Nord Stream 2: Proč tolik povyku?

Email Tisk PDF

Projekt plynovodu Nord Stream 2 dál rozděluje Evropu. Je to škoda. Bez ohledu na všechen ten hluk kolem totiž Nord Stream 2 jen odvádí pozornost…

 



 

 

 

Kritici tvrdí, že je Nord Stream 2 politický projekt. No a co? Když Obamova administrativa schvalovala vývoz amerického zkapalněného zemního plynu (LNG), neměla snad před očima politické důvody? Jistěže ano. Když se Litevci rozhodli pro LNG, aby se vymanili ze své závislosti na Rusku, nebyl to snad také politický projekt? Dokonce i plovoucí terminál, na němž LNG zpracovávají, se jmenuje Independence, Nezávislost. Zkrátka, s tvrzením o Nord Streamu 2 coby politickém projektu se nikdo moc daleko nedostane.

Je Nord Stream 2 nezbytný? Možná. Existují samozřejmě různé projekce, ale s jistotou na onu otázku odpovědět nemůžeme. Ještě před patnácti lety se firmy předháněly v budování zpracovatelských zařízení nezbytných pro dovoz plynu do Spojených států. Byl to dobrý nápad? Tehdy se takovým určitě jevil. (Ale nebyl.) Budoucnost předpovídat neumíme – právě proto necháváme na soukromých firmách, aby se činily, jak umějí.

Copak ale už Evropa nemá dost dovozní kapacity? Má, vcelku dost. Možná tento plynovod není nezbytný. Ale znovu, třeba ano. Proč chce Polsko dovážet norský plyn raději přes Dánsko než přes Německo? Bylo by to jistě jednodušší, ale to oni nechtějí. Proč Řecko potřebuje druhý dovozní terminál a druhý plynovod do Bulharska? Oba tyto projekty jsou takřka jistě nadbytečné. Ale rozčiluje se kvůli tomu někdo? Ne. Naopak, Evropa na jejich urychlení ještě posílá peníze.

Zvýší Nord Stream 2 závislost Evropy na ruském plynu? Možná. Mějme ale na paměti, že Nord Stream 2 nemůže být současně politickým projektem bez obchodní podstaty a projektem, který upevní dominantní pozici Ruska v Evropě. Nord Stream 2 může být ekonomicky životaschopný, nebo ne – obojím současně být ale nemůže. Přitom si nepleťme kapacitu plynovodu s aktuálním množstvím plynu, který jím protéká. Alžírský vývoz do Evropy prostřednictvím plynovodů v posledních třech letech poklesl o téměř třetinu, zatímco jeho exportní kapacita rostla; evropské dovozy LNG mezi lety 2011 až 2014 padly o polovinu, bez ohledu na to, že dovozní kapacita rostla. Čili, infrastruktura nijak nevypovídá o rozměru skutečného průtoku.

A svou roli vlastně nehraje ani závislost. Konkrétní stát může být z 95 procent závislý na jediném zdroji, ale stále má jiné alternativy, které ve výsledku brání dominantnímu dodavateli, aby se choval jako monopolista (příkladem budiž Litva, která po zavedení konkurenčních zdrojů dojednala s Ruskem snížení ceny za plyn). A někdy může více znamenat i lépe: Evropa odebírá více ruského plynu, protože je levnější. Dokud trhy stále mají různé možnosti, závislost nic neznamená.

Neohrozí Nord Stream 2 energetickou bezpečnost Evropy? Přijde na to. Pokud pod energetickou bezpečností míníme spoléhání na Rusko, tak možná ano a možná ne. V obecnějším smyslu ale odpověď zní záporně: Takřka vždy je totiž lepší, když je infrastruktury víc. Stejné obavy vyvolával už Nord Stream 1 – a pak ho postavili a my pořád žijeme. Ano, připouštím, některé firmy díky tomu dnes dostávají svůj ruský plyn ze Západu a nikoli z Východu, ale sotva to lze nazvat koncem světa.

A pokud například Rusko zavře plynové kohouty střední a východní Evropě, přijde Německo těmto zemím na pomoc a dá jim přístup třeba ke svému plynu? Nikdo neví. Takové riziko se ale pojí s jakýmkoli vnitřně provázaným systémem. Bude NATO v případě současného napadení bránit Estonsko nebo Turecko? Kdo ví? Je to důvodem, proč nebýt v NATO? Nejspíš ne. V každém případě, odpověď je prostá: Budujme v Evropě lépe integrované systémy pro plyn. To je dobrá rada, bez ohledu na to, co Rusko udělá nebo neudělá.

Připraví Nord Stream 2 Ukrajinu o příjmy z tranzitu ruského plynu do Evropy? Pravděpodobně. A je takový rentiérský příjem za tranzit plynu pro ukrajinskou ekonomiku vůbec přínosný? Pravděpodobně ne, ale o tom se raději vůbec nebavme. Skutečná otázka by měla znít tak, zda tato ztráta příjmů dostačuje, aby Evropa celý projekt zablokovala. Pochybuji. A co víc, tranzit přes Ukrajinu beztak ohrožuje třeba i projekt nového plynovodu z Ruska přes Turecko. Plus: Pokud Rusko nic nebude tlačit k tomu, aby posílalo plyn přes Ukrajinu, třeba ji pak bude využívat i víc.  

Je ale Nord Stream 2 vůbec legální? Nejsem právník a právníci se na odpovědi beztak neshodují. Uvědomme si ale, že se tu nebavíme o desateru přikázání. Evropské zákony týkající se energetiky se scvrkly k prostému „pravidla existují, pokud neřekneme jinak“. Příklad: Ázerbájdžánský státní ropný koncern SOCAR se v roce 2013 ucházel o většinový podíl v řecké plynovodní společnosti DESFA. Chtěl tedy to, co Evropa nechce – aby dodavatel kontroloval infrastrukturu. Evropská komise měla říci NE. Ale neřekla. Proč? No, protože Ázerbájdžán není Rusko. A tak následoval nespočet právních prostocviků, aby se kšeft zachránil a přitom nebyl narušen duch zákona.

A pravidla bývají naprosto hloupá. Evropská komise dlouhé roky bránila ruskému Gazpromu, aby plně zprovoznil plynovod v Německu (OPAL); nikdo jiný ty z poloviny zaplněné trouby nevyužíval, ale pravidla jsou pravidla. Dokud jimi ovšem být nepřestala a Komise nesáhla po výjimce. Pak ale Rusko prý napadlo Ukrajinu a výjimka zase přestala být výjimkou. Takže pár let se plynovod OPAL používat směl, dokud se proti tomu nepostavilo několik zemí, a pak už se zase používat nesměl. To není stanovení závazných pravidel, ale telenovela. Takže ano, respektoval bych zákony, pokud by byly jasné a platily pro každého stejně. Pokud tomu tak není, respektovat je nebudu.

Oslabí Nord Stream 2 Evropu z politického hlediska? Pochybuji. Energie geopolitiku ovlivňují ve skutečnosti mnohem méně, než „experti“ obvykle tvrdí. Může Rusko prostřednictvím plynu kontrolovat jiné země? Pokud by mohlo, nemuselo by přece napadat Ukrajinu, ne? Zastrašuje Rusko své sousedy? Někdy ano – velké země to tak už dělávají. Ale z výběru možných zbraní, které by Rusko mohlo proti Evropě použít, je plyn zbraní nejméně strašidelnou. Z části proto, že je to zbraň mizerná (vzpomeňte, co s ní umějí na Ukrajině), zčásti proto, že nespolehlivost rychle a spolehlivě odhání zákazníky (vzpomeňte na Ukrajinu nebo také na Turkmenistán, který se obrátil k Číně, aby offsetoval svou závislost na Rusku). A z části také proto, že by se Evropa mohla snadno bránit prostým vylepšením svého vnitřního trhu.

Zkrátka, Nord Stream není žádným obřím bitevním polem, na němž by se rozhodovalo o budoucnosti Evropy. Je to jen plynovod – spousta oceli a metanu. Jeden z mnoha. Berme ho tak a soustřeďme se na to, na čem opravdu záleží: na vylepšení fungování vnitřního energetického trhu v Evropě.  

 

 

Autor je předsedou poradenské firmy Enalytica a přednáší na Škole Johnse Hopkinse pokročilých mezinárodních studií (SAIS).

Převzato z euractiv.eu

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Čtvrtek, 03 Srpen 2017 14:11 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB