Panuje strach z Ruska a Čarnogurský doporučuje Slovensku vystoupit z NATO

Email Tisk PDF

 

Čarnogurský Ján foto youtubeOsm členských zemí EU se podepsalo pod dopis představitelce EU pro zahraniční politiku Federice Mogheriniové. Požadují v něm akce proti ruské propagandě, která nejvíce „kvete“ v zemích západního Balkánu. Jiné názory má slovenský expremiér Ján Čarnogurský, který například ke Krymu říká: Jak byste reagovali, kdyby Husák daroval Moravu Slovensku.

 

 

 

Signatáři dopisu mají na mysli zejména rozšíření práce organizace East StratCom Team, která vznikla v září roku 2015, začala fungovat v rámci Evropské služby pro vnější činnost a pracuje v ní jedenáctičlenný tým expertů sestavený z unijních institucí a členských států. Hlavním cílem týmu není aktivně vyvracet ruskou propagandu, ale, podle jejich webovských stránek, především vysvětlovat politiku EU v regionech východního partnerství, informovat o jejích aktivitách a hodnotách, vytvářet vhodné komunikační strategie. Během tohoto procesu dochází zároveň k odhalování a vyvracení dezinformací. Jejich výstupem je server euvsdisinfo.eu a Českou republiku v tomto týmu zastupuje novinář Jakub Kalenský. V létě vznikla speciální pracovní skupina StratCom pro západní Balkán a o něco dříve, před osmi měsíci, byla založena skupina South StratCom, která se zaměřuje na islamistickou radikalizaci.

 

Mimo Českou republiku podepsaly tento dopis: Velká Británie, Rumunsko, Litva, Lotyšsko, Švédsko, Polsko a Chorvatsko. Připomeňme, že v roce 2016 obdobný dopis zaslal Federice Mogheriniové think-tank „Evropské hodnoty“ podepsaný ředitelem Radko Hokovským (viz).

 

Dopis mimo jiné požaduje, aby výše uvedené nově vzniklé skupiny byly posíleny, byly „řádné financovány" a měly „pevný institucionální základ“. Požadavek dostatku financí je vysvětlován tím, aby si skupiny mohly koupit „inovativní technologie, jako jsou mediální analýza, hodnocení rizik a velké datové nástroje“.

 

O tomto dopise informoval server EUobsever.com, který z něj cituje, že země zasílající dopis Federice Mogheriniové, si o sobě myslí, že se nacházejí v první linii konfliktu, na něž především útočí „sofistikovaná kampaň zahraničních aktérů za účelem vytváření atmosféry nedůvěry a nespokojenosti s demokratickým uspořádáním, dále diskretizací EU, transatlantického spojenectví a partnerů, aby se narušila jejich jednota.“

 

Z dopisu EUobsever cituje pasáž, která uvádí, že pokud nebude poskytnuta náležitá pomoc pro East StratCom, bude to mít za následek oslabení schopností EEAS (European External Action Service), to je servisu, který je určen pro ochranu Unie a poskytování expertních analýz.

 

East StratCom, který byl před dvěma lety založený v rámci zahraniční služby EEAS (tato diplomatická služba vznikla v roce 2010 na podkladě článku 27 Lisabonské smlouvy), podle některých diplomatů vznikl především z důvodu role, kterou v EU hraje předseda Rady EU Donald Tusk a údajně Federica Mogheriniová nebyla nakloněna zakládání takovéto instituce.

 

V East StratCom pracuje celkem čtrnáct osob, z nich je deset diplomatů EU. V odboru pro západní Balkán pracují dva diplomaté a šest v odboru pro Jih, který pracuje na analýze islámské propagandy.

 

Skepse k tomuto útvaru je dána podle některých diplomatů EU tím, že tento orgán stěží může svými administrativními kroky reagovat a protlačovat své materiály do mainstreamových médií. Zahraniční propaganda bude vždy o krok vpředu, bude atraktivnější a bude mít vždy větší odezvu než tak zvané ověřené informace ze strany EU, které budou publikovány až po několika dnech.

 

 

Ján Čarnogurský přidělal vrásky na čele East StratCom

Výše uvedenému odboru East StratCom přidělal vrásky na čele včerejší rozhovor bývalého slovenského premiéra Jána Čarnogurského pro ruský list Izvestija. Experti analytického útvaru budou míst starost, jak interpretovat jeho prohlášení, že Slovensko by mělo vystoupit z organizace NATO. V rozhovoru mluvil také o legitimitě referenda na Krymu a pozitivních a negativních stránkách členství v EU. Článek nese název „NATO zatahuje země Aliance do konfliktu s Moskvou“.  Slovenský expremiér poskytl rozhovor v rámci své účasti na čtrnáctém zasedání Klubu Valdaj v Soči (Valdajský mezinárodní diskusní klub byl založen v r. 2004).

 

 

Ján Čarnogurský na dotaz, proč Slovensko bylo proti umístění zahraničních základen a vojenského personálu na svém území a proč je pro vystoupení Slovenska z NATO odpovídá:

NATO v žádném případě naši zemi nechrání a Slovensko nemá konfrontaci s žádnou zemí na světě. Určité neshody, jako například s Maďarskem, efektivněji řešíme na úrovni EU. Z toho, že jsme v NATO, máme pouze to, že byl uměle vytvořen konflikt s Ruskem, se zemí, se kterou chce většina Slováků mít přátelské vztahy. Současná konfrontace s Moskvou je výsledkem boje za světovou hegemonii ze strany Spojených států. Navíc, NATO není vůbec schopné poskytnout Evropě jako celku bezpečnost, když se jedná o hrozby, jako je mezinárodní terorismus nebo příliv migrantů do Evropy. Proto je docela možné, že do deseti let Slovensko vystoupí z NATO.“

 

 

Další část interview

Jako rovněž bývalý ministr spravedlnosti, jaký máte názor na krymské referendum v roce 2014?

Sjednocení Krymu s Ruskem bylo v souladu s právními normami. Autonomie umožnila a dala právo krymskému parlamentu uspořádat plebiscit. Vezměme v úvahu skutečnost, že v minulosti byl Krym součástí Ruska. Navíc Nikita Chruščov předal Krym Ukrajině v roce 1954, kdy sovětské republiky byly součástí jednoho státu. Když jsem se v České republice účastnil jedné diskuse o „krymském problému“, položil jsem svým spolubesedníkům jednoduchou otázku: Jak by reagovali, kdyby prezident Československa Gustáv Husák předal Moravu Slovensku a po rozpadu Československa by tato část země zůstala na Slovensku. Nastalo hrobové ticho.“

 

 

Sjednocení Krymu s Ruskem bylo hlavním důvodem zavedení ekonomických sankcí ze strany EU, USA a dalších zemí. Jak to ovlivnilo Slovensko?

Protiruské sankce zatím slovenskou ekonomiku nepoškodily. Nicméně existuje řada podniků, které se orientovaly na ruský trh, a ty byly nuceny ukončit svoji činnost. Musím připomenout, že Slováci tradičně vnímají Moskvu jako strategického partnera a spojence. Potvrdily to průzkumy veřejného mínění, které byly provedené na Slovensku v posledních pěti letech. Většina lidí si také myslí, že v případě mezinárodního konfliktu by Rusko naší zemi pomohlo. To je důvod, proč by sankce měly okamžitě být zrušeny. Koneckonců, sankce neřeší ani konflikt v Donbasu. Současné vedení Ukrajiny zatáhlo zemi do bezvýchodné ekonomické, politické a sociální situace. Jediným řešením je změna poměrů v Kyjevě a obnovení přátelských vztahů s Moskvou.“

 

 

Slovensko se připojilo k Evropské unii v roce 2004. Jaké jsou výhody a nevýhody členství v EU?

Slovensko v té době nemělo jinou geopolitickou a ekonomickou alternativu. Pochopitelně, že přistoupení k EU ekonomicky zemi stabilizovalo. Na Slovensko přicházely nové podniky, otevřely se nové podniky. Díky Bruselu se také zlepšily vztahy mezi Bratislavou a Budapeští. Ty byly napjaté kvůli početné maďarské diaspoře na Slovensku a maďarským pohraničním nárokům.

Mezi negativa patří, že Brusel chce omezit svrchovanost a práva jednotlivých členských států. Vedení EU se také snaží vyvracet konzervativní rodinné hodnoty a místo toho nastoluje liberální ideologii, která například podporuje manželství stejného pohlaví. Navíc nás Brusel zavazuje politikou otevřených dveří, která skončí naprostým selháním.“

 

 

Mluvil jste o migrační krizi. V mnoha východoevropských zemích narůstá nespokojenost a politici prosazují iniciativy směřující k zákazu nošení burky. Jaká je situace na Slovensku?

Slovensko se s tímto problémem ještě nesetkalo. Je pozoruhodné, že u nás není jediná mešita a vzácností je potkat ženu v burce. Pokud však počet muslimů naroste, bezpochyby bude nutné přijmout vámi uvedené zákony.“

 

 

Pozn. redakce:

Ján Čarnogurský se již dříve netajil těmito svými názory, viz níže úryvek z jeho rozhovoru v roce 2015 pro Slovenské národné noviny:

Počas pôsobenia vo vysokej politike ste prejavovali odpor voči možnej orientácii Slovenska na Východ, hoci tá nikdy nebola reálna. Naopak, boli ste zástancom integračných procesov Slovenska do európskych a transatlantických štruktúr. Po odchode z politiky ste sa stali predsedom Slovensko-ruskej spoločnosti a neprehliadnuteľným odporcom NATO. Ako byste to vysvetlili verejnosti?

Čiastočne vašej otázke nerozumiem a čiastočne vaša otázka nie je správna. Keď nechcem povedať, že nie je pravdivá. Nikdy som neprejavoval odpor voči orientácii Slovenska na Východ s tým, že samozrejme som bol zástancom vstupu Slovenska do EÚ. Nikdy som nebol zástancom vstupu do euroatlantických štruktúr, čiže do NATO.

 

Mimo jiné na Slovensku koluje petice pro vystoupení z NATO, na kterou letos v červnu reagoval slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák: „Slovensko nebude první zemí, která vystoupí z Aliance.“

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Čtvrtek, 26 Říjen 2017 08:06 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB