Islámský boj Turecka o Balkán

Email Tisk PDF

 

turecká vlajkaV říjnu roku 2009 turecký ministr zahraničí, dnes premiér Ahmet Davutoglu přednesl v Sarajevu projev, který nezůstal nezapomenut. Uvedl: „Přejeme si nový Balkán založený na politických hodnotách, ekonomické spolupráci a kulturní harmonii. Byl to osmanský Balkán a my jej jako takový obnovíme. Staletí osmanského Balkánu byly úspěšnou érou, ke které je třeba se opět vrátit.“

 

 

Projev je dosud citován ve všech zahraničních médiích. Za příklad si jej také vzal známý americký server zabývající se analýzami zahraničních vztahů společnosti Stratfor Global Inteligence. Rok po tomto projevu rozebírá tureckou politiku na Balkánu, i když připouští, že si Turecko jako prioritu vytýčilo Blízký Východ. Nicméně bere v potaz skutečnost jeho dědictví v tomto regionu. „Muslimské obyvatelstvo je klíčem k ovlivnění zahraniční politiky… Turecká vládnoucí strana (AKP) překládá ideu, že by Turecko mělo sladit svou zahraniční politiku s osmanským dědictvím. Ankara proto diplomatickými prostředky muslimské populace na Balkáně prosazuje myšlenku centralizované Bosny a Hercegoviny s dominancí Bosňánů (pozn. red. myšleno je především obyvatelstvo sympatizující a uplatňující islám),“ uvádí server Stratfor ve své analýze v roce 2010 .

Pět let po těchto úvahách je opět především v srbských a ruských médiích probírán vliv Turecka na Balkán. Srbská média citují svého bývalého velvyslance v Turecku Vladislava Jovanoviće, jeho rozhovor pro ruskou agenturou Sputnik. Jovanović tvrdí, že hospodářský rozvoj Turecka a jeho přání hrát významnou roli na Balkánu se děje v souladu se záměry USA. „USA daly Turecku signál, aby se stalo ekonomicky ambiciózní a agresivní. Má vyslyšet ekonomické potřeby balkánských zemí, aby se tyto země nesnažily hledat pomoc u Číny a Ruska,“ tvrdí Jovanović.

 

Balkán dalším bojištěm islámu

Stačí si přečíst v angličtině, co píše na svých stránkách třeba turecký server v angličtině deníku Daily Sabah a pochopíme, že Turecko se ochotně chopilo této role, ale po svém, což může dnes USA mrzet. Hned v úvodu se píše: „Mezi Tureckem a Bosnou a Hercegovinou existuje silné partnerství, neboť sdílejí společnou historii, náboženství a kulturu, což je klíčem k přetváření globálního systému, a to díky bosenským geopolitických postojům.“ Z tohoto pohledu má zde Turecko hrát roli jakéhosi mediátora zájmů mezi USA a Ruskem, kteří ze svých geopolitických důvodů vyvíjejí tlak na zdejší vládu. Přitom dopředu je jasné, že cílem Turecka je ponechat Bosnu rozdělenou, kde ruský vliv má být ponechán na území Republiky Srbské a zbytek má připadnout Západu. Článek navíc naznačuje, že evropské státy jsou v tomto ohledu neschopné. Turecku mají být nápomocni také vystěhovalci z Bosny, Kosova a Albánie, kteří žijí jako menšina v Istanbulu ve čtvrti Bayrampaşa. Tito balkánští vystěhovalci jezdí dnes po balkánských zemích pod heslem „Bratrství nezná hranic“ a šíří, jak říkají přátelství. Výjezd této skupiny do Bosny se letos neobešel bez incidentu a došlo ke konfliktu mezi nimi a bosenskými Srby v městě Doboj.

Současná Erdoganova vláda je velkým propagátorem šíření tureckého vlivu na Balkán a citovaný deník Daily Sabah trend se vzpomínkami na osmanskou říši podporuje.

Ne všichni v Turecku s tímto souhlasí, což dokumentuje jiný deník vydávaný v angličtině „Todays´Zaman“, který pro změnu vystupuje v duchu Güllenovo hnutí, islámského kazatele a myslitele Fethullaha Gülena. Deník v článku „Katastrofální turecká politika na Balkánu“ uvádí, že turecká islamistická oligarchie, když upevnila svoji moc v Turecku, se vrhla na Balkán, kde zneužívá kulturní, historické a náboženské tradice. „Používá je jako prostředek k šíření náboženského fanatismu v jihovýchodní Evropě. To je zničující pro racionální a tradiční zájmy Turecka, které se zakládají na podpoře obchodu a posílení stability a bezpečnosti na Balkáně,“ píše server deníku Todays´Zaman. List dále obviňuje Recepa Erdoğana a jeho stoupence, že se s několika málo vlivnými islamisty snaží na Balkáně vytvořit další bojiště pro svoji ideologii, jako se to stalo na Blízkém Východě. „Tato ideologie vytvořila turbulence od Sýrie po Palestinu a od Libye po Egypt. Aktivuje radikální skupiny v Sýrii prostřednictvím známé Národní zpravodajské organizace (MIT), která tam poslala 2000 nákladních aut napěchovaných zbraněmi a právě tak MIT financuje Muslimské bratrstvo v Egyptě, Hamás, podkopává Libyi a Tunisko pod rouškou rozvoje a spolupráce s Tureckem. To je důvodem znepokojení vlád na Balkáně. Mají obavu z turecké politiky, která se může stejným způsobem projevit v těchto zemích,“ píše Todays´Zaman. Podle tohoto deníku se Erdogan snaží o repliku dřívějších snah Saudské Arábie a Íránu s wahhábistickou a šíitskou ideologií, kdy se snažily získat opěrné body na Balkáně. List obviňuje Erdogana, že financuje skupiny a organizace blízké islamistům, které působí v zahraničí, a to prostřednictvím agentů přestrojených za pracovníky velvyslanectví nebo vládních agentur jako je například Tika. „Národní zpravodajská organizace – MIT  se podílí na tajných a nezákonných operacích v řadě balkánských zemích. Turecké vládní organizace se svojí pracovní nápní jsou zneužívány jako zástěrka tajných operací,“ uvádí Todays´Zaman.

Kritika chování Erdogana a jeho strany AKP vůči Balkánu není nového data, již dříve upozornil pro změnu levicový politik Faruk Logoglu z Republikánské lidové strany (je diplomatem a byl velvyslancem v USA, v současnosti je ředitele ASAM - Eurasian Strategic Studies Center). „Balkánská politika vlády AKP má dva hlavní rozměry. První je neo-Osmanství, a druhý rozměrem je náboženský přístup," řekl v roce 2012.

Proti tomu vystoupil jiný diplomat Hasan Göğüş (dnes velvyslanec v Rakousku) a obhajoval politiku AKP vůči Balkánu a tvrdil, že Turecko nemá jinou možnost, než takto zajišťovat mír a stabilitu na západním Balkánu: „Turecko má úzké vazby s balkánskými zeměmi, a to na základě společné historie. Turci po staletí zde žili bok po boku s národy tohoto regionu. Máme dnes příbuzenské vztahy s komunitami ve většině zemí západního Balkánu. Tvrzení o skrytém neo-osmanské apetitu jsou nepravdivé. Poučili jsme se z historie a pracujeme na vizi vylepšování vztahů.“

 

Síla a slabost Turecka roste a padá s finančními možnostmi

„Turecko svým ekonomickým potenciálem vystačí na malé a slabé balkánské státy s několika málo stomilionovými dolarovými investicemi. Za směšnou sumu si kupuje klíčové hráče na politické a hospodářské scéně. Turecko kombinacemi v oblasti tzv. měkké diplomacie dosahuje významných úspěchů v tomto regionu,“ tvrdí pro agenturu Sputnik (přenáší server B92 ) srbský politolog Branko Radun.

Velikost možností Turecka na Balkánu se snaží mírnit, již v úvodu jmenovaný bývalý srbský diplomat v Ankaře, Vladislav Jovanović: „ Turecko je dnes obklopené značnými problémy ve svém sousedství a na delší čas nebude mít chuť se zabývat Balkánem. Záměry Ankary také překazila skutečnost, že o Balkán se zajímají i jiní. Je zde přítomno několik mocenských center v čele s USA a mnozí z nich mají opačné zájmy než Turecko. Mimo EU je nutné počítat s navratem Ruska jako regionální a globální velmoci, což pociťuje nyní Turecko na vlastní kůži.“

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Čtvrtek, 17 Prosinec 2015 17:01 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz