Jaké jsou důvody, že někdo využívá události v Petrohradě k politickým účelům?

Email Tisk PDF

 

Petrohrad metro ter útok foto youtube CNNTo je dotaz autora komentáře Komsomolské pravdy, který dále píše, že byl jako novinář za posledních sedmnáct let svědkem řady teroristických útoků v Rusku. Když si vzpomněl na jedny z prvních v roce 1999 v Moskvě a Volgodonsku, všiml si úkazu, že po strachu následovalo semknutí a konsolidace i lidí, kteří se dříve vzájemně neznali a byli si cizí. Autor vzpomíná na další útok, například na školní masakr v Beslanu v září v roce 2004. Poznamenává: „Svět neviděl takovou středověkou brutalitu.“ Konstatuje, že opět následovalo sjednocení a lidé se spojili proti společné hrozbě.

 

 

Po teroristickém útoku v Petrohradě, jsem začal uvažovat, odkdy trvá, že naše národní tragédie se stala impulsem pro škodolibé politikaření a vyrovnávání si politických účtů? Zdá se mi, že to začalo po teroristickém útoku na letadlo na Sinaji s ruskými turisty. ´Neměli bychom jít do Sýrie,´sýčkovali jedni a dávali najevo svoji podporu Paříži, Londýnu nebo Madridu po tamějších atentátech… projevují svoji nenávist k sousedům Ukrajincům… jsou to ti, co vyznávají nejvíc trendy myšlenky a hodnoty. Ale v pondělí jejich podpora náhle chyběla a rozprostřelo se ticho.“

Možná z výše uvedeného čtenáře méně zasvěceného do ruských reálií nenapadne, o co jde. Komentátor situaci přibližuje, když poukazuje na Michaila Chodorkovského a lidi, kteří jej obklopují a jemu podobné. „Ti namísto soustrasti mají stovky libých komentářů a počítají oběti. Například: teď se využije situace a začnou se utahovat šrouby a matice. FSB bude chtít zvláštní pravomoci, více peněz a vláda bude nadále přikládat pod kotel kontroly.“

„To je ale kolektivní šílenství,“ nazývá tyto výpady autor a upozorňuje na skutečnost, že se jedná o mezinárodní terorismus a dává na vědomí to, že by si všichni měli uvědomit, že rusky mluvící teroristé jsou největší diasporou v Islámském státě – je to největší zahraniční skupina. „Kdo z vás si vezme na sebe zodpovědnost za to, když se Daeš přihlásí k útoku v Petrohradě,“ ptá se výše jmenované skupiny Rusů využívajících situace k politikaření ve svůj prospěch, aby mohli napadat Putina. „Absurdita slov opozice mluví o duševním zdraví jejich členů,“ spustil zostra autor komentáře a uzavírá svoji poznámku tím, že dokonce z Kyjeva byla slyšet slova soustrasti, zatímco opozice by nejraději zahájila protesty proti prezidentovi a tajné policii.

Utahování šroubů je častou poznámkou k vývoji po petrohradském teroristickém útoku. Ruská média shodně upozorňují na to, kdo s tímto výkladem přichází. U nás v České televizi s tím, nijak překvapivě, přišel Jefim Fištejn. V Rusku podle dalšího komentátora, tentokrát serveru Kommnersant, přicházejí shodně s předchozím výše uvedeným komentářem ruští liberálové. Autor Dmitrij Grize k tomu poznamenává, že sice lze utahovat šrouby a matice, ale můžeme tím také strhnout závit. Zřejmě chce naznačit, že až tak hloupé ruské vedení nebude. Důležité je, že upozorňuje nejen na různé výklady možnosti původce atentátu od islamistů, ukrajinské stopy až po „pátou kolonu“, ale především poukazuje na možnost toho, že v ruské společnosti může dojít ke zvýšení napětí. To je mimo jiné podle ruských médií již zvýšeno pokračujícím bojem s korupcí. To souvisí se zmíněnou „pátou kolonou“, kdy se údajně v Rusku odehrává boj mezi tajnými službami FSB – Federální bezpečnostní služba kontra FSKN – Federální služba ochrany. Přesto komentátor na závěr tvrdí, že k výrazným změnám ani po petrohradském atentátu v Rusku nedojde.

O neaktivitě mluví i další velice ostře protivládně a protiputinovsky vedený komentář serveru Vedomosti, který si navíc všímá toho, že teroristické útoky jsou již dávno i v Rusku součástí politické hry.

Autor poukazuje: „Jsme svědky teroristických útoků ve Francii, v Belgii, Německu, a dokonce i ve Spojených státech. V tomto smyslu jsme na tom podobně jako jiné země a nelze se těmto útokům ubránit i přesto, že v tu chvíli byl na návštěvě Petrohradu prezident. Naší zvláštností je, že bezpečnostní služby nenesou žádnou veřejnou zodpovědnost. A to, že by se psalo o odstoupení a změnách v systému jejich práce? Zpravodajské agentury jen získávají nové pravomoci a další tajné financování.“ Autor tvrdí, že naposledy došlo k personální čistce po útoku na nemocnici v Buďonnovsku v roce 1995, kdy rezignovali ředitel FSB Sergej Stěpašin, ministr vnitra Viktor Erin a ministr obrany Pavel Gračev, kterého však Jelcin nechal ve funkci. Pak jsou vyjmenováni jen odstoupivší policisté, jako například po výbuchu v „Domodědovo“ (2011) byli vyhozeni dva příslušníci z protiteroristického oddělení FSB. Hlavní kritika se tedy snáší na vládu a autor komentáře píše: „Teroristické útoky v Rusku jsou postaveny na politické agendě, a tato agenda je stále pod kontrolou vlády.“

Kritický komentář vůči současné ruské politice uvádí další politický faktor, a to, že ruské vedení nezvažuje důsledky své zahraniční politiky. Uvádí, že FSB má po operacích na Kavkaze dost práce, a ta se jí navýšila po konfliktu na Ukrajině a angažování Ruska v Sýrii. Komentář se opírá o vyjádření Alexandra Konovalova, ředitele Institutu strategických studií, který v souvislosti s tím tvrdí, že útok v Petrohradě má souvislost se zdejším pobytem Putina. Dále je citován politolog Nikolaj Petrov, který tvrdí, že zatímco v Rusku se dějí teroristické útoky, nedochází k žádné hluboké diskusi o tom v parlamentu ani ve společnosti. Komentátor tvrdí, že v tomto ohledu jakýkoli dialog mezi společností a vedením státu je zablokovaný. Nyní půjde jen o to, aby vedení Ruska nevypadalo navenek, že je bezradné.

Nakonec se podívejme, co bude v nejbližší době následovat. O tom píše server Kommersant, který upozorňuje na nejbližší možné události a těmi mají být po celém Rusku organizovaná shromáždění. Ta má uspořádat strana Jednotné Rusko – středopravicová politická strana, v jejímž čele je premiér Dmitrij Medveděv. Akce se má údajně konat 8. dubna a podle Kommersantu jsou aktivováni především pracovníci státních institucí, kteří, jak uvádí autor, jsou lidmi osočováni z toho, že neprojevují dostatek soucítění s tím, co se přihodilo. Jak je uvedeno, 8. duben nemá být pojat jako Den hněvu, ale smutku. Ruští komunisté upozornili, že na tento den již mají v Moskvě naplánovanou manifestaci proti zvyšujícím se sociálním rozdílům a změnu tématu shromáždění neplánují. Podle vyjádření místopředsedy strany Vladimíra Kašina se bude na shromáždění o terorismu a jeho kořenech jistě mluvit. Nakonec komentátor v článku kritizuje organizování mítinků, že se jedná o ponižování státních úředníků, ale také se taková organizovaná shromáždění mohou minout účinkem a mohou přerůst v cosi jiného a nechtěného.

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Středa, 05 Duben 2017 15:06 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz