Britští občané očekávají a požadují velkou změnu

Email Tisk PDF

britské volby ilustracePoslední teroristické útoky v Londýně a předtím v Manchesteru přichází těsně před nejdůležitějšími britskými parlamentními volbami za poslední desetiletí. K situaci se vyjadřuje v rozhovoru pro Deutsche Welle britský politolog Anthony Glees, (ředitel Centra pro bezpečnostní a zpravodajské studia na univerzitě v Buckinghamu, účastní se činnosti parlamentní skupiny pro bezpečnost.

 

 

 

Po teroristickém útoku britské politické strany dočasně zastavily svoji předvolební kampaň. Dají se odhadnout důsledky zmíněného útoku na výsledek parlamentních voleb, které se konají ve čtvrtek?

Podle mne lze uvažovat o jistých důsledcích. Například labouristé jsou vedení lídrem j: Corbynem, který věří v myšlenku, že lze s teroristy vyjednávat a přivést je k jednacímu stolu. Ale islamisté zjevně nepatří k těm, kteří by si chtěl sednout a vyjednávat. Jsou to lidé, kteří by přinejmenším, pod konferenční stůl nastražili semtex.

Na druhé straně máme konzervativní premiérku, která ještě jako ministryně vnitra v roce 2011 zrušila za vlády Davida Camerona (viz ) jedno z mála opatření (zavedené Tony Blairem, které umožňovalo sledování jednotlivců a možné násilné přesídlení v Británii, pokud úřady potvrdily, že je veřejnost ohrožena), které ochraňovalo naše občany před teroristy. Kontrolní opatření, nahrazuje novým systémem tzv. T-Pims. Myslím si také, že by před volbami měla být zveřejněna bezpečnostní nahrávka Jeromy Corbyna (viz), na které uvádí, že se staví proti politice zabíjení teroristů na místě policisty. Nemyslím si, že by se dnes v Londýně našel člověk, který by nebyl vděčný za včasné zabití teroristů. Jeremy Corbyn také má určitý vztah k organizacím jako jsou IRA nebo Al Fatah a Hamas, které u nás mnozí považují za teroristy.

Bude se ale také kádrovat premiérka Mayová, jejíž minulost nebyla rovněž důkladně prověřená.

 

Theresa Mayová je, jako bývalá ministryně vnitra odpovědná za úspornou politiku, do níž byla vržena britská policie. Občané ovšem, co se týče bezpečnosti a kompetence, více věří konzervativcům než labouristům…

To je ten pravý problém, o kterém se nyní vede diskuze. Po útoku v Manchesteru měli a mají lidé naprosto jasno o přístupech obou politických stran k problému. Jeremy Corbyn uvažuje o problému terorismu v Británii globálně - celosvětově a uvedl, že je důležité, aby se Britové nevměšovali do zahraničních válek a že bychom spíše měli mluvit o míru ve světě, než o intervencích. Tvrdí, že existuje určitá vzájemná vazba mezi islámským terorismem a typem zahraniční politiky, kterou Británie v minulosti prosazovala (viz článek Největší oběti terorismu, jsou z něj obviňovány).

Podle mého názoru jsou skutečně na tom u voličů lépe Toryové než labouristé. I když konzervativci a Mayová učiní chybu, přičítá se jim, že ideologicky jsou nastavení spíše na ostřejší přístup k teroristům. Premiérka tvrdí, že se dá udělat v opatřeních ještě více, ale nijak dramaticky.

U obou jde o argumenty, které se po teroristických útocích hodně analyzovaly. Nastalo však to, že Corbyn se dostává do preferencí. On a labouristé získávají na popularitě, zatímco Mayová a konzervativci ztrácí.

Přesto mám pocit, že ve čtvrtek vyhraje Theresa Mayová. Když Mayová a konzervativci udělají chybu tak ideologie této strany, co se týče bezpečnosti Britů, byla a je vždy jasná, silná a pevná, zatímco ideologie labouristů a Corbyna je především pacifistická a také slabá. Nemyslím si, že by měla hrát podstatnou roli, když lidé budou vhazovat lístky do uren.

 

Po každém útoku jsme svědky masivního nasazení policie a zahraniční představitelé vyjadřují svojí solidaritu. Přesto se zdá, že se nic nemění. Není to příznačné a není na tom vidět bezmoc politiků?

To si nemyslím, že by politici měli být bezmocní. Myslím si, že mohou ledacos učinit, ale zatím se zdráhají. Právě v neděli Mayová mluvila o zpřísnění postupu, o moci uplatnění zadržení, věznění a vyhoštění z Británie. V tomto ohledu je důležité zdvojnásobení personálu britské bezpečnostní služby MI5. Ve Velké Británii se odhaduje, že zde žije asi 23 tisíc osob s nekalými úmysly. Jak s těmito lidmi bojovat, jak je porazit, když nemáme stejný počet lidí v bezpečnostní službě a mluvíme jen o stovkách a pár tisících?

 

Stále postrádáme informace, jak byl útok organizován, zato existuje podezření, že máme co do činění s teroristy propojenými na IS. Zdá se, že Velká Británie je poměrně často jejich cílem. Existuje pro to nějaké vysvětlení?

Myslím, že jako stát jsme oslabení řadou okolností, a to: po sobě jdoucí akce, jako je skotské referendum, všeobecné volby, referendum o Brexitu a nyní opět parlamentní volby.

Společnost je rozdělená a země žije v nejistotě. Zdá se, že jsme velice zranitelní a islamisté se u nás chovají jako predátoři v džungli. Dovolují si na ty, které považují za slabé, a to je právě současná Británie.

Bezpochyby, že nás Brexit oslabil. Nikdo neví, co vlastně Brexit představuje nebo jak se bude vše vyvíjet. Nikdo nic neví – dokonce ani ti, kteří Brexit podpořili. Nebyla vytvořena žádná jasná představa o budoucnosti. Jsou zde také historické důvody pro útok teroristů, a to je invaze do Iráku – ne že by se jednalo o útok na islamisty, jednalo se tehdy o útok proti Saddámovi Husajnovi a jeho údajné hrozbě zbraněmi hromadného ničení.

 

Britové prozatím na toto všechno reagovali zdrženlivě. Zdá se vám, že existuje nebezpečí, že by se chování Britů mohlo změnit?

Myslím si, že Britům již došla trpělivost a odhodí rukavičky. Myslím, že dojde k zpřísnění kontrolních opatření, dojde k větší opatrnosti, zvětší se počet příslušníků MI5 a bude se muset ještě ledacos přijmout, co ještě utuží režim. Jsem názoru, že se Britové již nebudou chovat stejně jako dříve.

 

 

Doplnění:

V úterý se Theresa Mayována snažila svým prohlášením ovlivnit voliče a snížit nástup labouristů v preferencích, když uvedla, že je ochotna zmírnit ochranu lidských práv, aby bylo snazší deportovat osoby podezřelé z radikalismu nebo omezit jejich pohyb. Reagovala tak na ve výše uvedeném rozhovoru popsanou kritiku opozice, kdy v minulosti jako ministryně vnitra připustila mnohatisícový pokles počtu policistů a tím usnadnila tím snadnější působení teroristů v Británii.

Na toto včera ihned reagoval Jeremy Corbyn a uvedl: „S hrozbou pro demokracii se nebojuje tím, že demokracii omezíte, ale tím, že zajistíte odpovídající financování bezpečnostních složek."

 

Přeložil Mirko Radušević

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Čtvrtek, 08 Červen 2017 08:35 )  


Akademie Literárních novin vás zve na kurz

Soudobé československé a české dějiny – významná výročí 2018

Lektory kurzu jsou vědečtí pracovníci Ústavu soudobých dějin Akademie věd České republiky

Oldřich Tůma a Jiří Kocian.

Kurz se zabývá československými a českými soudobými dějinami v souvislosti s významnými výročími roku 2018: 1918 vznik samostatného státu ČR, 1938 Mnichovská dohoda, 1948 komunistický převrat a 1968 konec Pražského jara, a to v kontextu mezinárodních souvislostí včetně studené války.

Středa a čtvrtek 10. a 11. ledna 2018 * 10:00 hod. až 16:00 hod. * 20 účastníků * Korunní 810/104, budova D, Praha 10-Vinohrady * 2400 Kč včetně oběda a občerstvení

Kurz je akreditován MŠMT ČR

AKADEMIE.LITERARKY.CZ

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB