Trilaterální komise jednala za zavřenými dveřmi. Proč?

Email Tisk PDF

Trilaterální-komise-Bělehrad 2014O Trilaterální komisi založené v roce 1973 Davidem Rockefellerem za pomocí Zbigniewa Brzezinského se často mluví jako stínové vládě světa, která je mocnější než reálná. Osmatřicáté zasedání se před týdnem konalo v Bělehradě, který byl před lety na pokyn Komise bombardován (viz známé vyjádření člena Trilaterální komise Karla Schwarzenberga ve Sněmovně při střetu s Jaroslavem Foldynou).

 

 

Dějiny tropí hlouposti a neskutečné se stává skutkem? Tak se lze ptát na historii při bombardování Srbska. Mohl někdo tehdy očekávat, že srbský premiér zorganizuje a uspořádá v hlavním městě Srbska zasedání Trilaterální komise? Jednání se navíc konají vždy za zavřenými dveřmi. Tentokrát za média mohla být přítomná pouze agentura Bloomberg a srbský magazín Nedeljnik, z jejichž informací a z poskytnutých rozhovorů přímých účastníků lze pouze vycházet.

 

Zatímco před rokem se v Krakově jednalo o Ukrajině (důsledky této schůzky lze vysledovat na pozdějším jednání západních států vůči Ukrajině a událostech v Kyjevě), letos byl předmětem jednání západní Balkán. Než byli zástupci ostatních médií vyzváni k opuštění jednacího sálu, stačili nahrát uvítací řeč srbského premiéra Vučiće, který prohlásil, že jeho země „nechce být chudým příbuzným, který žebrá o peníze a za kterého se příbuzní stydí. Srbsko se nachází na historické křižovatce a je rozhodnuté se změnit. Rozhovory s Kosovem se vydařily a regionální sousedské vztahy jsou nejlepší za několik posledních desetiletí, to dokazuje příjezd albánského premiéra po 68 letech do Bělehradu."

 

Podle dvou povolených médií pokračovala otevřená debata zejména vedoucích představitelů západního Balkánu. Dále zde bylo přítomno šestnáct prezidentů předních evropských bank, představitelé nejmocnějších světových společností, mocní světoví miliardáři, významní světoví političtí stratégové a bývalí vlivní politici. Diskuze údajně byla na ostří nože, neboť všichni přítomní balkánští představitelé byli moderátorem požádáni, aby hovořili bez skrupulí a otevřeně. Tak se srbskému premiérovi stalo, že byl tázán na svobodu médií a na to, zda Srbsko dává přednost Rusku nebo EU.

 

Ze zveřejněných informací byly uvedeny následující tři hlavní body jednání:


1/ Srbsko-albánské vztahy, které již nepředstavují největší problém v regionu. Přesto bylo konstatováno, že je hanbou, že 97 procent Srbů nikdy Albánii nenavštívilo. Zde dodejme, že prezidentka Kosova Atifete Jahjaga i přes srbské pozvání odmítla na setkání přicestovat.


2/ Potenciálně nejkomplikovanější je situace v Bosně a Hercegovině a její budoucnost.


3/ Makedonie se stala sudem střelného prachu a toto nebezpečí se může přenést do Srbska a dalších sousedních zemí.

 

Rovněž důležitým projednávaným bodem debaty bylo rozšíření EU, v čemž se ukázala neochota zemí EU. Pouze 35 procent účastníků průzkumu veřejného mínění v zemích EU projevuje ochotu pokračovat v dalším rozšiřování. V Německu by pouze 25 procent dotázaných přijalo další země za členy. Zajímavostí, která protekla ze sálu, je údajné pozvání zástupců Ruska na jednání Trilaterální komise do Bělehradu, na což Moskva reagovala, že se přihlásí k účasti ve Washingtonu.

 

Srbsko se v loňském roce stalo jedinou evropskou zemí společně s Norskem, které jsou členy Trilaterální komise. Setkání Trilaterální komise bylo podle srbských médií připravované rok a půl dopředu.

 

Proč se jedná za zavřenými dveřmi
Další podrobnosti schůzky nebyly publikovány a lze se dohadovat, co bylo dohodnuto. Známou je skutečností, že jednání Komise jsou vedená v utajení. Jednání se mohou zúčastnit pouze někteří vybraní majitelé nebo šéfové médií pod podmínkou, že z jednání nebude nic publikováno. Proto David Rockefeller v roce 1991 poděkoval šéfům deníků New York Times, Washington Post a časopisu Time, že po celou dobu existence Trilaterální komise dodržovali dohodu a obsah jednání nikdy nepublikovali.

 

„Nebylo by možné, abychom pracovali na našem světovém plánu a přitom průběžně se nacházeli pod lupou veřejnosti," uvedl při té příležitosti Rockefeller.
Jediné, co veřejnost ví a dohaduje se o „světovém plánu" je to, že Trilaterální komise usiluje o konsolidaci a kontrolu čtyř center moci: politického, finančního, intelektuálního a religiosního, a to v zájmu vytvoření mírového a produktivního společenského uskupení. Což ostatně vyplývá rovněž z tehdejšího Rockefellerova prohlášení o světovládě intelektuální elity a bankéřů, která je lepší, než národní vlády v minulých stoletích viz .

 

Koncept Trilaterální komise má četné odpůrce, kteří tvrdí, že skutečným jejím cílem je uchopení světové ekonomické moci, která bude nad moci politických vlád jednotlivých zemí světa. Například mezi tyto odpůrce patří Patrick M. Wood, který o Komisi napsal populární knihu Trilaterals over Washington (Trilaterálové nad Washingtonem) v níž, ale i v jiných svých statích například uvádí, že čelní představitelé Trilaterální komise pracují na tom, aby vytvořili soukromé zlaté rezervy, které by byly základem vytvoření nové globální měny, jejíž hodnotu by kontrolovali.

 

Na závěr uveďme, že členy Trilaterální komise za Českou republiku jsou Vladimír Dlouhý (místopředseda komise), Jiří Kunert (zakladatel České bankovní asociace a generální ředitel UniCredit bank ČR) a Karel Schwarzenberg.

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pátek, 07 Listopad 2014 15:59 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz