Osmdesát milionů dolarů na manipulaci ruskými volbami



 

Putin socha ilustraceV souvislosti se zvolením Donalda Trumpa prezidentem, Brexitem, volbami ve Francii a Německu, naposledy s volbami v Katalánsku je Rusko obviňováno z ovlivňování těchto voleb. V součanosti však nastává opačná situace a mluví se o angažovanosti Západu na zmanipulování ruských prezidentských voleb.

 

 

 

Zbraně informační války jsou známé a jejich strategickým úkolem je zaměření se na destrukci názorů, osobních přesvědčení a hodnot, a nahradit je umělými fantomy, za pomoci kterých lze manipulovat vědomím mas.

 

První obvinění Ruska přicházela v roce 2016 v souvislosti s útoky na servery americké Demokratické strany a obvinění o existenci kremelských hackerů se zvýšilo po zvolení Trumpa. Mluvilo se o cyber-útocích v zájmu Ruska. Například šéf britské Služby počítačové bezpečnosti Ciaran Martin mluví o úsilí Moskvy „rozvrátit mezinárodní systém“. „Nemohu zacházet příliš do detailů, ale mohu potvrdit, že víme o ruských útocích na mediální, telekomunikační a energetická odvětví Spojeného království,“ uvedl Martin v listopadu minulého roku . Sami jsme v našich médiích svědky podobných vyjádření a to i dalšího, že součástí této války je ruské televizní vysílání, články na internetu a virální informace na sociálních sítích, které vysvětlují názory Moskvy a poukazují na rozpory západního systému. Začátku ruské ofenzivy měl předcházet neúspěch v „mediální válce“ kolem gruzínsko-ruské války v roce 2008, kdy se začínají objevovat vícejazyčné mediální projekty, jako je televize Russia Today nebo agentura Sputnik. Rusko podle specialisty na bezpečnost Andreje Soldatova z Agentury.ru utrácí mnoho peněz na informační válku. To také můžeme číst v článku agentury AFP, ze kterého mimochodem čerpala mnohá česká média, kde se mimo jiné píše o „továrně trollů“ (Internet Research Agency) v Sankt-Petěrburgu údajně vedenou Putinovým kuchařem Jevgenijem Prigožinem. Nebo můžeme číst o tom, že Rusko na kampaň během amerických voleb utratilo 50 milionů dolarů na Facebooku.

 

V rámci informační války nakonec dochází k tomu, že Twitter v září minulého roku zablokoval kolem dvou set účtů s vazbou na Rusko, což se dotklo i ruské státní televize Russia Today a agentury Sputnik ( viz ).

 

 

Kybernetická a mediální válka proti Putinovi

Nyní přichází ruský deník Pravda s informací, uvedou v titulku, že na ovlivnění ruských voleb má být vydáno na Západě celkem 80 milionů dolarů. V článku se mluví o tom, že se „již stalo nedílnou součástí západních médií mluvit a psát protirusky, s rusofobní rétorikou a že v roce 2018 lze očekávat phishing-útoky, jejichž jediným cílem je destabilizovat sociální a politickou situaci v Rusku v předvečer hlavních politických událostí v posledních šesti letech.“

 

Článek v deníku Pravda píše o tom, že se Rusko nyní před prezidentskými volbami stalo předmětem boje vlivu v informační sféře. Dále je zde uvedeno, že v období od roku 2015 až do roku 2018, USA vložily do mediální války více než 80 milionů dolarů a více než 40 milionů dolarů bylo vynaloženo v letech od roku 2011 do roku 2015na informace podporujících převrat na Ukrajině.

 

Nikita Danjuk z Institutu strategických studií a prognostiky ve své studii uvádí osm strategických bodů ve virtuální proruské válce:

*Podněcování etnických a mezilidských konfliktů;

*Podpora separatistických nálad: na Urale, Sibiři, Severním Kavkaze, Dálném východě, Tatarstánu a v dalších regionech;

*Diskreditovat orgány státní moci a bezpečnosti;

*Informační útoky na ruského prezidenta;

*Podpora rusofobie a, různých historických verzí, diskreditace vlastenectví a jejich spolků, kritika státu jako společenské instituce;

*Agresivní propaganda liberálních hodnot a západního způsobu života;

*Propaganda ideje "Maidanu" - násilné uchopení moci pod záminkou boje proti "korupci" a "tyranii".

*Klást hlavní důraz na posílení manifestací, protestů a nesystémové opozice, která všemi prostředky má tendenci narušit sociálně-politické prostředí a připraví cestu k realizaci tzv. „barevné revoluce“ v Rusku.

 

Výše uvedené, píše Danjuk, má potvrzené z veřejně dostupných informačních zdrojů, podle kterých se zvyšuje financování propagačních projektů USA v ruském informačním prostoru.

 

Co se týče antiruské informační kampaně ve své analýze Danjuk tvrdí, že Američanům jde především o upevnění své pozice v segmentu ruského internetu a vlivu na ruskou veřejnost. Bojují touto cestou o „vědomí mas, aby prostřednictvím manipulace s informacemi mohl Washington ´měkkou sílou´, ovlivnit vývoj domácí politické situace v Rusku.“

 

„Jedním z řídících center ruské informační ofenzívy je americká vládní agentura BBG (Broadcasting Board of Governors - Rada guvernérů pro vysílání ). Nikoli náhodou tato agentura požadovala americký Kongres o zvýšení rozpočtu na rok 2018 k boji proti ruské dezinformaci a na posílení své vlastní propagandistické síly. BBG má v příslušných regionech a zemích rozsáhlou síť novinářů, kde nesdílí americké hodnoty. Prioritu mají teritoria pod vlivem teroristů ISIL a Rusko, následuje Írán a Čína,“ píše ve svém rozboru informační války USA analytik Nikita Danjuk, který dodává, že BBG je jeden z nejúčinnějších nástrojů pro zasahování do vnitřních záležitostí Ruska. Popisuje dále tři fáze práce BBG. První fází je podle něj poskytnutí finančního krytí pro nezávislá média, která jsou ve finanční nouzi. Postupně poskytovatel financí dává svoji představu o vlivu na veřejné mínění a protestní hnutí. Slouží to k agregaci a artikulaci protestních nálad ve společnosti. V druhé fázi dochází k financování „nezávislých" médií během aktivní fáze „barevné revoluce". Média jsou financována za účelem vytváření dojmu, že se bojuje za „skvělé demokratické zítřky“. Třetí etapa se zaměřuje na konsolidaci výsledku této revoluce a legitimizaci změn.

 

 

Naděje na ruský Majdan?

Z výše uvedených důvodů je sledován trend veřejného mínění v Rusku, zda existuje naděje na ruský Maidan. Na toto téma se snažil dát odpověď svým průzkumem známý ruský sociologický institut Levada centr a jeho sociolog Denis Volkov mluví o tom, že po prezidentských volbách (konají se 18.března) může dojít k protestním akcím. Údajně na Sedmém fóru ruských politologů shodně zazněl názor, že prezidentské volby budou mít za důsledek mobilizaci opozice. Mluvilo se o tom, že předvídají protestní akce tentokrát nejen ve velkých městech, ale také v jednotlivých regionálních centrech. Tento názor zastává 45 procent politologů, zúčastněných na uvedeném fóru.

 

Mnozí se zejména na Západě ptají, zda je reálný ruský Majdan, ke kterému zjevně zatím nedojde, byť by to bylo přání mnohých. Web Svobodné Evropy  - Svobody v jednom ze svých dřívějších článků se snažil naznačit, kdo by mohl být jeho iniciátorem ruského Majdanu a napsal: „ Nebude to nikdo z přímořských partyzánů, rozhodně ani nikdo ovládající politické umění, myšleno ironicky, jako Pjotr Pavlenský (konceptuální umělec) nebo skupina Válka. Budou to lidé zcela odlišní. Nebude to žádné umění, ale čistá politika. Násilí – to je spojované s nacionalistickými a současně proti-putinovskými slogany. Takoví lidé existují – ale je jich málo. Ano, jsou zde a jsou schopní jednat.“

 

O těch je níže video a jedna z těchto skupin se nazývá Síla dobra. Ti nepřijímají mezi sebe žádného současného ani bývalého komunistu ani přívržence Putina. Web Svobodné Evropy především ve své úvaze spoléhá na ruské emigranty.

 

 

Video: Ruští emigranti - Síla dobra (viz http://sdobra.org/o-nas/)

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Čtvrtek, 04 Leden 2018 15:41 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB