ROZHOVOR: McFaul měl odstranit Putina

Email Tisk PDF

 

mcfaul obama foto standford eduMichael McFaul ( na snímku s Barackem Obamou )je považován za jednoho z architektů „resetu“ americko-ruských vztahů, což se datuje v roce 2009. Později, od roku 2012 do roku 2014 byl americkým velvyslancem v Rusku. Přinášíme překlad rozhovoru serveru německé stanice Deutsche Welle s McFaulem, ve kterém uvádí své názory, proč vztahy mezi Ruskem a USA jsou dnes na pokraji studené války.

 

 

DW: Před několika lety jste byl velvyslancem USA v Rusku, v roce 2014 jste tento post opustil a zároveň jste odešel z diplomatických služeb. Vysvětloval jste to osobními důvody. Souviselo to s tím, že nejste profesí diplomat a do diplomacie jste přišel z akademických kruhů? Často vás v Rusku obviňovali z neprofesionalismu, a že nejste skutečným diplomatem…

Být velvyslancem v Rusku nebyl můj nápad, ale prezidenta Obamy. Důvodem mého vyslání do Ruska byla práce v Národní bezpečnosti radě. Pracoval jsem tam v době „resetu“ americko-ruských vztahů. Prezidentem Obamou jsem byl poslán do Moskvy a to proto, abych neodešel z Rady a dále pokračoval na „resetu“ a to přímo v Rusku. Nicméně jsem si pobyt představoval na dva roky. Vyzývali mě, abych v Moskvě setrval déle, ale odjel jsem. Pak ale došlo k napadení Ukrajiny, a protože jsme neměli v Moskvě velvyslance, byl jsem požádán, abych se tam vrátil.

Rusové mají v oblibě konspirační teorie, a proto se mluvilo o tom, že jsem byl odvolán, neboť jsem nebyl schopen zorganizovat v Rusku převrat. Také se o mně říkalo, že nejsem profesionální diplomat. Přitom Obama nechtěl, abych z Moskvy odjížděl, neboť byl rád, že nejsem pouhým obyčejným diplomatem. (McFaul uváděl jako důvod svého odjezdu z Ruska ukončení studií svého syna v USA). Mluvím rusky, setkával jsem se jak s představiteli vlády, tak i s obyčejnými občany. Přesně toto považoval prezident Obama za práci diplomata. Dalším mýtus o mé práci je to, že ruská vláda údajně odmítla se mnou spolupracovat pro moji velkou publicitu. Ale to se nestalo: Nyní na Mnichovské konferenci o bezpečnosti jsem bez jakýchkoli problémů hovořil s premiérem Medveděvem…

 

DW: Člověk ze všeho nabude dojmu, že ve skutečnosti nejde o konfrontaci, ale že je to výmysl televize. Je totak nebo se mýlíme?

Pravda je na obou stranách. Existoval jeden člověk, u kterého jsem nebyl oblíbený a hlavně se mu nezdálo to, co dělám. Jmenuje se Vladimir Putin. Dal mi to jednou osobně najevo, když jsme na jedné akci vedle sebe seděli. Také o tom bych mohl vyprávět.

 

DW: Co vám řekl?

Ukázal na mne a povídá: „Vím, čím se zabýváte: My vám to ale zarazíme!“ Měl svoji teorii, že jsem byl vyslán do Moskvy, abych zničil jeho režim a myslel si, že financuji ruskou opozici. Ale to není pravda. To po mně Obama nechtěl a neudělali bychom to ani v tom nejhorším případě. Kdo vnímá takto Putinova slova, která přenášela televize, tak se jedná o zjednodušený pohled. Ruská televize často vysílala o tom, že podporuji ruskou opozici. Ukázali fotografii (mám ji doma), kde pomocí PhotoShopu provedli montáž mé hlavy a postavy v tričku, na kterém je zobrazen Alexej Navalnyj. Měl jsem ho údajně podporovat během předvolební kampaně za starostu Moskvy.

 

DW: USA začaly v roce 2009 podporovat politiku „resetu“ vztahů s Ruskem a mnohé se podařilo. Nyní jste však změnil svůj názor. Považujete ještě dnes za správné dřívější kroky k „resetu“? Můžete také vysvětlit, proč by se dnes neměly vztahy „resetovat“?

Máte pravdu, dělal jsem vše pro „reset“. Proč tato politika skončila? Podle mého, my jsme náš kurz nezměnili. Spojené státy nadále sledují politiku „resetu“. Bylo to Rusko, kdo změnil svůj kurz a to zejména prezident Putin, když podruhé nastoupil do funkce prezidenta. Stal se více podezřívavým ve vztahu k naší politice. Pro dosažení svých domácích cílů bylo pro něj výhodnější vytvořit z USA obraz nepřítele. Anglické rčení říká: „Na to zatancovat si tango potřebujete dva.“ Vláda USA, řeknu to kriticky, reaguje příliš pomalu. Až příliš pozdě jsme začali chápat změnu, a to v době, kdy jsme do „resetu“ hodně vložili. Nějaký čas nám trvalo změnit kurz. Podle mého názoru jsme to udělali příliš pozdě.

 

DW: Tuctový dotaz. Vím, že to vypadá jako sci-fi, ale kdybyste se stal ruským prezidentem, co by bylo vaším prvním prohlášením nebo prezidentským dekretem?

Zrušil bych všechny zákony, které omezují svobodu, společnost a média. Pak bych zrušil zákony, pro které je pro Rusy nebezpečné komunikovat s cizinci.

 

DW: Vzdal byste se Krymu?

Jako budoucí prezident Ruska? Ano, vzdal. To, co se stalo, vůbec nechápu. Nechápu, jak to má pomoci zájmům Ruska. Krym se pro Rusko stal ekonomickou zátěží a brzdou politické liberalizace.

Často jsem o tom diskutoval s vysoce postavenými lidmi Ruska. Říkal jsem jim: chcete být silná a vlivná velmoc, ale v jednadvacátém století se nedá hovořit o sférách vlivu. To je myšlení devatenáctého století. Jestliže chcete být bohatí, musíte pro své lidi vytvořit podmínky, aby se cítili svobodní. Tam, kde je svoboda, tam jsou investice.

V současnosti žiji v Silicon Valley, kde byla za posledních třicet let vytvořena taková přidaná hodnota, jako nikde ve světě za celou historii. To je fenomén! Příčinou úspěchu je, že svobodní lidé tvoří. Podobné podmínky mohou být rovněž v Rusku. Potkával jsem v Rusku řadu volnomyšlenkářů, kreativních, talentovaných lidí, které omezovalo jejich prostředí a instituce, které je nepodporovaly. Říkám to jako univerzitní profesor, který dobře ví, že se dá z agrární společnosti přejít do industriální stejně tak pod autoritativním režimem. Rolníkům lze nařídit politikou železné ruky, jděte pracovat do Uralmaše. Ale na přechod z industriální k postindustriální – informační společnosti to nestačí. Nemůžete lidem nařídit, jdi pracovat s Googlem! Společnost musí být svobodná, aby se dalo pracovat s Googlem. Zde se nejedná o problematiku USA nebo Ruska, ale teorie modernizace.

 

McFaul varuje před Putinem a pravicovým extrémismem

Další rozhovor měl McFaul pro server Stanfordpolitics, ve kterém se věnoval jako znalec Ruska jeho politice, a to především z úhlu prezidentství Vladimira Putina. V tomto rozhovoru mimo jiné tvrdí, že „Putin chce být globální postavou pro západní liberální svět.“ V té souvislosti McFaul poukazuje na úspěšné tažení populistické krajní pravice v Evropě v roce 2015 a jmenuje Polsko, Francii a Švédsko. Tento vývoj považuje americký expert za znepokojující vzhledem k tomu, že anti liberální a anti-unijní politika těchto stran se kryje s ruskými zájmy.

Dále McFaul si myslí, že Putin se snaží sebe představit jako vůdce celosvětového konzervativního hnutí, ale s malým „k“. Hraje na kartu proti dekadenci liberálních stran západní Evropy a USA, a to tím, že brnká na strunu typu sociální konzervativní strany a blízkosti k církvi. Podle McFaula je cílem Putina oslabit NATO a EU.

Za zásadní otázku pro Rusko ve 21.století považuje americký expert to, zda zůstane nepřátelské nebo se pokusí integrovat s liberálním Západem. K tomu poznamenává, že Rusko ne vždy chovalo nepřátelství vůči Západu. „Byly doby, kdy Rusko směřovalo k integraci se západním společenstvím demokratických států,“ píše McFaul a z toho usuzuje, že není bezpodmínečně nutná vzájemná konfrontace a že spíše záleží na „jednotlivých vůdcích a okolnostech“, než na „dlouhodobých kulturních rozdílech.“ Za brzdu pak považuje rostoucí protizápadní ruský nacionalismus.

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Úterý, 23 Únor 2016 19:03 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB