Zbraň EU proti neposlušným. Rýsuje se další albánská migrační vlna?

 

Juncker foto fbPředseda vlády SR Peter Pellegrini (Smer) s polským premiérem Mateuszem Morawieckým během svého setkání ve Varšavě (25. 4.) odmítli nové rozdělní Evropy. To údajně obsahuje nový plán pro EU. (vlevo předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker)

 

 

 

Tato hrozba se objevila před čtrnácti dny ( 22. 4.) v článku deníku The Financial Times „EU budget revamp set to shift funds to southern states“, který píše: „Brusel plánuje přesunout desítky miliard eur z fondů EU mimo střední a východní Evropu. Peníze určené zemím, jako jsou Polsko, Maďarsko a Česká republika, hodlá přesunout do jižních zemí postižených finanční krizí například Španělsko a Řecko.“ Autor článku k tomu dodává, že podle návrhu, který je součástí reformy EU, se jedná o dramatické přepracování politiky soudržnosti ve výši 350 miliard eur s cílem podpory méně rozvinutých částí EU. Brusel chce ukončit praxi rozdělování finančních prostředků soudržnosti téměř výhradně na základě hrubého domácího produktu na hlavu a nahradit ho mnohem širšími kritérii.

 

Mateusz Morawiecki se při setkání se svým slovenským protějškem proti tomu ohradil: „Ještě máme daleko k tomu, aby se vyrovnaly životní standardy a hrubý domácí produkt. Inovace infrastruktury se po druhé světové válce v zemích Západní Evropy mohly nerušeně rozvíjet, zatímco my jako členové východního bloku, jsme neměli to štěstí. Proto si myslíme, že v příštím plánovaném rozpočtu EU by se měla zachovat solidarita a rovnoprávný přístup k fondům.“

 

Peter Pellegrini pro změnu Západu připomenul, že z investic do zemí střední a východní Evropy mají profit i staré členské země, neboť prostřednictvím vysokých dividend přesouvají finance do svých centrál. Podle jedné polské studie z každého eura, které Polsko získá z eurobondů, se až 85 centů vrací na Západ. Slovenský premiér však zejména upozornil na skutečnost, že může dojít k novému ještě většímu rozdělní Evropy a tentokrát nejen na Západ – Východ, ale také Sever – Jih.

 

V neoficiálních zprávách se ale mluví nejen o tomto přerozdělení, ale také o problému, který EU nutí k novému přerozdělení peněz, a to je migrace. Nový plán chce přesunout větší část peněz do zemí tímto problémem zatížených. K tomu deník Finacial Times uvádí: „Angela Merkelová a Emmanuel Macron podporují myšlenku využití rozpočtu EU na poskytnutí finanční podpory regionům, které hostí velké množství žadatelů o azyl, jako jsou Německo a Švédsko.“ Tento fakt deník čerpá z proslovu Emmanuela Macrona v evropském parlamentu ve Štrasburku, kde podpořil německý návrh, aby v rámci reformy strukturálních fondů byly podpořeny evropské obce, které se potýkají s problémem utečenců.

 

 

Macronova vize EU

Již delší čas se mluví o aktivitách francouzského prezidenta týkajících se reformy EU.

 

Emmanuel Macron, který je zastáncem dvourychlostní EU, si zhruba představuje svůj plán takto:

– vytvořit pozici ministra financí EU

– vytvořit společný rozpočet pro eurozónu

– zřídit orgán pověřený dohledem nad celkovou hospodářskou politikou EU.

 

Dvourychlostní Evropa: má umožnit zemím, které chtějí pracovat s větší integrací, pokračovat v dalších opatřeních, zatímco ostatní se mohou rozhodnout pro zachování dosavadního statu quo.

 

Angela Merkelová s návrhy Macrona nesouhlasí (viz) a naopak vystupuje se svým návrhem. Nejenže je proti společnému rozpočtu a ministru financí, ale také odmítla myšlenku navrženou Evropskou komisí k vytvoření peněžního fondu prostřednictvím většinového hlasování 19 států eurozóny v Evropské radě. Místo toho sama navrhuje:

 

Současná euroskupina ministrů financí by měla být rozšířena a zahrnovat všech 19 ekonomických ministrů eurozóny. Tento nový orgán by měl mít na starosti ekonomické sbližování mezi zeměmi, které používají euro a zajištění větší konkurenceschopnosti.

 

 

Zbraň proti neposlušným

Před necelým týdnem (26. 4.) se objevil další článek, tentokrát agentury Reuters (viz), ve kterém se píše o nové finanční zbrani („new financial weapon“) určené na boj proti „neliberálnímu nacionalismu, který ohrožuje demokratické základy a rozmáhá se ve Východním bloku,“ a o tomto problému se má dnes (2. května) jednat v Bruselu. Zejména se tím útočí na Maďarsko, Polsko a pochopitelně, že na mušce této nové zbraně se má ocitnout i náš prezident Miloš Zeman. Jedná se vlastně o již výše popsaný návrh, ale pro změnu s jasným vysvětlením, že se reformou financování má dosáhnout větší poslušnosti východních zemí EU. Článek píše, že s návrhem přichází předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, podpořený Německem, Francií a dalšími „bohatšími zeměmi“ EU. Údajně na Východě existují vůdci, zejména je uváděn Orbán, kteří „flirtují“ s demokratickými hodnotami a „útočí na otevřenou politiku s uprchlíky… což je ještě větší hrozba než Brexit.“

 

Srovnat řady v EU a skřípnout křídla neposlušným si vytkl za cíl Jean-Claude Juncker, který za rok a půl bude muset opustit své křeslo předsedy. O to více usiluje o „smíření“ západní a východní části EU, když, jak připomíná, silná západní trojka má přijít o jednoho ze svých členů (myšleno Británii).

 

 

Z problémů do ještě větších

Německá média se v posledních dnech nesoustředila v souvislosti s problémy EU pouze na návrhy reformy EU. Upozorňují, že vývoj EU bude také záležet na členech, kteří se teprve do tohoto svazku chystají a připravují se na členství. Vlnu otázek vznesl německý deník Die Welt, a to v souvislosti s návštěvou albánského premiéra Ediho Ramy v Německu, který zde jednal mimo jiné i o připravenosti své země na vstup do EU. Země EU jsou po finanční a zejména utečenecké krizi citlivé na problematiku přijetí zemí ze Západního Balkánu do EU. Není divu, že každá z nich je podrobována drobnohledu a nyní zejména Albánie, se kterou minulý týden Evropská komise doporučila začít vstupní rozhovory. Týdeník Die Welt si povšiml problému bývalého albánského ministra vnitra Saimira Tahira, který se zapletl do obchodu s drogami. Týdeník cituje z policejního odposlechu: „Saimirovi musíme ještě dodat 30 tisíc eur.“ Jedná se o rozhovor týkající se bývalého ministra a mluvili mezi sebou pašeráci drog mezi  Itálií a Albánií. Jedním ze sledovaných a podezřelých je Moisi Habilaj, který je součástí gangu, který má na svědomí „pašunk“ 3,5 mil. tun marihuany a zbraní. Pro západoevropskou policii se jedná o známou a profláknutou „firmu“ obchodníků s drogou albánských bratrů přezdívajících se Dalton, kteří jsou zároveň příbuznými bývalého uvedeného albánského ministra vnitra. Mimo jiné za účelem „obchodního“ jednání používali automobil Audi A8 registrovaný na ministra a pohraniční policie na albánsko – k řecké hranici se ani neodvážila k prohlídce automobilu.

 

V článku jeden albánský politolog upozorňuje, že Albánie je zemí, kde si člověk musí pracně dát dohromady střípky, aby si představil celý obraz zrcadla zdejších problémů. To mnohé naznačuje. Přesto, jak vidno, to Evropské komisi, stejně jako předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi nevadí a zahájení rozhovorů s Albánií bylo doporučeno. Nebude to až tak jednoduché a albánský premiér to během své návštěvy v Německu naznačil: „Kdyby vše záleželo jen na Angele Merkelové, tak by to proběhlo bez velkých problémů.“ Navíc, když německá média o Ramově návštěvě psala, na okraj poznamenala, že albánský premiér srovnal tuto návštěvu s návštěvou papeže.

 

Německé noviny k obtížnosti jednání s Albánií uvádějí další citaci premiéra Ediho Ramy: „Nebude-li Albánii nabídnuta možnost vstupu do EU, Evropa se může dočkat další migrační vlny z Albánie.“ Premiér k této vyhrůžce přitom dodal, že „Albánie je nejproevropštější zemí Evropy“. Poznamenejme, že když došlo k imigrační vlně, byli to právě Albánci, a to i z Kosova, kteří jako první dorazili na hranice s Německem.

 

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Čtvrtek, 03 Květen 2018 06:56 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB