Hledá se spasitel pro Ukrajinu

Email Tisk PDF

Jednotky Doněcka a Luhanska podle svých představitelů dokončily odsun těžkých zbraní z bojových pozic v souladu s dohodou Minsk 2. Současně požádali pozorovatele OBSE, aby tento akt prověřili. Rovněž poukázali na to, že ukrajinská armáda harmonogram odsunu těžkých zbraní plní nedostatečně. Učinili tak to nejhorší, co mohli Kyjevu učinit.



 

To je totiž jeden z faktorů, který ukrajinskému prezidentovi Petru Porošenkovovi značně komplikuje život. Navenek musí působit dojmem, že usiluje o splnění dohod o příměří, přitom je ovšem pod tlakem vojáků ATO („antiteroristických operací“), kteří jej vyzvali k ukončení války a pohrozili pochodem na Kyjev, pokud se tak nestane. Nutí je k tomu příšerné podmínky na bojišti umocněné zimou, chybami ve velitelském rozhodování, špatným zásobováním a v neposlední řadě i psychickým stresem z faktické porážky, neplněnými sliby z Mejdanu. Sílí zároveň vědomí, že pro Kyjev jsou prostě jenom kanonenfutr, což nejednoho vojáka přivedlo k závěru, že skutečný nepřítel sedí právě v ukrajinském hlavním městě. Pokus vojáků batalionu Ajdar o zteč ministerstva obrany a administrativy prezidenta Ukrajiny dokazují, že to myslí vážně. Ultras 25. února předali Porošenkovi Molotovovův koktejl, jako ukázku, co ho může potkat.

Na druhé straně musí Porošenko čelit tlaku vlivné „strany války“ s jejím neformálním lídrem premiérem Arsenijem Jaceňukem, který intenzivně pošilhává po prezidentském křesle. Ve Washingtonu je veden jako kádrová rezerva za Porošenka, což vyvolává napětí, které může způsobit konflikt, jakých jsme byli svědky v Gruzii a Ázerbajdžánu a vyústily v pád Gamsachurdii a Elčibeje.

To nutí Porošenka k tanci na ostří nože -- na jedné straně dokazuje, že válka ještě neskončila a příměří je pouze dočasná pauza, na straně druhé nemůže vyloučit, že při dalším válečném tažení může opět utrpět porážku a v důsledku přijít o své křeslo. Spolu s Jaceňukem proto prosí svět o dodání zbraní a o pomoc při výcviku nebojeschopné armády. Americká vládaho vyslyšela a vyšle na Ukrajinu 600 vojáků, údajně jako instruktory. To ovšem znamená, že jde do tuhého.

Rusko již dříve oznámilo, že jakákoliv přítomnost amerických vojsk na Ukrajině bude vnímána jako válečný akt. Je to nebezpečná zkouška toho, co si USA vůči Rusku mohou dovolit, a současně i nebezpečná forma „průzkumu“, jak bude Rusko reagovat. Plánované zvýšení napětí není bezúčelné. Nejednotnost členů NATO v postoji k sankcím vůči Rusku Washington znepokojila zjevně natolik, že se rozhodl donutit Evropany sjednotit krok. A za zvýšeného mezinárodního napětí to jde snadněji. Evropští politici tak stojí před velkou zkouškou z politické vyspělosti. Je to o to závažnější, že podle amerického serveru Defense News USA plánují v rámci operace Atlantic Resolve (Americké odhodlání) rozšířit přítomnost svých vojsk z původně zvažovaného Rumunska a Bulharska i do dalších zemí východní Evropy včetně České republiky, Maďarska či Gruzie. V létě plánují rozšířit vojenská cvičení, která začala vloni v dubnu za účasti USA, Polska a pobaltských států. Operace Atlantic Resolve je zdůvodňována jako podpora amerických spojenců před možnou ruskou hrozbou.

Porošenko současně musí přemýšlet o tom, jak neutralizovat „dobrovolnické prapory“, které se odmítají podřídit jeho velení. Chce posílit armádu a početně ji téměř zdvojnásobit. Nábor do armádních řad je ovšem někdy nucený a potenciální obránci vlasti před mobilizací houfně utíkají, a to i do Ruska.

Na bojeschopnost armády musí mít nepochybně vliv také nepříznivé zprávy z domova. Pro mnohé se stávající situace na Ukrajině mění v boj o přežití. Země, jejíž státní pokladna je na dně, žije trvale na hraně bankrotu. Půjčky, které dostává vždy na poslední chvíli, neslouží lidu obecnému, protože jsou obratem pohlcovány obsluhou zadluženosti. Dluh garantovaný státem oproti roku 2004 vzrostl 5,8krát. Parlament nebyl schopen vypracovat normální rozpočet pro tento rok, schválil pouze program výdajů – a výdajová část programu je natolik tajná (rozumněj příšerná), jak sdělila třeba Ukrajinská Pravda, že s ní nebyli seznámeni ani poslanci, takže hlasovali o něčem, aniž věděli o čem. Prostě demokracie par exelance.

Stav ekonomiky ke konci roku 2014 charakterizoval index inflace ve výši 124%, prodej dolaru údajně již za 40 hřiven oproti 7,1 v roce 2004, objem nevyplacených výplat ve výši 2,4 miliardy hřiven se stoupají tendencí. Ukrajincům bylo právě sděleno, že cena za plyn se zvyšuje 3,3krát a odchod do důchodu se odsouvá o 5 let do věku 67 let. Průměrný Ukrajinec se přitom dožívá 63 let, což znamená, že většina se penze nedožije a státní kasa tak ušetří. V podobném duchu probíhá reforma zdravotnictví, stanovení výše minimální mzdy a osekávání či likvidace dalších faktorů sociálního zabezpečení jako stipendia a pod. Vláda nemá jiné východisko. Půjčky, které ji drží nad vodou, dostává především od Mezinárodního měnového fondu (MMF), který si vždy klade jako podmínku redukci výdajů na sociální a zdravotního zabezpečení. Africké, jihoamerické a asijské země o tom vědí své. Pro MMF je to rutinní způsob zbídačování zemí.

Tuto skutečnost si zřejmě uvědomil svržený prezident Viktor Janukovyč, když požádal o odložení podpisu smlouvy o asociaci s Evropskou unií, jejíž představitelé ho nasměrovali do MMF k získání půjčky, protože EU na ni v rámci krize eura v požadované výši neměla. Janukovyč neměl naději, že by při prosazování či realizaci podmínek MMF mohl v prezidentských volbách vyhrát. Nedocenil situaci na Majdanu, podlehl tlaku Západu a život spasil útěkem z vlastní země.

Arsenij JaceňukPodle poslance Leščenka se na Ukrajině v současné době vytvořila situace, při které ve vrcholných orgánech státní moci spontánně vznikly dva politické monopoly. V čele jednoho stojí Porošenko a v čele druhého Jaceňuk. K němu se přimkl klan miliardáře Kolomojského. Tyto oligarchické skupiny nyní za babku skupují to, co ještě nebylo rozkradeno. S nimi našel společnou řeč zahraniční kapitál, který v důsledku silné devalvace hřivny získal možnost kupovat na Ukrajině majetek hluboko pod tržní cenou. Američané tak hravě a levně koupili přístav Iljičovsk nedaleko Oděsy. Tím současně získali možnost kontroly vývozu ocelářského a strojírenského průmyslu a dovozu uhlí pro ukrajinské elektrárny.

Ukrajina je na prodej, a to včetně legendární černozemě. Úrodná půda je převáděna ukrajinským oligarchům a mezinárodním koncernům. Producenti geneticky modifikovaných plodin a osiv si ji nemohou vynachválit. Návratnost z jejího využití je 100 %. Navíc se k tomu dají využít úvěry a dotace Evropské unie, z čehož mají prospěch jak národní, tak i mezinárodní společnosti. Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj (EBRD) již poskytla úvěry celkem 131 ukrajinským a 55 mezinárodním zemědělským holdingům, které mají nyní pod kontrolou zhruba polovinu ukrajinské zemědělské půdy, což představuje kolem 17 milionů hektarů. Oplátkou za to dostává ukrajinská vláda mezinárodní úvěry.

Je pochopitelné, že za situaci, která na Ukrajině vznikla, zejména v souvislosti s volným pádem hřivny, někdo musí nést politickou či dokonce trestní odpovědnost. Porošenko proto nelenil, obešel poslanecké frakce s tím, že na příštím zasedání rady bude odhlasována demise premiéra Jaceňuka a celé jeho vlády. Jaceňuk ovšem není politik, který se jen tak nechá vyhodit ze sedla. Vinu svalil na ředitelku Národní banky Ukrajiny Hontarevovou, která nechala hřivnu volně plavat, což vedlo k její devalvaci a vysoké inflaci. Pohled ze strany napovídá, že jde o střet zájmů politických a ekonomických klanů ve snaze o získání vedoucího postavení v rozhodování o osudu země, které jim má zajistit další majetkové výhody a přístup k bohatství.

Inflaci na Ukrajině stejně jako v kterékoliv jiné zemi není možné považovat za příčinu špatného stavu ekonomiky, nýbrž za její důsledek. Boj je proto třeba vést s příčinami, což znamená provést důkladný rozbor situace a přijmout celý komplex opatření pro celkové ozdravení ekonomiky. Idealistickou se proto jeví Porošenkova představa stabilizovat kurz na úrovni 20 – 22 hřiven za dolar. Jak toho dosáhnout, když Národní banka uplatňuje politiku plovoucího kurzu, kterou považuje za jedině správnou?

Najít správného léčitele pro ukrajinskou ekonomiku bude neskonale těžký úkol. Lze jen doufat, že ukrajinští političtí lídři nebudou hledat východisko ve válečné vřavě, která by měla zakrýt všechny hříchy, které byly na Ukrajině a jejím lidu za posledních dvacet let spáchány. Situace na Ukrajině se však podle všeho blíží ke kritickému bodu. Plánovaná oficiální přítomnost amerických vojáků je známkou toho, že dosavadní přítomnost žoldnéřů ze soukromých vojenských organizací se Washingtonu jeví jako nedostatečná záruka pro ovládnutí vnitřní situace. Vytváří proto další pojistku. Vypadá to, že Evropané včetně nevěřících by se měli začít modlit, aby toto vše nevyústilo v nekontrolovatelný proces. Gott mit uns! Bůh nám žehnej!

PS. Bůh naše stesky zřejmě vyslyšel a promluvil ústy generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, který při návštěvě Finska prohlásil, že vyslání vojsk na Ukrajinu není na pořadu dne.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Čtvrtek, 05 Březen 2015 10:22 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz