Sedm politických trendů roku 2018

globus-a-7-problémůRok 2017 byl na velké politické události bohatý a stejně bohatý podle expertů think - tanku Council on Foreign Relations (CFR) bude i tento rok 2018 ( viz ).

 

 

 

Jestliže analytici dokázali rok dopředu předvídat exodus Rohingů z Nyanmaru (dříve Barma), tentokrát předvídají bouře v Egyptě a novou finanční krizi, která by mohla zasáhnout země EU. Možná to ale bude něco zcela jiného. Předvídat, zejména v politice, je ošidné. Řada událostí je ovšem známá již nyní. V „předpovědi“ CFR se uvádí aspoň sedm problémů, které by Zemi mohly zasáhnout a kterýkoli z nich by se mohl stát dominující událostí roku nebo ale také zcela nepozorovaně zmizí.

 

 

1.Írán a jeho snaha o hegemonii v regionu.

Íránští lídři musí být zajistě spokojení se svým působením v roce 2017. Shrňme, že si Bašár al-Assad zajistil moc v Damašku, šiítsky orientovaný Hezboláh vládne v Libanonu a Islámský stát přišel o svá území. Irák obsadil Kirkúk bohatý na naftu. Hútijští vzbouřenci (Ansar Alláh) jsou v Jemenu v konfliktu se Saudskou Arábií. Ve všem má prsty Írán, kterému k tomu napomohly tomu chybné kroky Saudské Arábie. Stejně Katar se svými sympatiemi k Teheránu vytvořil starosti dokonce až ve Washingtonu, neboť je neumístěná největší letecká základna USA na Blízkém východu. Nová americká strategie však slibuje, že maligní účinek Íránu se zcela určitě vynasnaží redukovat. Odchodem USA z tzv. Společného komplexního akčního plánu - JCPOA vytvořil Donald Trump problém a místo toho se staví tvrdě proti Íránu. Evropa je ale proti torpédování JCPOA. Jestliže Bílý dům bude mít starosti se Severní Koreou, tak se Írán na všech stranách bude snažit to využít.

 

 

2.Nukleární ambice Severní Koreje.

Donald Trump se svými tweety vyhrožoval Severní Koreje „hněvem a ohněm“, ale zřejmě se to minulo účinkem. Pchjongjangem to ani nehnulo a místo strachu se pochlubil testem balistické rakety, která může zasáhnout kterýkoli cíl v USA. Čína nechce nebo nemusí být v jejich silách přimět Severní Koreu k ústupu. Vojenská akce by mohla být katastrofická a diplomatické řešení by se mohlo uskutečnit, ale za cenu uznání Severní Koreje jako jaderné velmoci. Je zde navíc riziko, že Pchjongjang nabídne jisté ústupky a stejně nakonec své závazky nesplní. USA se mohou spolehnout na taktiku zastrašování a udržet vše na uzdě, což se dařilo i proti mnohem větším soupeřům, jako byl Sovětský svaz se svou atomovou hrozbou. Spočívá v tom však nebezpečí. Zatímco sovětští vůdci nechtěli a nehodlali riskovat, Kim Jong-un je všeho schopný. Další možnost? Atentát nebo vzpoura lidu, ale to by se také mohlo zvrtnout zcela jiným špatným směrem. Současná situace se odehrává na úrovni napětí s tím, že propočet vychází tak, že by se válka neměla odehrát. Může ale dojít k tomu, že někdo někde v určitou chvíli provede chybnou kalkulaci.

 

 

3.Venezuelská krize.

Venezuela by mohla být bohatá a prosperující země. Má největší zjištěné zásoby ropy na světě. Problém spočívá v prezidentu Nicolási Madurovi, který svoji zemi pomalu ale jistě táhne k bankrotu. Mezinárodní měnový fond předvídá, že v této zemi v roce 2018 dosáhne inflace 2300 procent. Věc Venezuele převažuje nedostatek potravin, léků a navíc panuje permanentní politická krize. Maduro si přisvojuje stále více a více moci a třem opozičním stranám zakázal účastnit se letos v prosinci prezidentských voleb. Ústavní soud se stal jeho soukromým vlastnictvím. V minulém roce v masových protestech zahynulo více jak sto lidí a tisíc jich emigrovalo. Donald Trump dokonce zvažoval vojenskou intervenci, za což byl Jižní Amerikou kritizován, že to spíše Madurovi propagačně pomůže. Maduro se pravděpodobně ještě udrží, dokud s ním neskoncují samotní občané.

 

 

4.Trampova obchodní iniciativa.

Americký prezident kritizuje americké obchodní smlouvy uzavřené od poloviny osmdesátých let minulého století, což se stalo ústředním tématem jeho prezidentské kampaně od roku 2016. Ovšem stalo se, že rok ve funkci strávil spíše halasným pokřikem, než nějakým svým činem na poli businessu. Sice podepsal rozhodnutí o vystoupení z pacifického partnerství (TPP), ale nic zatím nepodnikl proti čínskému obchodování a rozlítil své sousedy Kanadu a Mexiko, když provedl změny ve smlouvě NAFTA. Vede válku s WTO a nikdo se neodvažuje odhadnout, kam až to může USA dovést. Proto lze očekávat jen reciproční kroky amerických obchodních partnerů a již se nyní ví, že bude trpět americký export. Všechny Trumpovy obchodní iniciativy nepovedou ke snížení amerického obchodního deficitu.

 

 

5. Čínské ambice ve světě.

Pro čínského prezidenta Si Ťin-pchinga dopadl minulý rok na výbornou a nachází se na vrcholu moci, jakou pouze zažíval Mao Ce-tung. Nyní se jedná o to, jak využije svých možností a síly. V prognóze lze vycházet z jeho 205 minut trvajícímu proslovu na sjezdu komunistické strany Číny loni v říjnu, kdy používal termíny jako „velká síla“ a „síla moci“. V asertivní zahraniční politice použije taktiky kombinace „měkké“ a „tvrdé“ diplomacie. Jedna z věcí je pomoc asijským zemím pod heslem Hedvábné cesty: „One Belt One Road“. Navíc Peking bude ve světě podporovat jemu spřízněné politiky a také bude pokračovat v tendenci přeměnit Jihočínské moře v Čínské jezero. Země jihovýchodní Asie budou sledovat, jak si USA poradí se snahou Číny stát se regionálním hegemonem. Celosvětový řád však zůstane v rovnováze.

 

 

6.Trumpovy vztahy s Ruskem.

Vyšetřování zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera může mít důsledky pro celý svět a Trump toto vyšetřování nazval „honem na čarodějnice“. Rozhodně odmítá spojovat svoji volební kampaň s Ruskem. Jsou to pro něj „fake news“. U obou stran sporu, si každá z nich myslí, že ví svoje. Kdo má pravdu, se teprve ukáže.

 

Jsou zde již obvinění jako například Michael Flyna a stejně tak George Papadopoulos. Mueller stejně obvinil manažera Trumpovy volební kampaně Paula Manaforta a jeho obchodního partnera Ricka Gatese. Vše to má za následek, že Bílý dům se nemůže plně soustředit na politickou práci. Navíc to v zahraničí vyvolává pochybnosti, zda Trump má politicky podpořené vše, co hodlá na zahraničním poli plánovat a o co se snaží. Vyšetřování může přivést USA k bezprecedentní ústavní krizi. V každém případě se jedná o test americké demokracie a brzo budeme svědky, zda je to v souladu s představami zakladatelů této tolik vychvalované demokracie.

 

 

7.Demokracie v nebezpečí

Minulý rok nebyl pro demokracii nejlepší. Organizace Freedom House ve svém zkoumání tvrdí, že demokracie se ve světě propadla o deset let zpět. Problém nespočívá jen v tom, že země jako je například Thajsko nebo Turecko se opět od demokracie vrátili k autokratickému režimu. Stejně některé evropské demokracie bojují o její podobu, jako je tomu v Polsku, kde byly přijaty antidemokratické zákony nebo vidíme problémy s Katalánskem. Středové strany v celé Evropě ztrácejí u voličů svoji přitažlivost, a to na úkor extrémistických stran obou pólů. Středové strany utrpěly porážku v Nizozemsku, Francii a Rakousku. Ale stejně podobně na tom jsou i jinde – třeba v Británii nebo Německu. USA mají stále silný volební většinový systém, kde vévodí dvě strany, ale ani to není již obraz demokracie, jaký skýtala země dříve. Trump porušuje demokratické normy a Američané považují rovněž řadu členů v opozici rovněž za nepřijatelné. Není divu, že se mnozí o USA vyjadřují jako o „chybující demokracii“. Rusko a Čína jsou na tom nevyzpytatelně a podrývají svobodné volby v celém světě.

 

Je na tom proto demokracie mizerně? Nikoli. Stále má ve světě dobrou pověst, i když se tato pověst umenšila u mladých lidí v demokratických zemích. V roce 2018 bude řada voleb, které by mohly uvedený trend zvrátit. Stejně se tak ale může stát, že se posílí naopak nedemokratičnost. To vše se dnes děje s demokracií, což ale může mnohé lidi posílit a je jen na nich, aby se za demokracii založili.

 

 

Přeložil Mirko Radušević

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB