Aleksandr Sytin: Anatomie selhání



 

Sytin Aleksand foto-FB SytinJako mělo Rusko Edwarda Snowdena, má Západ nyní Aleksandra Sytina (na fotografii). Ten odkrývá pozadí práce Ruského institutu strategických studií (RISI), který poskytuje informace pro rozhodování administrativě prezidenta Vladimira Putina. Sytin tvrdí, že v případě Ukrajiny ústav poskytl nekvalitní a falešné informace.

 

Aleksandr Sytin pracoval ještě v minulém roce v RISI a působil zde přes deset let. Vystudoval historii na Moskevské univerzitě a v RISI byl vedoucím odboru zabývajícím se analýzou zemí sousedících s Ruskem (tzn. rovněž Ukrajinou). Na facebookových stránkách publikoval svoji rozsáhlou stať, která se zabývá závěry institutu RISI, ze kterých údajně měla vyplynout závažná rozhodnutí vedoucích představitelů Ruska týkajících se Ukrajiny. Stať nazval „Anatomie selhání“ a v souvislosti s ní poskytl rozhovor stanici Radio Svoboda, ve kterém kritizuje práci RISI.

 

Celá stať je vedena velice osobně - subjektivně a při jejím čtení se nelze zbavit dojmu, že sebou nese prvky odplaty. V rozhovoru se stanicí Radio Svoboda obecně uvádí, že trendy práce v institutu jej přivedly ke konfliktu s vedením, a proto odešel. Podrobněji zřejmě podle něj má tyto důvody vysvětlit zmíněná stať „Anatomie selhání“, ze které uvádíme podstatnou část.

 

Nové nasměrování RISI

Podle Sytina se práce institutu změnila v roce 2009, kdy ze Služby zahraniční zpravodajské služby se vytvořil orgán pracující v rámci administrativy prezidenta Ruska. Zatímco předchozí práce byla založená pouze na strohých faktech, bez volných výkladů, ideologie a geopolitické fantazie. V současné podobě podle Sytina přibyla k analyticko-informačním dokumentům pro příslušná pracoviště administrativy prezidenta také ideologicko-propagandistická nadstavba. Změnu práce Sytin dává do spojitosti s nástupem nového šéfa institutu Leonida Rešetnikova. Autor statě jej popisuje velice kriticky a s velkým osobním zaujetím: „Je to člověk, který nadřazuje svrchovanost posmrtného života nad pozemskými lidskými hodnotami. Přitom se jedná o všeobecně známého bývalého šéfa prvního odboru KGB. Navíc jeho velkým koníčkem je boj bělogvardějců, jejich spjatost s pravoslavím a také s tím spojené znovuzrození ruského impéria. Hlavním životním počinem Rešetnikova se stalo vybudování panteonu bílé armády, když uprchli z Krymu na řecký ostrov Lemnos, kde zemřeli díky špatným životním podmínkám a hlady. Nevinná vášeň tohoto staříka se stala jedním z předpokladů velkého analytického selhání.“ Sytin vše charakterizuje jako renesanční pohled s upřednostňováním transcendentna před pozemským životem. Hlavní výtka je ale vedena v odklonu institutu od „vojensko-informační a analytické práce k naprosto odlišným principům.“

 

Tým tvrdící, že Ukrajina je Malorusko

Kritiku si vysloužil rovněž pracovní tým, který si jeho vedoucí vytvořil z lidí, „kteří za bývalého režimu skrývali svůj pravoslavně-imperiální a bělogvardějský názor… kteří se v jídelně institutu křižovali nad talířem polévky a v kanceláři nad počítači měli pravoslavné ikony… Na odborných mezinárodních konferencích institutu se začaly objevovat figurky z církevních kruhů.“ Nejvíce kriticky to odnesla ukrajinoložka, Tamara Gusenková, která se stala vedoucím odboru pro Pobaltí a která dříve pracovala v Etnologickém ústavu Akademie věd. Podle Sytina byla nekvalifikovaná, ale údajně si rychle osvojila stereotyp politické frazeologie a byla schopná bezskrupulózního jednání. Rovněž napsala knihu o Julii Tymošenkové, kterou Sytov nazval politickým paskvilem. Celý tento tým podle Sytova „svojí historickou nevědomosti a rusko-sovětskou supervelmocenskou hrubostí, navíc s pretendentem stát se tvůrci politických významů, namíchali ruské administrativě jménem vedení RISI prapodivný čaj.“ Podle Sytina dvojice Gusenková – Rešetnikov nedospěla k ničemu jinému než ke konstatování, že „Ukrajina neexistuje, že jde o Malou Rus - Malorusko“ nebo že „ukrajinská státnost je neprostým nesmyslem a je výsledkem trestuhodného zničení ruského impéria. Ukrajinština byla Rakušany a Poláky uměle vytvořeným jazykem sloužícím k rozbití ruské jednoty… Ukrajina není nic než snad Lvov a ternopolská oblast“.

 

Tento způsob uvažování podle Sytina šel ruku v ruce s jejich teorií, že „ruská a evropská civilizace mají protichůdné historické určení. Evropa má ve svém středu člověka a Rusko boha. Sytin tvrdí, že k tomu všemu navíc přidávali homofobii a antisemitimus. Vedoucí ústavu Rešetnikov měl údajně na jedné z konferencí tvrdit, že lid Iráku, také dříve Srbska a nyní také v odpadlických ukrajinských republikách bojoval a umíral proti homosexualitě a západnímu stylu života.

 

Nastala chybná rozhodnutí

Na podzim roku 2013 těsně před vilniuským summitem evropské iniciativy Východní partnerství dochází k další ukrajinsko-ruské obchodní válce. Mimo jiné na summitu Janukovič odmítl podepsat asociační smlouvu s Evropskou unií a tehdy uvedl, že dohodu sice chce podepsat, ale potřebuje odpovídající balík finanční a hospodářské pomoci. Již tehdy Janukovič lavíroval. Podle Sytina RISI informovala ruské vedení o tom, že lidé na Ukrajině jsou stále nakloněni Rusku a že je zde jen marginální prozápadní hrstka lidí – profašistů ze západní části Ukrajiny, která dříve patřila Rakousko-Uhersku. To je důvod, proč jsou jinak sociálně a kulturně orientovaní. „Naprostá většina Ukrajinců zachová vzpomínku na společnou historii, Velkou vlasteneckou válku, žije sny o oživení Sovětského svazu. Opačné názory byly připisovány nevládním organizacím financovaným z USA, Varšavy, Vilniusu nebo Bruselu. Z poznámek, které napsala Gusenková vyplývá, že se musí prostřednictvím energetických surovin vytvořit na Janukoviče maximální tlak, aby smlouvu s EU nepodepsal a jako východisko mu nabídnout Euroasijskou ekonomickou unii,“ píše Sytin o práci RISI v té době.

 

Sytin přiznává, že je těžké usuzovat, zda se vedení státu ve své koncepci politiky vůči Ukrajině řídilo závěry institutu nebo se jen utvrzovalo, jak jednat. Pouze kompletní obsah textů analýz RISI a následného jednání vedení Ruska může podle Sytina dát obrázek o skutečném vlivu RISI. Pochopitelně, že nikdo z RISI ani z vedení státu nepředpokládal Majdan. „Nikdo nevěřil v možnosti takové scénáře. Přitom úkolem analytiků a diplomatů je předvídat události, “ píše dále ve své stati Sytin a kritizuje ruské analytiky, když tvrdí, že mají v portfoliu pouze dvě vysvětlení: jde o fašistické machinace nebo zákulisní činnost ministerstva zahraničí a špionážní centrály. Tato metoda byla podle Sytina použita na ohodnocení fašistického pravého sektoru a národní ukrajinský obrozenecký proces a Majdan byly vysvětlovány jako mezinárodní spiknutí.

 

Stejně kriticky mluví Sytin o analýzách RISI týkající se Krymu a hlavní chybu vidí v tom, že namísto sběru fakt se pracovalo například na podpoře „pomoci doněckým povstalcům bojujícím proti fašismu a umírajících pro ruský svět.“ Institut se podle Sytina tajně účastnil projektů Slavjanskaja gvardija nebo Ruskij sektor. Na jaře minulého roku se zprávy RISI, podle bývalého analytika, stávající stále více militantními a jsou cítit propagandou. Analytická práce odboru Tamary Gusenkové za podpory šéfa Rešetnikova se podle Sytina rovná nule. „Zato existuje řada poznámek o tom, jak je nutné vytvořit v ukrajinském proruském týlu diverzní skupiny s nasměrováním k jihu na Mariopol, Nikolajev, Oděsa za účelem vytvoření velkého Nového Ruska,“ píše Sytin a kritizuje skutečnost, že nebylo naprosto nic napsáno o odporu Ukrajiny, mobilizaci armády a dobrovolníků. Za další chybu považuje, že RISI nepsalo o možných reakcích USA, EU a NATO.

 

Bývalý analytik RISI Aleksandr Sytin svoji stať na facebooku uzavírá tím, že překládal alternativní řešení a že představoval pro Tamaru Gusenkovou konkurenci. Pak se stalo, že se někdo musel stát viníkem za analytická selhání institutu a tím se stal právě on. Proto byl na podzim minulého roku propuštěn. Zbylé osazenstvo institutu RISI zůstalo dále netknuté a z toho Sytin usazuje, že administrativa prezidenta se spokojila pouze s tím, že byl Sytin označen za viníka všeho.

 

Odpověď ředitele ústavu Rešetnikova

Ředitel ústavu Leonid Rešetnikov ve svém prohlášení  sarkasticky poznamenal, že je potěšen zájmem stanice Radio Svoboda, která je řízená zpravodajskou službou CIA. Považuje za zajímavé, že existuje zájem o tak špatný institut, který se podle slov Sytina stal pouhým zdrojem ideologie nové šlechty, pravoslavných přistěhovalců z KGB, kdy navíc ředitel institutu myslí pouze na pohřebiště na řeckém ostrově Lemnos. „Je však jasné, když americká zpravodajská agentura útočí na nás, že to znamená, že jsme na správné cestě v ochraně národních zájmů Ruska,“ píše Rešetnikov ve své odpovědi na stať Sytina. Dále poznamenává, že právě americké zpravodajské služby a USA jako celek jsou v současnosti ve špatné kondici. Proto se jim hodí použít člověka, který podle ředitele RISI není duševně zcela v pořádku a byl pro svoji nekompetentnost propuštěn. Navíc Sytova ředitel institutu hodnotí jako osobnost, která postrádá jakékoliv morální kvality.

 

Leonid Rešetnikov dále ve svém prohlášení představuje činnost institutu a jako důkaz renomé má institutu, uvádí, že RISI byl navštěvován řadou zahraničních delegací včetně odborníků z USA. RISI má také svá pracoviště v zahraničí (například v Polsku. Srbsku nebo Turecku). Za další úkaz úspěšné činnosti považuje práci ústavu pro řeckou SYRIZU, která vyhrála volby (rovněž dnešní řecký premiér Tsipras byl hostem RISI). Ústav, píše v prohlášení Rešetnikov, zaměstnává 200 lidí a každý zaměstnanec je nejen schopným analytikem, ale zároveň je příkladným vlastencem. Leonid Rešetnikov nakonec uvedl, že ani po tomto útoku bývalého zaměstnance se způsob práce RISI nebude měnit.

 

Na závěr poznamejme, že velice těžko lze srovnávat Edwarda Snowdena a jeho kvality s tím co představuje Aleksandr Sytin. Jeho získáním si moc nikdo nepomohl. Ostatně sám Sytin vše zpochybňuje, když píše: "Je těžké usuzovat, zda se vedení státu ve své koncepci politiky vůči Ukrajině řídilo závěry institutu nebo se jen utvrzovalo, jak jednat."

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pátek, 06 Únor 2015 11:32 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB