Rusko chce nově vychovat další generaci

Email Tisk PDF

 

Putin Alexej LaurusZatím bez velkých komentářů proběhlo uvedení nového ruského dokumentu „Program vlastenecké výchovy občanů“.

 

 

 

 

Část diskuze se přitom odehrála již na začátku minulého roku, kdy se o programu vlastenecké výchovy začalo mluvit. Tehdy shodou okolností došlo ke kritice premiéry opery Richarda Wagnera Tannhäuser v Novosibiřském divadle. ( viz zpráva TASS ). Režisér představuje v inscenaci Tannhäusera jako filmového režiséra, který natáčí snímek o Kristovi, ve kterém Venuše svádí Krista. Navíc plakát představení zobrazuje Krista ukřižovaného mezi nohami nahé ženy. Tehdy se mluvilo o porušení práva na svobodu svědomí a náboženského vyznání, neboť řada organizací se podepisovala pod petici, která hovoří o neúctě ke společnosti, porušující všeobecně uznávané normy a pravidla chování, prezentujíc se bez ohledu na druhé, na jejich náboženské cítění a pohrdají jimi. V souvislosti s tím podal městský úřad v Novosibirsku žalobu na ředitele divadla a režiséra představení. K tomu se navíc ozval metropolita oblasti novosibirské a berdské Tichon. Následovala dokonce demonstrace asi tří tisíc lidí před divadlem a na to ministr kultury Vladimir Medinskij propustil ředitele divadla Borise Mezdriče. Do toho navíc v divadle v Iževsku byla nastudována inscenace Puškinovy povídky Vánice, ve které údajně se pravoslavný kříž objevuje na scéně v „urážlivé podobě“.

 

Vlastenectví

Opoziční a prozápadní média začala psát o tom, že není divu, když dochází k napadání umělců tak vláda vymýšlí „vlastenecký katechismus.“ V tomto smyslu lze číst komentář bývalého člena Koordinačního centra ruské opozice Olega Kašina, který píše komentáře do různých opozičních médií, mimo jiné v jednom komentáři uvádí: „V ruském kontextu vlastenectví, jak jej chápe stát a mnozí občané, znamená být loajální k současné moci a vychovávání k takovému vlastenectví znamená, že moc podporuje sama sebe. Kult Velké vlastenecké války je základem současného ruského vlastenectví. Již delší dobu je používán za účelem určitých politických cílů a v poslední době je to díky událostem na Ukrajině. Zde se stuha sv. Jiří stala symbolem památky na válku, zároveň politickým symbolem a skýtá jasný souhrn postojů a hodnot.“ Oleg Kašin vidí politické rozdělení Rusů již v roce 1990, kdy se podle něj národ rozdělil na ´demokraty´ a ´vlastence´. „Tím se stalo, že vlastenec není občan a je představitelem jakési konkrétní politické síly. Před dvaceti lety byla tato síla v opozici a nyní se nachází u moci,“ píše Kašin a dodává, že pojem „vlastenectví“ se stal v dnešním Rusku již delší dobu zdrojem četných politických manipulací a her. Podle něj přijetí „Programu vlastenecké výchovy občanů“ je jen jedna z těchto her a cena tohoto přijetí jsou pouze 2 mld. rublů, ale pro Kreml, jak uvádí Kašin, to znamená 140 milionů občanů, které je nutné přesvědčit, že „vlastenectví“ znamená podporu ruské administrativy. „To má hodnotu mnohem větší než uvedené dvě miliardy,“ píše Kašin.

 

Administrativa k dokumentu

V oficiálním memorandu k dokumentu je uvedeno: „Státní program si klade za cíl vytvořit podmínky pro zvýšení úrovně konsolidace společnosti při řešení problémů udržitelného rozvoje Ruska a národní bezpečnosti. Program je zaměřen na všechny vrstvy a věkové skupiny ruských občanů, na zachování priority vlastenecké výchovy dětí a mládeže.“

Ještě při přípravě dokumentu se vyjadřoval ruský prezident k problematice výchovy a zdůrazňoval výchovu mládeže ve školách a univerzitách. Podle Putina je Rusko připravené zorganizovat na profesionální úrovni vhodnou formou vzdělávací proces, který se podle něj za poslední desetiletí z Ruska vytratil a musí být proto obnoven.

K výchově vzdělání se ruský prezident často vyjadřuje a je poznat, že na výchově nové generace mu velice záleží. Projevů a vyjádření na toto téma je řada a naposledy k tomu přednesl řeč před deputanty federálního shromáždění (Duma a Rada federace), kde mluvil o nutné výchově mládeže, aby se stala duševní a morální oporou Ruska ( viz   - mimo jiné uvedený odkaz je veden na stránky Regionálního centra vlastenecké výchovy).

 

Spojení výchovy s vírou a církví

Zajímavým rysem koncepce výchovy ruského občana ze strany Vladimira Putina je důraz na víru a ruskou pravoslavnou církev. Toto spojení nenalezneme v žádném oficiálním dokumentu, ale on sám velice často se k tomu vyjadřoval a vyjadřuje. Významu role náboženství u ruského národa si je vědom a sám poukazuje do historie. Dokladem je jeho rozhovor k filmu „Podruhé křtěná Rus“, který běžel v roce 2013 v televizi Rossija 1, zde Putin říká: „V nejkritičtějších okamžicích naší historie se náš národ obracel ke svým kořenům, morálním zásadám a hodnotám víry.“ V rozhovoru mimo jiné vypráví, že ho matka dala tajně pokřtít a jeho otec komunista o tom nesměl vědět. Říká to proto, neboť se dotýká ještě doby, kdy církev byla v Rusku pronásledovaná a do kontrastu staví Putin slova Molotova a Stalina k začátku Velké občanské války, kdy se v těžkých chvílích oba obrací k národu. Molotov slovy: „Občané a občanky“, zatímco Stalin zvolá: „Bratři a sestry“. „Byla to slova výzvy k srdci, duši, k historii, k našim kořenům, a to proto, aby Stalin zaprvé nastínil tragické události, ke kterým došlo, a za druhé, aby povzbudil lidi, mobilizoval je k obraně vlasti. V tom spočíval ohromný smysl, neboť taková výzva nejsou jen slova,“ říká v rozhovoru Putin a dodává, že tomu bylo vždy, když v Rusku. Navíc se to odehrávalo v dobách hlubokého ateismu, kdy církev byla de facto nepřítelem.

K pochopení toho, co se v Rusku nyní děje, proč vlastně vzniká státní výchovný program, k tomu opět může nám pomoci uvedený, již dva roky starý, rozhovor k filmu. V něm Vladimir Putin vysvětluje masové obracení se Rusů na víru koncem devadesátých let a začátkem jednadvacátého století. Podle ruského prezidenta se jedná o rozumné a logické východisko z doby, kdy jak to nazval, vládnul „kodex budovatelů komunismu.“ Ten podle něj zjednodušoval náboženské a morální principy současných tradičních náboženství. „Když tyto zjednodušující formy obracení se k lidem přestaly existovat, nastalo velké vakuum, které šlo zaplnit pouze jediným – návratem k reálným a skutečným hodnotám. Tyto hodnoty mnohou být pouze náboženského charakteru,“ vypovídá v roce 2013 Vladimir Putin a je z toho jasné, jaké má představy o vzdělávání ruské mladé generace.

Na druhé straně si ruský prezident tehdy myslel, že směřování ke kořenům nebylo nutné dávat žádný impuls ze strany státu, což se nyní mění. Co se týče církve, tehdy tvrdil, že ta nebyla schopná nic lidem nabídnout, neboť byla, jak uvádí nejen materiálně ale i organizačně za období komunismu rozvrácená. „Za sovětského režimu byla okradená, jako snad nikdo by to nedokázal v organizačním i duchovním smyslu a nacházela se v obtížné situaci,“ říká Vladimir Putin.

 

A dále…

Tomu všemu odpovídá v listopadu loňského roku otevřená výstava „Pravoslavná Rus. Moje historie. 20.století 1914-1945. Od velkých otřesů k velkému vítězství“  v hlavním sále moskevské Manéže. Otevření výstavy byly přítomny dvě hlavní postavy současné Ruska Vladimir Putin a patriarcha Kirill. Oba pronesli projevy. Putin mluvil o výstavě jako o „vzdělávacím projektu“ a poděkoval za společnou práci pravoslavné církvi a vědeckým institucím. Mimo jiné uvedl: „Je důležité, aby návštěvníci a hosté dokázali prostřednictvím výstavy přijmout nový pohled na dobře známá fakta a události, aby si vytvořili svůj vlastní názor.“ Putinův projev nepřinesl nic překvapivého, zato projev ruského patriarchy ukázal mnoho nového a v ruské společnosti se měnícího. „Výstava je věnována obtížných stránkám naší historie. Všichni víme, že porevoluční období bylo obdobím chaosu, střetů tříd, sociálních, politických a ekonomických zájmů, které mohly zničit zemi. Bylo prolito hodně krev a miliony byly vyhnány z naší vlasti,“ pronesl patriarcha.  A dále: „Kde by bylo moderní Rusko bez předchozí generace…Tam kde byla krev, nespravedlnost a utrpení, tak říkáme, že je to pro nás nepřijatelné, pro lidi v jednadvacátém století. Historické postavy ponechme Božímu soudu. Ale negativní aspekty by neměly mít právo vyloučit pozitivní věci, které byly provedeny.“

Pochopení tkví v tom, že jak Putin, tak patriarcha chtějí narýsovat tlustou čáru za minulostí. Nechtějí z pohledu etiky, morálky hodnotit minulost, ale chtějí nyní na pozitivních stránkách ruské historie budovat nové Rusko. Ruská pravoslavná církev se musela přenést přes veškeré statisícové oběti svých duchovních. Možná proto patriarcha ve své řeči ani jednou nevyslovil jména Lenin nebo Stalin.

Pochopitelně, že i ten to trend naráží v Rusku na kritiku, která vidí, že Kreml odmítá morální a etický pohled na politiku a otvírá tak dveře podivným praktikám. Mezi kritiky patří například básnířka Olga Sedaková, která v jednom rozhovoru se vyjádřila k Putinově posuzování minulosti a nazvala to „nerozlišování zla.“ (.

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Středa, 13 Leden 2016 10:27 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz