Německé volby: Zhasnou světla také v Lidovém domě, sídle ČSSD?

Email Tisk PDF

 

Martin Schulz foto prstc youtubePrávo hlasovat má v  61.5 milionů Němců, z toho poměrně velký počet jich hlasoval již předem korespondenčně. Volební místnosti se zavřely včera v 18 hodin. Ústup socialistických stran v Evropě  pokračuje.

 

 

 

Výsledek německých voleb se odehrál podle očekávání a nikoho nepřekvapilo vítězství koalice CDU/CSU.

 

Potvrdilo se ale také, že v Německu to vůbec nevypadá dobře se sociální demokracií, což musel ještě před volbami přiznat sociálnědemokratický ministr zahraničí Sigmar Gabriel. Ještě hodinu a půl před uzavřením volebních místností SPD na twitteru povzbuzovala své voliče: „Die Wahllokale sind noch 90 Minuten offen. Jetzt zählt's! Die AfD gehört nicht in den Bundestag. SPD wählen!“ Na mnoha dalších twitterových účtech se pro změnu se zvýšenou mírou psalo, že AfD by byla pro Německo ostuda a protiislámské Alternativy pro Německo (AfD), která se může stát třetí nejsilnější stranou v parlamentu. Některá média, jako např. server Spieglu nebo Focusu píší o manipulaci s hlasy či o volebních podvodech v neprospěch AfD a že za tím stojí automatizované twitterové účty. Přesto AfD slaví úspěch – vstup do Bundestagu.

 

AfD vzala hlasy zejména CDU/CSU kolem jednoho milionu. Ukrojila ale také SPD (celé levici kolem 430 tis. hlasů). Třicet dva procent hlasů je pro stranu Merkelové neúspěch. Zabývejme se však dále SPD, pro kterou je jejich dvacet procent historickým propadem a Martin Schulz se rozhodl, že strana půjde do opozice.

 

Přes veškeré úsilí, které před volbami Schulz a SPD podnikli, zdá se, že v Německu je sociální demokracie na úbytě. SPD jde ve stopě jiných evropských socialistických stran.

 

 

SPD následuje letošní celoevropský trend socialistů

Začněme od Nizozemské labouristická strana – Pvda, která bývala jednou z nejsilnějších nizozemských stran. Pvda letos na jaře ve volbách ztratila především nejvíce hlasů ve velkých městech Amsterdamu, Rotterdamu, Utrechtu a Haagu.

 

Vzpomeňme také na řecké socialisty - PASOK a jak to byla silná strana. V roce 2015 jim podpora voličů spadla k pouhým šesti procentům a to ještě v roce 2009 s Georgem Papandreem měli řečtí socialisté 44 procentní podporu. Sice se na tom podepsala finanční krize, ale také jako v Nizozemí dochází i v Řecku k vzestupu radikálních stran, zde radikální levice - Syrizy.

 

V Paříži Rue de Solferino číslo 10 na levém břehu řeky Seiny stojí impozantní sídlo francouzské socialistické strany, která bývávala vůdčí silou ve Francii. Nyní je tento reprezentativní dům na prodej, neboť strana se nachází nejen v politické, ale zároveň finanční krizi. V letošních dubnových volbách Benoit Hamon získal pouhých 6,4 procenta hlasů! To je na tom o mnoho lépe levicových kandidát Jean-Luc Mélenchon se skoro dvaceti procenty.

 

Odmyslíme-li si naši ČSSD, která zatím nemá dobré výsledky do nastávajících voleb, bude muset přemýšlet stejně o své politické, ale i finanční situaci, tak zbývají na západ od nás již jenom čtyři země Rakousko, Portugalsko, Švédsko a Itálie, kde jsou ve vládě sociálně demokratické strany nebo strany levého centra. Přitom socialisté byly v Evropě stranou, která desetiletí byla hlavním, ne-li někdy dominantním hráčem na politickém poli a podíleli se dlouho na vládní moci v mnoha evropských demokraciích. Sociálně demokratické strany měly silnou podporu pracujících a velkou vazbu na odborové hnutí. Zasadily se za to, čemu se říká evropský sociální model, při tržní ekonomice a s důrazem na sociální stát.

 

Patrick Diamond z britské školy politických a mezinárodních studií Queen Mary se zabývá ostrým pádem levého středu a byl bývalým poradcem Tonyho Blaira a Gordona Browna, ale nedokáže posoudit, zda se jedná o cyklický jev nebo jde dokonce o trvalejší trend. Tyto strany dostávají podle politologa nyní daleko méně hlasů, proti dřívějším 30 až 40 procentům, což nejsou jen krátkodobé důsledky, ale především strukturální příčiny.

 

 

Společenské změny

Tradiční základna evropských socialistů – dělnická třída se začala v padesátých a šedesátých letech rozpadat. Tato změna v třídním rozložení v evropských zemích a změna stranického profilu zasáhla pravicové strany, zatímco některé levicové strany ještě v devadesátých letech na tom nebyly špatně. Diamod si proto nemyslí, že by tento dlouhodobý trend měl mít vážný vliv na sociální demokracii a je názoru, že se zde spíše promítají krátkodobější vlivy. „Je to především finanční krize v zemích, kde levý-střed byl u moci, což například ve Velké Británii mělo dalekosáhlé následky,“ uvádí Diamond.

 

Existuje i nám dobře známé vysvětlení pádu přitažlivosti sociální demokracie a to je, že ztrácí na tom být hlasem změn, hlasem chudých vrstev, hlasem pracujících.

 

„Stalo se tak, když hlas socialistů se stal hlasem establishmentu… Jestliže chce sociální demokracie mít budoucnost, tak musí znovu být hlasem změny a rovnosti mezi lidmi,“ tvrdí politolog Neil Warner, který je také aktivistou irské Labour party a místopředseda evropských mladých socialistů.

 

 

Závěr pro Německo

Výše uvedené je pouze rychlým pokusem najít příčinu historického neúspěchu německé SPD. Zdá se, že současná SPD jen navázala na politiku Gerharda Schrödera a podobně Tonyho Blaira v Británii, kteří na přelomu století byli naklonění a vedli politiku blízkou tržnímu hospodářství. Nějaký čas to mohlo fungovat, než došlo k totálnímu selhání, kterého jsme byli nyní u SPD svědky v Německu a předtím u dalších evropských socialistických stran. Z neúspěchu Labour Party v Británii se poučila například portugalská socialistická strana, která si nyní nevede špatně, když odmítla politiku restrikcí.

 

Předvolební průzkumy naznačují i pro naši ČSSD, že se může dočkat podobného výsledku jako jiné západní sociálně demokratické strany. Nenajde-li urychleně řešení, může se stát, že bude následovat osud francouzských socialistů, což by znamenalo i finanční problémy strany.

 Nově:

 Bohuslav Sobotka k německým volbám na twitteru:

Pokud se někdo raduje z volebních zisků AfD, nevidí si na špičku nosu. Dnes štvou proti uprchlíkům a EU, zítra budou terčem Češi a Poláci.

Odchod SPD do opozice chápu. Soc.dem. ve velké koalici prosadila svůj sociální a proevropský program, ale body za to opakovaně sklidila CDU.

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pondělí, 25 Září 2017 11:23 )  


Akademie Literárních novin vás zve na kurz

Soudobé československé a české dějiny – významná výročí 2018

Lektory kurzu jsou vědečtí pracovníci Ústavu soudobých dějin Akademie věd České republiky

Oldřich Tůma a Jiří Kocian.

Kurz se zabývá československými a českými soudobými dějinami v souvislosti s významnými výročími roku 2018: 1918 vznik samostatného státu ČR, 1938 Mnichovská dohoda, 1948 komunistický převrat a 1968 konec Pražského jara, a to v kontextu mezinárodních souvislostí včetně studené války.

Středa a čtvrtek 10. a 11. ledna 2018 * 10:00 hod. až 16:00 hod. * 20 účastníků * Korunní 810/104, budova D, Praha 10-Vinohrady * 2400 Kč včetně oběda a občerstvení

Kurz je akreditován MŠMT ČR

AKADEMIE.LITERARKY.CZ

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB