Katalánci si přejí žít ještě lépe. Katalánsko – ne a Kosovo – ano?

Email Tisk PDF

 

Katalánci foto prtsc youtube cnnKatalánská vláda dnes oznámila, že 90,9 procent hlasujících se rozhodlo svým „ano“ pro nezávislost Katalánska. Údajně hlasovalo 2 020 144, což je 42,3 procenta z 5,34 milionu katalánských voličů. Jedná se o hlasy, které policie nestačila zabavit. Podle mluvčího katalánské vlády Jordi Turulla však police zabránila hlasovat 777 000 voličům. Hlasování bylo zcela znepřístupněno na 79 místech z celkem 2 315 voličských míst. Nové: Stojí za referendem Soros? Katalánsko – ne a Kosovo – ano?

EU: Evropská komise prohlásila, že referendum není podle španělských zákonů platné (viz)

 

Jean-Claude Juncker: Jedná se o vnitřní záležitost Španělska. Vše musí být řešeno v souladu s ústavním pořádkem...  Vyzýváme všechny zúčastněné, aby se urychleně vyhnuli konfrontaci a vše řešili dialogem. Násilí  se nikdy nesmí stát nástrojem politiky. Věříme premérovi Marianu Rajoyovi, že zvládne tento obtížný proces a bude plně respektovat španělskou ústavu a základní občanská práva zakotvená v této ústavě.

 

 

 

Čtěte: Katalánské referendum: Problém pro Madrid i celou EU

 Déjà vu: 17. listopad 1989 aneb když policie jde proti vlastnímu národu

 

 

Jedním z hlavních důvodů, proč se Katalánci chtějí odštěpit je, že věří v to, že odštěpením by jejich region byl ještě bohatší. Zastánci odštěpení věří, že jejich region dosahuje vysokého HDP, které by se ještě zvýšilo tím, kdyby se katalánská vláda mohla soustředit pouze na svůj region jeho rozvíjející se průmysl a turistiku. Vzorem pro takto uvažující Katalánce jsou malé evropské země, jako jsou Norsko nebo Dánsko.

 

Na druhé straně existují ale také Katalánci, kteří mají z exitu ze Španělska obavy. Strach pramení z toho, že by z Katalánska odešly mezinárodní firmy a na nezávislost by doplatily firmy, které čile obchodují se zahraničím. Podle zastánců celistvosti Španělska by hospodářství regionu utrpělo totální kolaps. Vyhlášením nezávislosti by zároveň Katalánsko přestalo být členem EU, čímž by přišlo nejen o závazky vázající se k členství, ale také o výhody z toho plynoucí. Tím by utrpěl zejména pohyb obyvatel a tok peněz. Došlo by k zavedení celních kontrol a ohraničení mezinárodního obchodu. Navíc by se řada smluv mnoha firem stala neplatnými. Katalánsko by muselo zažádat o vstup do EU, což je proces na léta a dá se počítat s tím, že Španělsko by vstup vetovalo.

 

Španělská vláda tvrdí, že by katalánské hospodářství ve svém výkonu pokleslo o 25 až 30 procent a nezaměstnanost by se zdvojnásobila.

 

Zatímco v patnáctém století se odehrává počátek sjednocení Španělska, k ještě většímu připoutání regionu dochází za období Frankovy diktatury. Místní autonomie byla potlačena, bylo zakázáno používat vlastní jazyk nebo dialekt. S demokratizací Španělska po r. 1975 se Katalánsku dostává vysoký stupeň kulturní a politické nezávislosti, a to až po regionální parlament. Katalánsko má svoji vládu, v jejímž čele je dnes premiér Carles Puigdemont.

 

Přesto se zdá, že pro 7,5 milionů Katalánců není toto dostačující a přejí si svoji samostatnost. Jak bylo shora uvedeno, jedním z hlavních důvodů je ekonomika. Region vytváří 20 procent španělského HDP.

 

Dodejme, že po rozpadu celého východního bloku a SSSR dochází v celé Evropě k velkým změnám a snahám mnoha národností o samostatnost. V tom nejsou Katalánci sami, počínaje například sousedními Basky, přes Korsičany, jižní Tyrolce a konče Skoty.

 

 

Stojí za referendem Soros?

Na další faktor, proč dochází k referendu, poukazoval již dříve ve svém článku (Soros sází na nezávislost a Španělsko blízko rozpadu) Francesco Boezi:

 

Podle Boeziho věnoval Soros – jeho nadace Open society fund – finanční prostředky 80 tis. dolarů) iniciativě SOS Rasismus Katalánsko, která je pro přijímání migrantů a uprchlíků do Španělska a je blízká katalánské vládě. OSF poskytovala SOS Rasismus Katalánsko právní podporu. Článek cituje rovněž dřívější zdroj informace z argentinského serveru La Vanguardia, který již v srpnu psal, že Soros financoval v roce 2014 ředitelství pro katalánskou veřejnou diplomacii DIPLOCAT, a to částkou 27 tisíc dolarů. Jednalo se o podporu jednodenní akce – seminář před evropskými volbami věnovaný xenofobii a euroskepticismu.

 

Francesco Boezi píše o Sorosově vizi světa, kdy podporuje separatismus a vyvolává tzv. barevné revoluce. Uvádí, že v případě Katalánska mu jde jen o rozehranou velkou globální hru. Tím má na myslí rozdílné pojetí migrace do Evropy, ve kterém se právě liší katalánská vláda od madridské. Představitelé z Barcelony jsou volnější k přijímání uprchlíků, zatímco španělská vláda je pro tvrdší postup.

 

 

Katalánsko – ne a Kosovo – ano?

Takto podle titulku se dnes ptal srbský prezident Aleksandar Vučić a na dotazy novinářů konstatoval: „To je zajímavé, že k nezávislosti Kosova nebylo zapotřebí referenda.“ „Jak je možné, že lze legalizovat Kosovo i bez referenda? Jak je možné, aby dvaadvacet unijních zemí uznalo odtržení srbského regionu, a přitom porušilo evropské právo a jeho základy, na kterých je budována evropská politika a směřování EU,“ ptal se dál a dál srbský prezident. Místo jeho odpovědí novináři opět uslyšeli pouze otázky, které nebraly konce. Zde je další: „Co mám nyní v Bruselu oznámit? Budu se ptát, proč právě Srbové mají nejvíce být ostrakizováni? Proč Kataláncům odtržení neprojde a Kosovu ano?“ Na závěr následovala Vučićova odpověď: „Světová centra moci se domnívala, že mohou na Balkánu posouvat hranice, jak se jim zachce. Nyní mají strašáka před vlastními dveřmi.“

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Úterý, 03 Říjen 2017 07:20 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB