Den, kdy skončila OSN



Orwell 2023 ilustraceRada bezpečnosti OSN, v níž se až příliš často střetávají veta USA, Británie a Francie na straně jedné a Ruska a Číny na straně druhé, v posledních letech ztrácí akceschopnost, a tím v zásadě i smysl. Přední ruský politolog v této souvislosti nabízí dystopickou vizi nepříliš vzdálené budoucnosti světa bez fungující OSN.

 

 

 

Po celý rok 2019 se situace v Sýrii zhoršovala. Bojové akce se rozšířily na celé území a počet obětí se přiblížil milionu. Nová vlna syrských uprchlíků se přehnala Tureckem a zaplavila Evropu. Rusko v Radě bezpečnosti OSN devětkrát zablokovalo americké a britské rezoluce, které nutily Damašek k míru.


Západ nakonec obvinil Moskvu v záměrné sabotáži činnosti rady. Britská premiérka Theresa Mayová v projevu na výročním Valném shromáždění OSN na podzim kategoricky požadovala, aby byla Rada bezpečnosti označena za neschopnou plnit své povinnosti v důsledku názorových rozporů mezi stálými členy, a navrhla, aby otázku „humanitární katastrofy" v Sýrii nově projednávalo Valné shromáždění.


Její iniciativa měla neočekávané pokračování. Francie a Mexiko v lednu 2020 stálým členům RB OSN navrhly, aby „dobrovolně" omezili využívání práva veta v otázkách týkajících se zločinů proti lidskosti a genocidy. Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že Paříž je připravena jít příkladem v „zodpovědném přístupu" mocnosti ke svým mezinárodním závazkům.


„Velká trojka" Ruska, USA a Číny takové „ultimátum" rozhodně odmítla, návrh si ale rychle získal podporu většiny členských států OSN. V reakci na odmítnutí „velké trojky" většina hlasovala pro svolání VS OSN s cílem přehodnotit Chartu OSN a zrušit stálým členům RB OSN právo veta.


Prezident Donald Trump v březnu zahájil kampaň za své znovuzvolení a oznámil radikální škrty v americkém financování rozpočtu OSN a mírových operací Modrých přileb. Rusko a Čína zakrátko Ameriku následovaly, s tím, že jsou ochotné financování obnovit, ale až poté, co iniciátoři Valného shromážděni ukončí své „vydírání". Francie a Británie postup „velké trojky" odsoudily, ale současně oznámily, že nemají na to, aby navýšily své vlastní finanční závazky vůči OSN. Ve výsledku tak rozpočet OSN klesl o čtvrtinu a organizace se začala propadat do hluboké krize. Uvnitř OSN propukla nelítostná byrokratická válka o vzácné finanční zdroje, během níž na světlo vyplavaly křiklavé případy neefektivnosti a zneužívání prostředků. Pravicoví populisté v USA a Evropě zahájili početné protesty s požadavkem, aby jejich vlády dostaly ty „rozežrance" z OSN pod kontrolu.


Po mnoha zdrženích a odkladech se VS OSN v srpnu 2020 opravdu sešlo. Zahájení konference se časově shodovalo s prudkým zostřením situace na Blízkém východě, jihovýchodní Asii a na západě Ukrajiny. Izraelské nálety na íránské objekty v Sýrii nakonec opravdu vedly k rozpoutání velké války izraelsko-saúdské koalice proti Íránu. Ve výsledku byl plně zablokován Hormuzský průliv.


Uzavření této veledůležité dopravní tepny a související nepokoje šíitských menšin v zemích Perského zálivu vyhnaly světové ceny ropy ke 200 dolarům za barel. Světová ekonomika čelila největšímu šoku od počátku století, v mnoha zemích padaly vlády. Po celém světě sílily antiglobalistické, protekcionistické a nacionalistické nálady. V Berlíně se systémovým stranám s vypětím všech sil podařilo zadržet vzestup Alternativy pro Německo, ale v Paříži v předčasných prezidentských volbách zvítězila Marine Le Penová. Okamžitě zrušila návrh „dobrovolného omezení" práva veta, čímž se z „velké trojky" stala „velká čtyřka".


Stálí členové RB OSN se nedokázali shodnout na jednotné pozici k žádnému z konfliktů, přesto ale společně využili své přátele a spojence, aby maximálně zkomplikovali a zpomalili jednání VS OSN. Svět vstoupil do roku 2021 a diskuse v New Yorku pokračovaly s původním zaujetím, bez jakýchkoli vyhlídek na dosažení kompromisu. V únoru se účastníci definitivně rozdělili na „umírněné" a „radikály". Skupina „umírněných" v čele s Německem a Japonskem navrhovala alespoň částečné zřeknutí se práva veta a předání některých pravomocí rady Valnému shromáždění. „Radikálové" pod vedením Venezuely a Zimbabwe požadovali okamžitou likvidaci Rady bezpečnosti, přesun jejích pravomocí Valnému shromáždění a změnu mechanismu OSN tak, aby moc přešla od bohatých států k těm chudším.


Levicoví populisté Asie, Afriky a Latinské Ameriky se – na rozdíl od pravicových populistů v USA a Evropě – neomezili jen na demonstrace; v létě započala vlna útoků na mírové síly OSN a objekty světové organizace. Stálí členové RB OSN, na návrh znovuzvoleného prezidenta Trumpa, v listopadu rovnou odmítli jakékoli finanční příspěvky OSN a na začátku roku 2022 byla činnost aparátu OSN s konečnou platností ochromena.
V březnu 2022 američtí neokonzervativci v čele se sice těžce nemocným, ale stále aktivním Johnem McCainem, vystoupili s požadavkem na rozpuštění OSN, kterou by podle nich měla nahradit celosvětová „Demokratická liga". Sdružovala by USA, jejich nejbližší spojence a jiné „skutečně demokratické" státy. Nově jmenovaný ministr zahraničí USA John Bolton nápad označil za „velmi zajímavý". Jeho britský kolega Boris Johnson v něm uviděl ideály jednoho z tvůrců OSN Winstona Churchilla. Le Penová by ale prohlásila, že nedovolí proměnit OSN v „anglosaský" projekt, a jen pár dní na to by čínská agentura Sin-chua informovala svět o plánech Pekingu vytvořit alternativní organizaci „Spojenectví společného osudu".


Situace ve světě se mezitím dál vyostřovala. Do syrské války se v létě zapojily také Irák a Egypt, konec mírových misí OSN „rozmrazil" konfliktní situace v Africe, na Blízkém východě, na Balkánu a v dalších částech světa. Současně se prudce aktivizoval mezinárodní terorismus a velké teroristické útoky se odehrály i v mnoha zemích Evropy. Ve střední Africe se objevil nový nebezpečný virus ebola, ale chaos v OSN zabránil se s touto výzvou popasovat, a tak epidemie zahájila tažení černým kontinentem.


Prvního srpna 2022 šéf NATO Jens Stoltenberg oznámil, že kvůli neschopnosti OSN jeho organizace přebírá veškeré úkoly ve sféře bezpečnosti. Současně vyzval členy Aliance, aby obnovili povinnou vojenskou službu a navýšili své výdaje na obranu na pět procent HDP.


Rusko a Čína neuznaly legitimitu NATO coby mírové organizace. Už 15. září prezidenti Ruska a Číny Vladimir Putin a Si Ťin-pching uzavřeli dvoustrannou vojensko-politickou alianci.


Na konci roku 2022 se podle stále ještě platné Charty měly konat řádné volby generálního tajemníka, ale nikdo už o nich ani nepřemýšlel. Večer 31. prosince 2022 předčasně zestárlý a emociálně vyčerpaný Antonio Guterres v nevytopeném a poloprázdném sále Valného shromáždění OSN pronesl skvělý projev na rozloučenou, který zakončil slovy: „Jsem unavený, odcházím... Na tento den ale nezapomínejte – dnes lidstvo dělá největší chybu ve svých dějinách. A možná i poslední." OSN ukončila svou činnost 1. ledna 2023.


Do vypuknutí třetí světové války tehdy chyběly ještě dva roky, osm měsíců a čtrnáct dní.

 

 

Autor je generální ředitel Ruské rady pro mezinárodní vztahy.

Převzato z portálu Mezinárodního diskusního klubu Valdaj.

 

 

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Sobota, 23 Červen 2018 05:12 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB