Západobalkánské zápisky: Ukrajinský scénář pro Srbsko

 

Bajrakli-mešita BělehradAmerické Centrum pro preventivní činnost (Center for Preventive Action) určuje každým rokem priority možných nebezpečí. Pro rok 2018 vytypoval třicet možných ohnisek ve světě jako je například Severní Korea nebo Írán. Balkán se sice v tomto hodnocení objevuje s nízkou prioritou stupněm III, ale je to vůbec poprvé, kdy se do tohoto přehledu dostal. (vlevo snímek poškození mešity v Bělehradě)

 

 

 

Můžeme se jen ptát, čím to a odpověď může znít:Západ chce definitivně rozhodnout za samotné  Srby o jejich geopolitické orientaci.

 

S tímto řešením podle Čedomira Antiće, v Srbsku známého a váženého historik, chce přijít Západ. Po odtržení Kosova od Srbska mají podle jeho slov následovat další oblasti jako je Sandžak, kde žijí Albánci a rovněž Vojvodina. Ta je odedávna známá svými separatistickými tendencemi, obdobně jako Katalánsko, kdy nechce doplácet na problematický jih Srbska.

 

Antić tvrdí (viz ), že to co má v brzké budoucnosti nastat v Srbsku, má své konotace na Ukrajinu, která je jakýmsi příkladem budoucnosti, která Srby čekat. Podle něj je to otázka času, kdy USA a NATO k tomuto řešení přikročí.

 

„Dřívější státní tajemník John Kerry a viceprezident Joe Biden již delší čas mluvili o červené linii a dodnes je to na pořadu dne, že si Srbsko musí uvědomit své postavení ve světě. Mluví se o Kosovu, zatímco kolem Vojvodiny je již dva roky klid a nejednou se v Novém Sadu přirovnávají ke Katalánsku a to ve městě, kde vedle maďarské menšiny žije 86 procent Srbů!

 

Rovněž v příštím roce po vyřešení Kosova by na řadu měla přijít otázka Bosny a Sanjaku, kde zdejší představitel Albánců Sulejman Ugljanin plánuje vytvořit tzv. ´malou Bosnu´ a chce sem povolat jednotky OSN. Navíc Ugljanin také touží po území, kde žije většina Srbů,“ uvádí srbský historik.

 

Ten se také ostře vymezil vůči současnému členu bosenského předsednictva Bakirovi Izetbegovićovi, který podle něj stejně jako jeho otec Alija plánuje existenci Bosny bez Srbů a Chorvatů. Čedomir Antić vidí nebezpečí v tom, že Západ již v minulosti podporoval separatistické tendence na území bývalé Jugoslávie, čehož chce nyní využít v tlaku na Srby, aby je až silou donutil spolupracovat s NATO a Západem vůbec.

 

Čedomir Antić také porovnává chování mezinárodního společenství ke kosovským Albáncům a Srbům. Zejména mu vadí přátelství a ignorace vůči zločinům současného kosovského premiéra Haradinaje, kterého generální tajemník OSN pozval na kávu, přestože na Haradinajevových rukou lpí krev. K tomu dodává: „Může se stát, že se nikdy nestaneme členy EU a myslím si, že raději ať jimi nejsme. „Přemýšlejme o na našich národních a státních zájmech. Když nemáme mít stejná práva jako Albánci, co bychom v EU pohledávali.“

 

Podle komentářů srbských médií nalezla slova historika Antiće velký ohlas a komentátoři se shodují v tom, že silné a nezávislé Srbsko je mnohým trnem v oku. Upozorňují na srbskou opozici, která je údajně ochotná prodat zájmy Srbů za špetku slávy a moci.

 

Na historika reagoval rovněž Živadin Jovanović, bývalý ministr zahraničí z Miloševićovy éry, který uvedl: „Zájem na destabilizaci mají především Německo, Velká Británie a USA. Vzpomeňme si na Andrease Zobela (bývalý německý velvyslanec v Srbsku a působil také v EC Task Force Kosovo), který tvrdil, že bude-li Srbsko trvat na tom, že mu patří Kosovo, může přijít o Sandžak. Nejde o metaforu, ale jednalo se o otevřené vyhrožování.“ Stejně jako historik Antić upozornil, že mezi srbskými politiky jsou rovněž tací, kteří jsou pouhými loutkami Západu a nesou zodpovědnost za podporu separatistických politiků v Sandžaku a Vojvodině. „Nesou plnou zodpovědnost za to, že vycházeli a vycházejí vstříc geopolitickým zájmům Německa, Velké Británie a USA,“ dodal bývalý ministr.

 

 

Půjdeme do války

Předchozí bouři vyvolala slova Bakira Izetbegoviće pronesená v listopadu v rozhovoru pro německou stanici Deutsche Welle, když se jej zeptali, jak se zachová, když bosenská Republika Srbská vyhlásí svoji nezávislost na zbytku Bosny: „Postavím se k tomu stejně, jak by se zachovali všichni naši patrioti – budu bránit to, co jsme vybojovali v letech 1992 až 1995 a podepsali v mírové dohodě z Daytonu. Ta dohoda je na naší straně, stejně tak dějiny a ústava Bosny. Zájmy balkánských zemí včetně Srbska jsou na naší straně a zájem Evropy je, aby se zde neopakovala válka.“ Navíc člen bosenského předsednictva dále dodal, že většina obyvatelstva Bosny bude bránit integritu země a doufá, že politicky a nikoli vojensky.

 

Další výbušnou větu pronesl Izetbegović , když v tomto rozhovoru řekl, že „doufá v to, že Bosna a Hercegovina uzná nezávislost Kosova.“

 

Srbové okamžitě poukázali na skutečnost, že Izetbegović nemůže s něčím takovým počítat, neboť předsednictvo Bosny rozhoduje jako trojice, která zastupuje tři národnosti a stěží může počítat se souhlasem bosenských Srbů jako oni nemohou počítat se svým odtržením. Od toho se dále odvíjejí všechny srbské komentáře, zda jde o Izetbegovićův politický diletantismus nebo spíše provokaci.

 

Vše došlo tak daleko, že srbský prezident Vučić o Izetbegovićových slovech mluvil jako nikoliv bezvýznamných a právně nepodstatných a okamžitě byla v reakci na to svolána srbská Bezpečnostní rada. Ministr obrany po jejím skončení zvolil poměrně dramatická slova k občanům země: „Chceme zachovat Srbsko v klidné a stabilní atmosféře. Přejeme si, aby každý náš občan měl jistotu ve fungování naší administrativy, že i nadále bude zachován dosavadní jeho každodenní život a jistota našich lidí. Musíme si ale uvědomit, že v tomto prostoru nežijeme sami. Celý náš region byl znepokojen a znejistěn.“

 

 

Důvody provokace

Pochopitelně se srbská média smažila analyzovat, jak je možné, že dochází k provokativním projevům muslimsky orientovaných politiků v Bosně a samotném Srbsku – v oblasti Sandžak. Zde je názor bývalého pracovníka ještě jugoslávské tajné policie Božidara Spasiće (viz): „Za těmito politiky (Izetbegović – Bosna a Ugljanin – Sandžak) stojí tajné služby cizích mocností nebo určité politické skupiny zemí, které si přejí destabilizovat Srbsko. Může se jednat o amerického velvyslance v Sarajevu nebo představitele dalších zemí jako je například Turecko, kde určité instituce podporují Izetbegoviće. Pochopitelně zde může být vliv dalších muslimských zemí. Také za sandžakským politikem Ugljanim mohou stát podnikatelé, v jejichž zájmu je zachování jejich statusu. Jde o politika, který je také pod vlivem Sarajeva.“

 

Muslimská stopa je ovšem na Balkáně mnohem složitější. Je podmíněná složitými vzahy mezi jednotlivými muslimskými státy a navíc konfliktní situaci mezi USA a Tureckem. Zatímco USA podporují v zemích západního Balkánu spíše Gülena, tak Turecko se pochopitelně snaží o opak. Tím se tyto dvě ideologie v tomto regionu dostávají do rozporu.

 

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Čtvrtek, 14 Prosinec 2017 11:16 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB