Německé problémy s utečenci

Email Tisk PDF

 

Merkelová Ursula von der LeyenováOtevřete-li kterýkoliv německý server, noviny, časopis… sledujete-li německou televizi, rozhlas, nemůžete nenarazit na informace, článek, analýzu týkající se řešení problematiky imigrantů.

 

 

Jedním z posledních „hitů“, o kterých je v souvislosti s problémem řeč je otázka jejich asimilace v Německu s tím, aby nedošlo k chybám, jejichž následky pociťuje především Francie a Belgie.

 

Plán A2 a „Obergrenze“

Hledá se východisko, které bude jistě nelehké a vše leží na bedrech především kancléřky Merkelové a strany CDU, která v koalici s CSU podle posledního průzkumu Bild am Sonntag ztratila v posledním týdnu dvě procenta hlasů (nyní má 36procent) (viz zpráva Reuters  ). Naopak pravicová Alternativa pro Německo (AFD) získala procento navíc ( má 10 procent) a právě tak SPD přibrala jeden procentní bod (má nyní 25 procent). V hledání východisek přichází vláda s novou iniciativou. Informuje o ní možná nástupkyně za Merkelovou, Julia Klöcknerová, která je jednou z pětice výkonných místopředsedů strany CDU. Jedná se o návrh zřízení registračních center na hranicích s Rakouskem. Přitom Klöcknerová ve svých mediálních výpovědích našlapuje opatrně a mluví o tom, že rozhodně podporuje koncept své šéfové ( tzn. otevřeného přístupu k imigrantům). Německým médiím je podezřelé, že se přestává mluvit o kvótách pro uprchlících a nastoluje se jiné řešení. Vysvětluje se to tím, že se Německo dostalo pod rakouský tlak, když to oznámilo svoji kvótu tzv. „Obergrenze“ ( to znamená nejvyšší počet) na 37 500 žadatelů o azyl, což by pro Německo znamenalo kvótu desetkrát větší. Německo přitom plánuje pro tento rok 200 tisíc. Je jasné, že „Obergrenze“ nelze dodržet. Vymýšlí se nové řešení – tím je „Plán A2“, který znamená zpřísnění hraničních kontrol, aby se snížil nápor uprchlíků. Kontroly mají být vybudovány na německo-rakouské hranici. S plánem vznikají právní a faktické problémy a německý tisk to dává najevo. Například Frankfurter Rundschau poukazuje na paragrafy, kdy článek 16 německé ústavy se shoduje s ženevskou úmluvou. Z toho vyplývá, že jde opět jen o mlhovou clonu, neboť v tomto případě nelze odmítnou syrské uprchlíky. Vláda nenaznačila, jak chce svůj návrh sladit s ústavou a lidskými právy. Proto některá média berou tento návrh spíše jako stranickou záležitost. Navíc vidí v tom návrh nikoliv CDU, ale Julie Klöcknerové, která potřebuje sedm týdnů před krajskými volbami vylepšit svůj profil. Někteří považují toto úmyslné zviditelnění Klöcknerové dokonce jako možný útok na pozici Merkelové. Novináři si všímají, že za iniciativu chválí tuto političku náhle v parlamentu šéf odborů střední třídy Christian von Stetten a Carsten Linnemann, zastupující v koalici CDU/CSU malé a střední podniky najednou tvrdí, že konečně je to krok správným směrem ( viz  ).

 

Venkov laboratoř integrace

S další německou uprchlickou novinkou přišla včera agentura AFP a píše o tom, že nejlepší formou jak v Německu integrovat uprchlíky, je jejich umístění na německý venkov nebo do malých měst. Vyplývá to z vyjádření Karla-Friedricha Thoena z Ministerstva zemědělství spolkové země Durynska, který měl uvést, že „venkovské oblasti jsou laboratoří integrace na rozdíl od hustě obydlených městských aglomerací. Na venkově nemohou vznikat paralelní společenství.“ Z toho usuzuje, že „vesnická komunita je ideální příležitostí pro integraci." Názor podpořil Gudrun Kirchhoff, odborník na problematiku uprchlíků německého Institutu urbanistiky. Uvedl: „Nízké životní náklady, levnější nájem a do sebe těsně spletená komunita jsou hlavními faktory úspěchu k integraci nově příchozích.“ Dále odborníci poukazují na život v německých venkovských komunitách, kde společenský život v malé obci tvoří různé kluby a sdružení.

Uvedená problematika se probírala na zemědělském veletrhu „Gruene Woche“ v Berlíně, kde byla součástí diskusních sekcí. Wolfgang Borst, starosta bavorské vesnice Hofheim s pěti tisíci obyvateli tuto příležitost vítá, neboť vesnice pociťuje úbytek obyvatel: „Jsme velmi spokojení. Bude nás na venkově více.“ Ze čtyř mladých Syřanů, kteří dostali azyl, zůstali ve vesnici tři. Autor agenturního článku poznamenává, že pro samotné uprchlíky, často traumatizované válkou a ničením je klid a mír v otevřené krajině darem z nebes. Ve zmíněném Hofheimu si nyní vzali celkem 224 migrantů, kteří žijí v devatenácti domech.

Existují však problémy, které agentura AFP vyjmenovává, a to jsou zakořeněné venkovské společenské struktury, velmi jasné představy o společenských normách a latentní rasismus. Naopak utečenci jsou zvyklí na nakupování v supermarketech a vadí jim velká odlehlost obydlí od sebe. Navíc tíhnou do měst, kde mají své krajiny nebo dokonce rodiny. Dále je město láká většími pracovními příležitostmi.

 

Německo-libyjské řešení

Ještě před koncem roku se sešli na jednání o Libyi americký ministr zahraničí John Kerry a jeho italský protějšek Paolo Gentiloni (Libye je bývalou italskou kolonií a odtud ještě před balkánskou trasou proudila přes moře hlavní vlna uprchlíků). Jednání dále pokračovala s dalšími ministry z Francie, Číny, Ruska a Velké Británie a výsledek vyzněl jen v Gentiloniho proklamaci: „Nesmíme nechat čas IS pro jeho akce.“ Problém je v tom, že v Libyi jsou dva parlamenty - Generální národního kongres (GNC) v hlavním městě Tripolisu a Sněmovna reprezentantů (HOR) ve východní části země v Tobruku. Přitom před koncem roku se oba parlamenty pokoušely o smíření, kde v tom sehrál významnou roli a dosud hraje německý představitel, šéf mise OSN v Libyii Martin Kobler.

OSN před koncem roku podpořila tzv. vládu Národní jednoty vedenou neznámým politikem Faezem Serrajem, kterého ještě v říjnu 2015 nominovala OSN do čela vlády. Taková vláda má však velice omezenou pravomoc (prabídná kontrola státní správy a bank) s tím, že největší odpor má na východě země. Faez Serraj měl ještě dále jednat s vládami Alžírska a Tuniska.

Do této situace, kterou otevřeně zmínění ministři podle médií vidí málo perspektivní, vstupuje Německo. Německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová (na snímku nahoře) prohlásila, že „Německo se nemůže vyhýbat odpovědnosti a musí také k řešení problému přispět.“ Dodala, že Německo se musí zasadit za stabilizaci Libye a zajistit zde fungující vládu. Podle ní se zde musí urychleně přispěchat na pomoc k prosazení práva, pořádku a zároveň je třeba zde bojovat proti islámským teroristům ohrožujícím Libyi.

Zatím nebyly stanoveny konkrétní cíle německé vojenské operace, ale německý der Spiegel již dříve uvedl, že do sousedního Tuniska má být posláno 150 až 200 německých vojáků. Mluví se také o tom, že němečtí vojáci mají školit libyjské vojáky.

Německá levicová strana Die Linke obvinila ministryni obrany ze špinavého handlu. Jan van Aken z této strany vypověděl, že smyslem této dohody je podpora libyjské vlády Národní jednoty a ta by měla za to zaručit omezení útěku běženců z Libye do Itálie. Dále tvrdí, že němečtí vojáci v Libyi nemají na starost pouze výuku libyjských bojovníků. Podle něj je to vše na pováženou, neboť nikdo neví, kdo proti komu v Libyi bojuje.

K německé iniciativě je rovněž skeptický expert na Libyi z Evropské rady Mattia Toaldo, který uvedl, že by se divil, kdyby některá z frakcí tvořících páteř nové vlády podpořila zahraniční intervenci proti Islámskému státu. Pokud se podle něj podaří udržet libyjskou vládu, dojde podle něj k rozšířené již existující současné operace nazvané Sofia (určená proti pašerákům lidí), a to z moře na libyjské teritorium. Dále tvrdí, že i přes pomoc libyjské vládě ze strany Západu bude docházet k obchodu s pašováním lidí z Afriky do Evropy, neboť jde o výnosný obchod bývalých příslušníků paravojenských formací ještě za dob Muammar Kaddáfího, kteří většinou hlídali vězně. Nemálo lidí bylo uvězněno právě pro pokus o ilegální opuštění země.

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Úterý, 26 Leden 2016 11:17 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz