Čína a Rusko daly šach USA. Bude se konat mat?

Email Tisk PDF

 

us letec foto mericanairmen airforceKdyž v polovině května nahlásila Moskva, že plánuje společná vojenská cvičení ruských vojsk s čínskými, někdo musel nad tímto krokem kroutit hlavu, když ví, že obě strany mají nevyjasněné územní spory. Někdo se pro změnu nepodivil a umí si to představit, při vzpomínce na již dávné dobré čínsko-ruské vztahy. Co je podstatné, že lidem v Pentagonu zatrnulo.

 

 

Cvičení nazvané „Námořní spolupráce 2015" byla oficiálními ruskými místy tlumočena jako „praktický krok k posílení přátelství a spolupráce mezi velkými námořními mocnostmi Ruskem a Čínou." Jinak je dále cvičení komentováno, jako zabezpečí prostoru Tichého oceánu.

 

Podíváme-li se na konkrétní účast na cvičení, zjistíme, že se první část „tréninková" akce konala v druhé polovině května v Černém a Středozemním moři (mezi Řeckem, Tureckem a Egyptem). Do cvičení byla zapojena bojová plavidla například vlajková loď Černomořské flotily raketový křižník Moskva, hlídková loď Ladnyj, největší vznášedlo na světě Samum, dva výsadkové křižníky a za čínskou stranu to byly strážní fregaty Lin a Weifang. Připomeňme, že se první vzájemné setkání ruských lodí s čínské fregatami konalo v Novorosijsku při oslavách 70.výročí vítězství nad fašismem.

 

Jarní část cvičení z povzdáli sledoval americký torpédoborec Arleigh Burke, který je vyzbrojen řízenými střelami různých typů a navíc disponuje systémem Aegis, který je schopný shromažďovat, údaje o jiných plavidlech. Mohl tak třeba i ze vzdálenosti tisíců kilometrů získávat informace o rusko-čínských manévrech. Důležité je zmínit, že Rusko má dohodu se Sýrií na námořní základnu a stejnou dohodu podepsalo s Kyprem. Před tímto cvičením došlo k dohodě NATO a Řecka o případné dislokaci pěti tisíc vojáků aliance sil rychlého nasazení schopných akce do 48 hodin.

 

Cvičení nyní pokračuje v srpnu ve své druhé části tentokrát v Japonském moři.

 

USA se cítí ohrožené mulitpolaritou

Pochopitelně, že americká strana je vývojem čínsko-ruských vztahů znepokojená a analytik Peter Harris z Coloradské státní univerzity se pustil do komentování nově vzniklé situace v časopise zabývající se zahraniční politikou „Národní zájem" (The National Interest). V úvodu se ptá: Co nyní USA, zda jsou schopné obstát, když dohází k multipolaritě? Důležitá bude odpověď také na otázku, zda USA hodlají za každou cenu bránit svoji vojenskou převahu nebo budou ochotné navazovat přátelství se vznikajícími dalšími velmocemi?

 

Za zmínku stojí, že USA přitom hodnotí pozitivně své vztahy s Čínou, kdy nedochází k žádné přímé vojenské hrozbě. Přesto nutno komentovat, že Američané mají strach z rostoucího vlivu této velmoci ve Východní Asii.

 

Podle Petera Harrise nyní obava z Číny narůstá díky plánovanému čínsko-ruskému srpnovému cvičení v Japonském moři. „Washingtonu se zmenšují manévrovací schopnosti na Východě, v Jihočínském moři nebo přímo na Taiwanu, jak by mohl diplomaticky nebo vojensky ovlivnit události v případě konfliktu." Rusku a Číně se podařil tah vůči USA. Společnou akcí v této oblasti snadněji vyšachovali takovou velmoc, jako jsou USA, která je papírově v námořní síle mocnější než Čína a Rusko dohromady.

 

Vzhledem ke komplikovaným vztahům USA k oběma velmocem, se Čína a Rusko nemusí podle Harrise ani „přítelíčkovat" a stačí jim, že jejich strategické zájmy se v čase a prostoru shodnou. Rázem je po americké suverenitě v severovýchodní Asii a v celém regionu. „USA jen těžko díky svým komplikovaným vztahům něco zmůžou vůči regionálním spojencům," říká americký politolog a poznamenává, že by se strategickým partnerstvím Číny a Ruska měli američtí státní experti vážně zabývat.

 

V Asii dochází k novému globálně-politickému vývoji a díky uvedené strategii budou muset USA snížit stav svých vojsk na západních hranicích s Ruskem. Na tom je vidět, jak komplikovaná vzniká pro Pentagon situace v angažování se NATO ve východní Evropě a v konfrontaci USA s Ruskem. Animozita USA dovedla Moskvu k hledání partnerství na Východě.

 

Čína

I nespolehlivý spojenec je, jak uvádí Peter Harris, pro Čínu cenný ve chvíli, kdy USA se svými výzvědnými službami a veškerou vojenskou kapacitou upírá pozornost do východní Asie. Ale zároveň analytik upozorňuje na zhoršení situace pro Čínu, kdy USA budou muset přesunout ještě více svých vojenských a zpravodajských sil do této oblasti. Ale v každém případě Peking ocení ruskou pomoc v případě jakéhokoliv konfliktu s Washingtonem. Na to je Rusko dobrým přítelem. USA ani nevadí drobné ústupky, které budou spojeny s čínsko-ruským spojenectvím, jako skutečnost, že Američané ponesou závažné břemeno zvýšení své přítomnosti v jihovýchodní Asii. Jinak, to by USA musely upustit od své velmocenské strategie v této oblasti.

 

Měnící se „terén"

Od druhé světové války si USA zvykly na politickou a ekonomickou převahu ve zmiňované oblasti. Ta byla zabezpečována relativně pohodlnou vojenskou převahou, opírající se zejména o námořní síly. Obvykle stačilo, aby za vlády Eisenhowera nebo Clintona byly vyslány na Taiwan zesílené americké jednotky a reakcí bylo, že Peking zatáhl výbojné drápky a okamžitě změnil své chování.

 

Dnes však dochází ke změně celé situace v jihovýchodní Asii. Analytik Peter Harris vidí budoucnost této oblasti ve stále zmenšujícím se vlivu USA a zdejší americké nadřazenosti. „Rychle rostoucí velmoci Čína a Rusko nejsou sice stále ekvivalentem k USA, ale mnohem více již ohrožují americké prvenství a zpochybňují jej v určitých oblastech, a to zejména ve chvíli, kdy obě velmoci vystupují společně," píše Peter Harris ve svém článku a uzavírá, že to jsou důvody, proč již začátek sbližování Číny a Ruska je třeba v USA brát vážně.

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Sobota, 08 Srpen 2015 08:29 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz