahna. Již setkání Srba a kosovského Albánce média tlumočila, že kompromis je velice blízko. Rozhodně si ale nemysleme, že se již tito politici objímají. Vučić poznamenal, že vůbec není rád, že sedí vedle Thaçiho a že ho „nemá rád“, ale jsou v jednání, aby vyřešili problém, který trvá dvě stě let. „Mír mezi Albánci a Srby je něčím, na čem pracujeme, neboť jsme měli nespočet vzájemných konfliktů,“ řekl srbský prezident. Vyjádřil se v tom smyslu, že Bělehrad a Priština by si sami měly své problémy vyřešit a dal jasně najevo, co si myslí o názorech Německa a Velké Británie. Ostře reagoval na slova britského diplomata Keefa: „Jestliže změna hranic přináší problémy, proč jste v roce 2008 hranice měnily (myslí tím uznání Kosova). Každých deset let, když vám to bude vyhovovat, změníte hranice? Když se ale někdo jiný, kterého se problém týká, o totéž pokusí bez vašeho schválení, zaplatí za to vysokou cenu a budete navíc mluvit o velkém riziku.“

 

Prezident Vučić ale nakonec obrátil a řekl, že pochopitelně žádná dohoda mezi Bělehradem a Prištinou není možná bez uznání EU.

 

Jsou zde ovšem mnohem větší síly než EU, se kterými jak Vučić, tak i Thaçi musí především počítat. Jsou to USA, které se již do urovnání vztahů mezi Srbskem a Kosovem dávno vložily. Právě USA jsou největším zastáncem řešení změnou hranic. Ne nadarmo srbský prezident ještě před přiznáním existence tohoto řešení oznamoval médiím, že Srbsko musí využít změny stanoviska a postoje USA. Alexandar Vůčić uváděl, že jestli nyní Srbsko zaváhá, bude to znamenat nevyrovnání vztahů s Kosovem pro budoucí generace s poukazem na vysokou natalitu Albánců nebo dokonce válečný konflikt. Ve skutečnosti se tím oba prezidenti - kosovský i srbský snaží dostat mimo hru Německo a Británii. Navíc Srbsko ve chvíli aktivizace USA rozehrálo hru s Moskvou s tím, že jestliže budou na urovnání participovat USA, bude u dohody muset být rovněž Rusko. Prezident Vladimir Putin s tím souhlasil.

 

Že dojde nakonec k tomuto řešení je dost dobře možné, neboť se objevily v posledních dnech zprávy, že dohodu Bělehradu a Prištiny bude schvalovat Rada bezpečnosti OSN. Na tuto eventualitu vzhlíží s nadějí především Srbsko, neboť je známo, že Čína je jeho spojencem a bude spíše stát za srbskými podmínkami řešení.

 

 

Neříkej hop, dokud…

Není to ovšem tak jednoduché, jak by se zdálo. Řešení problému přes Radu bezpečnosti vyžaduje přijít na její zasedání již s hotovou a stranami uznávanou dohodou, kdy zasedání dohodu pouze svými hlasy schválí. Rada nemá mandát k jednání o tom, jak se má problém vyřešit.

 

Na vlně eventuálního řešení hranic s Kosovem a Srbskem se má snahu svést prezident bosenské Republiky Srbské Milorad Dodik. Ten vidí budoucnost samostatnosti Republiky Srbské a jejího následného připojení k Srbsku. Nedávno v interview prohlásil, že se mluví o bosenských, černohorských nebo chorvatských Srbech, ale že je to jeden národ. Navíc tento politik má velkou podporu Ruska a 17.září má do Banja Luky přicestovat Sergej Lavrov na založení základního kamene ruského humanitárního centra a dokonce Dodik sní o tom, že přeletí i prezident Putin.

 

Jde tedy o nemalou záležitost, která má v mezinárodním měřítku pochopitelně vazby na urovnání mezi Srbskem a Kosovem. Z tohoto pohledu bude velice záležet na stanovisku Moskvy a na tom, zda nakonec s Kosovem se nezačne řešit problém Bosny a jejího dělení.

 

Zde ale exsituje pro Republiku Srbskou velký problém a ten se nazývá distrikt Brčko s velikostí kolem 490 km čtverečních. Sice malé území jako velkost Prahy, ale rozděluje tuto bosenskou republiku na východní a západní část. Zatím není síly, která by chtěla a byla ochotná toto rozdělení řešit. Všichni poukazují na to, jak na tomto malém území žijí Bosňané, Chorvati a Srbové v klidu a míru. Jsou to problémy na všechny strany opravdu hluboké, a to nejen mezi Kosovem a Srbskem.

 

 Společná fotografie z videa z jednání v Rakousku na symposiu Alpbach

jednání v Rakousku zleva Van-der-Bellen A Vučić Taci B Pahor

 

 

 

 

 

 

 

P.S.

Jedna z posledních zpráv uvádí rozhovor Hashima Thaçiho pro rakouský list Der Standard. Je to typická ukázka jednání politiků obou stran, kdy neustále mlží. Na jedné straně Thaçi tvrdí o Vučićovi o jeho nadcházejícím projevu v Kosovu, že prohlásí, že k žádnému dělení nedojde ani k žádné územní výměně a že si Kosovo zachová multietnický duch. Na straně druhé fandí rozdělení a podává to za svůj projekt: "Myšlenka změny hranic je moje... myšlenka zahrnout údolí Preševo ​​a sousední albánské komunity v Srbsku Bujanovac a Medveđa je také moje a nebyla předmětem jednání s prezidentem Vučićem".

 

Rovněž srbský ministr zahraničí Ivica Dačić včera prohlásil, že Srbsko nikdy neuzná samostatnost Kosova - viz 

 

Třetí zprávou je zákaz vstupu do Bosny pro ruského básníka Zachara Prilepina, který měl přicestovat do Banja Luky (Republika Srbská). Na to regoval básník: "Jedná se o protiruskou kapaň, která je vedená ze strany tajných služeb. Jde o svéráznou agitaci."  

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Úterý, 28 Srpen 2018 08:08 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB