Bosna: Pozice muslimů v sekularizované zemi

Email Tisk PDF

 

MustafaCeric foto International institute of Islam ThoughtTato jejich pozice je často srovnávána s pozicí francouzských nebo německých muslimů. Po dvou jmenovaných, Británii a Albánii se jedná o pátou největší muslimskou společnost v Evropě. Nepočítáme-li však Turecko a Rusko, kde muslimů je absolutně nejvíce.

 

 

Atentát v Paříži na redakci Charlie Hebdo bosensko-hercegovské muslimy velice zasáhl, a to díky situaci, kdy se zdejší muslimská společnost nachází v jakémsi přechodném období a kráčí zatím dnes ještě k  nedefinovatelné budoucnosti. Obyvatelé Sarajeva projevili nad útokem zděšení a zapalovali svíčky před francouzským velvyslanectvím. Hlavní představitel světového kongresu bosenských muslimů Mustafa Cerić ( obr. nahoře) prohlásil: „Francie byla a je symbolem svobody, bratrstva a jednoty, ale nejen v Evropě, ale po celém světě.“

 

Německá rozhlasová stanice dostala několik e-mailů od bosenských muslimů. Jeden z nich citujme: „Věřím v Alláha a božího vyslance Mohameda. Každá urážka Mohameda, včetně karikatury jeho obličeje je znakem neznalosti islámu a ponížením muslimů. Ale nic nemůže ospravedlnit zločin, který se ve Francii přihodil. Jsme Evropané a žijeme s jinými Evropany – křesťany, židy a jinými. Vzájemná tolerance nemá alternativu. Jestli ale někomu vadí satira, jestliže se někdo nemůže smířit se svobodou slova, tak v Evropě, v demokratické společnosti nemá co dělat.“

 

Profesor islámských studií sarajevské univerzity Ahmet Alibašić k útoku v Paříži říká: „Atmosféra je natolik zelektrizovaná, stačí málo a vznikne požár velkých rozměrů. Tento proces se zintenzivnil po 11. září 2001. Nepochybuji, že muslimští extrémisté v to doufají a myslí si, že budou úspěšní. Na straně druhé také evropská společnost disponuje svými extrémisty a xenofobií. Také čekají na různé incidenty, jen aby je politicky využili. Soudě podle výsledků voleb v Evropě a růstu extremismu, strategie rekrutování přívrženců u obou táborů funguje.“ Navíc Ahmet Alibašić dodává, že tlak je velký a nepřetržitý a za bosenské muslimy uvádí: „Je zapotřebí hodně moudrosti, úsilí a snahy, aby nám nervy nepovolily a nezareagovali jsme neuváženě a impulzivně… Jako muslimské společenství kráčíme minovým polem emocí a různých zájmů. Každou chvíli se stane, že některý náš přívrženec nás osočí, že jsme reagovali nebo nereagovali. Mnozí z nich očekávají, že je budeme v jejich politice slepě následovat a dožadují se, abychom za ně bojovali jejich války.“

 

Šaćir Filandra, který je politologem na stejné sarajevské univerzitě zastává názor, že bosenští muslimové by neměli reagovat na události ve Francii: „Bosenští muslimové jsou velkou autochtonní muslimskou evropskou populací, která vedle Albánců a Turků představuje větší část evropské muslimské populace. Po tom, co se přihodilo v Paříži a po některých antiislámských akcích v některých zemích Evropy, mám obavu z vlny nedůvěry, xenofobie a prohloubení negativních stereotypů proti bosenské muslimské populaci.“

 

Bosenská cesta islámu

V Bosně a Hercegovině podle politologa Dina Abazoviće, autora knihy Bosensko-hercegovští muslimové mezi sekularizací a desekularizací, dochází k procesu desekularizace. Připomíná to stejný proces, který nastal v Rusku, kde po rozpadu sekulárního státu se obyvatelstvo začíná vracet k víře. Jde reakci na stát, který vylučoval ze svého politického systému náboženské komunity. Dino Abazović k tomu píše. „Po rozpadu Jugoslávie náboženská uskupení v sobě ztotožňují vše, co je národní a státní s ideou boha. Sama tato uskupení se pak stávají základními kameny politické moci ve státě.“ Jejich oponenti ale poukazují na skutečnost, že stát je a má být sekulární. Abazović  ve své knize upozorňuje na to, že ani jedni ani druzí dobře nevědí, co vlastně sekularismus představuje a znamená.

 

O nejasnosti cesty islámu v Bosně svědčí, že sice dochází k desekularizaci, ale vzor mají zdejší obyvatelé jinde, a to v sekularizaci, což je patrné z mnoha mediálních vyjádření zdejších muslimských veličin. Za všechny citujme uctívaného akademika Enese Kariće, který letos před ramadánem v rozhovoru pro sarajevský deník Oslobodjenje uvedl: „Naše balkánské východisko spočívá v pozitivním pohledu na sekulární evropské země, které jako takové vznikaly po kataklyzmatu války. Sekulární státy jsou pozitivním jevem v historii lidstva a tím mám na mysli sekularismus nejstarších zemí EU."

 

Bosenští muslimové se nacházejí v těžké situaci, kdy je na ně vyvíjen nátlak ze dvou stran. Z jedné strany jsou to země EU, kam chce Bosna vstoupit, se svými představami o sekulárním státu a na druhé straně jsou to některé státy blízkého východu, které občas příliš dbají nad čistotou islámu na Balkánu. Připomeňme příklad z roku 2009, kdy bosenský spisovatel a básník Željko Ivanković zveřejnil v deníku Oslobodjenje fejeton, ve kterém se mimo jiné zmiňuje o románu Azar Nafisiové „Jak jsme v Teheránu četli Lolitu“ (Reading Lolita in Teheran) a navíc v něm uvádí ukázky ze svého tehdy nového románu „Tetovaná identita“. Ozvalo se íránské velvyslanectví v Sarajevu s protestem proti napsanému. Autora obvinili z islamofobie a přirovnali jej k Miloševićovi, Šešeljovi, Tudjmanovi a dalším. Željko Ivanković médiích uvedl, že se to odehrálo na pokyn domácích žalovníčků, neboť těžko někdo z íránské ambasády vůbec věděl, kdo je to Ivanković. Stal se jen záminkou ke kritice Nafisiové. Dále bosenský spisovatel uvádí, že jim také vadilo, že se v jedné části své knihy zmiňuji o islámu, který je zneužíván ve společenské sféře a také v tom, jak se dnes budují některé současné státy na bází islámské ideologie a doktríny.

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pondělí, 12 Leden 2015 16:26 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz