Slavoj Žižek: Pozvedněme z popela liberální demokracii

Email Tisk PDF

 

Slavoj Zizek foto prtsc youtbe HRTTrump je globální hrozbou a pouze nová levice jej může porazit.

 

 

 

Trumpův inaugurační projev 20. ledna je ideologií v nejčistší podobě a zároveň je nejjednodušším vzkazem s celou řadou nesrovnatelností. Ve svém základu se podobá tomu, co by lidem vzkázal Bernie Sanders: „Hovořím ke všem zapomenutým, opovrhovaným a zneužívaným pracujícím lidem. Jsem vaším hlasem, a tak se dostáváte k moci. Pozor, je zde viditelný kontrast mezi proklamací a tím, které lidi Donald Trump nakonec k sobě jmenoval (např. Rex Tillerson je hlasem vykořisťovaných pracujících?). Řada těchto nesrovnalostí nám umožňuje přetlumočit Trumpovy vzkazy a prohlášení.

 

Mysli lokálně, jednej globálně!

Tump se sice zmiňuje o washingtonských elitách, ale nikoli již o kapitalistech a velkých bankéřích. Hovoří o zrušení role světového četníka, ale zároveň slibuje zničení muslimského terorismu. Nebo dále mluví o preventivní obraně vůči testům severokorejských balistických raket a o zásahu proti okupaci ostrovů v Jihočínském moři Čínou. Jasně z toho všeho vyplývá globálně – vojenský intervencionismus vyvíjený ve prospěch amerických zájmů a lidská práva a demokracie jsou pouhou maskou. Pro to platí motto z roku 1960 z počátku ekologického hnutí, které znělo: „Mysli globálně, jednej lokálně!“

Ale Trump slibuje něco zcela opačného: „Mysli lokálně, jednej globálně!“

Ve 20. století nemusel nikdo do světa vykřikovat „Především Amerika!“. To, že Trump takové heslo proklamuje ještě v 21. století, naznačuje, že americký globální intervencionismus bude pokračovat ještě brutálnějším způsobem. Ironií je, že levice, která dlouhá léta kritizovala americkou snahu světového policajta, může už jen vzpomínat na staré časy, kdy USA i přes svoje pokrytectví světu nabízely jakési demokratické normy.

Přes toto všechno zůstává nejsmutnější zkušeností z amerického povolebního období, že nejde jen o Trumpovo vedení politiky, ale především o reakci establishmentu Demokratické strany. Trapná je reakce demokratů na historickou porážku, kdy oscilují mezi dvěma extrémy: zděšení z velkého „vlka“ Donalda a normalizací situace, že se vlastně nic zvláštního neděje. Na jedné straně Chris Matthews uvedl pro MSNBC, že si povšiml v Trumpově inauguračním projevu něčeho z Hitlera a na straně druhé John Bresnahan pro server Politico tvrdí o Nancy Pelosiové, že opakovaně připomíná události před deseti lety. Pelosiová si myslí, že je jasné toto: „Minulost byla jen prologem. To, čemu se dařilo v minulosti, se bude dařit i nyní. Republikáni budou chtít vydržet co nejdéle a demokraté budou jen číhat na svoji příležitost.“

 

Vytvoření nové levice

Jinými slovy, Trump je pouhou další změnou v běžném chodu změn republikánských a demokratických prezidentů – Reagan, Bush, Clinton, Bush, Obama a nyní Trump. Takový postoj však zcela ignoruje význam Trumpova zvolení. Tím je prokázaná slabost Demokratické strany, která umožnila jeho zvolení a radikální restrukturalizace celého politického prostředí, ke kterému dochází s Trumpovým zvolením.

Jeho plán představuje určitý protekcionismus, představovaný velkými veřejnými stavebními pracemi a vytvoření dostatku pracovních míst, a to v kombinaci s anti-imigrantskými bezpečnostními opatřeními a nově navrácením smíru s Ruskem. Může to svým způsobem zafungovat a přinést některé krátkodobé výsledky?

Jde o to, že toto je důvodem zděšení na levici a liberálové z toho pociťují strach, že Trump by nemusel být žádnou katastrofou.

Vždyť bychom ale neměli podlehnout takové panice, a to i pro případ, že Trump dosáhne určitého úspěchu. Ovšem výsledky jeho politiky budou nejednoznačné, aspoň pro obyčejné lidi, kteří velice brzo pocítí, že jeho úspěchy je budou bolet. Jediným způsobem, jak vyhrát nad Trumpem, jak zachránit na liberální demokracii to, co u ní ještě stojí za záchranu, je odpoutat se od mrtvolného těla liberální demokracie a vytvořit novou levici. Základy jejího programu jsou snadno představitelné. Například Trump slibuje zrušení velkých dohod o volném obchodu podporovaných Clintonovou. Levá alternativa by na obě varianty měla reagovat podporou nových a různých mezinárodních dohod. Ty by v sobě měly obsahovat zavedenou veřejnou kontrolu bank, ekologických norem, práva pracujících, univerzální zdravotní péče, ochrany sexuálních a etnických menšin atd. Existuje naše velké ponaučení z globálního kapitalismu, že jednotlivé národní státy samy o sobě toto vše nezajistí. Pouze nová politická internacionála má šanci spoutávat a postavit se vůči nevoli globálního kapitalismu.

Jeden starý antikomunista, zato levičák při jedné příležitosti mi řekl: Jediné pozitivum spojené s osobností J. V. Stalina je, že zastrašil síly Západu. Stejně se podobné dá říci o Trumpovi, že jediným jeho pozitivem je, že opravdově a skutečně vylekal liberály.

Po druhé světové válce odpověděl Západ na sílu SSSR tím, že se soustředil na své vlastní nedostatky a slabiny, což jej přivedlo k uspořádání blahobytného státu. To, zda současní leví liberálové budou toho schopní, zůstává otázkou.

 

Vybral a přeložil Mirko Radušević – In These Times 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Úterý, 14 Březen 2017 11:42 )  

banner Pidivadlo

Partneři