Peking a Moskva na „zadním dvorku“ USA

Email Tisk PDF

Po nedávné latinskoamerické cestě ruského prezidenta Vladimira Putina, v jejímž rámci Kubě odpustil 90 procent dluhů ze sovětských časů, se do oblasti vydal také čínský prezident Si Ťin-pching – s miliardami dolarů.



 

 

Ve Venezuele podepsal 38 ekonomických dohod týkajících se především rozvoje tamního ropného průmyslu a zemědělství, ale dojednán byl mimo jiné i projekt třetího společného satelitu. Nejdůležitější smlouvou je ale čínský úvěr ve výši čtyř miliard dolarů výměnou za ropu a ropné produkty, přičemž další tři čtvrtě miliardy dolarů vloží Peking do výzkumu venezuelských zásob zlata a mědi. Venezuela je přitom pátým největším producentem ropy na světě a Čína byla i před podpisem nové smlouvy jejím druhým největším odběratelem, hned za Spojenými státy.

Hlavním smyslem latinskoamerické cesty čínského prezidenta je zajistit pro svou zemi nerostné suroviny z regionu. Odhodlání Pekingu se přitom projevilo už letos v dubnu, kdy „hotově“ vyplatil peruánské vládě šest miliard dolarů za měděný důl, ve skutečnosti však „měděnou horu Toromocho“, podle všeho nejproduktivnější naleziště mědi na světě.

Nyní ale Si Ťin-pching navázal na summit zemí BRICS (Čína, Rusko, Indie, Brazílie a Jihoafrická republika), který současně s finále světového fotbalového šampionátu v Brazílii dojednal vznik vlastní rozvojové banky se základním kapitálem 100 miliard dolarů a rezervou v hodnotě dalších 100 miliard. Nová banka bude financovat infrastrukturní a rozvojové projekty v členských státech BRICS a na rozdíl od Mezinárodního měnového fondu nebo Světové banky v ní všechny země budou mít stejné slovo bez ohledu na výši svého HDP.

Ustavení nové banky uvítal i nositel Nobelovy ceny za ekonomii a profesor Kolumbijské univerzity Joseph Stiglitz, podle něhož je to „zásadní změna v globální ekonomické a politické rovnováze“, neboť se nabízejí nové cesty financování rozvojových zemí v rychle se měnící globální ekonomice, na niž nejsou „staré instituce“ typu MMF či Světové banky uzpůsobeny. „Stávající instituce prostě nemají dost zdrojů,“ konstatoval Stiglitz pro Democracy Now. „Jsou s to pokrýt dvě, tři, čtyři procenta. Nová banka tak zesiluje tok peněz do finančních infrastruktur, na adaptaci na změny klimatu – na vše potřebné, co je tak očividné v nejchudších zemích.“

Právě to už se projevilo během zastávky Si Ťin-pchinga v Argentině, kde byla podepsána dohoda o měnovém swapu v hodnotě 11 miliard dolarů, načež následovaly smlouvy o miliardových čínských investicích. Pro argentinskou prezidentku Cristinu Kirchnerovou je to skutečné záchranné lano - argentinská ekonomika nemá už od bankrotu v roce 2001 prakticky přistup k západním úvěrům a podle mnoha komentářů se pod tlakem amerických fondů blíží k dalšímu krachu. Místo toho ale nyní Peking mluví o „nových obzorech“ ve vztazích s Buenos Aires.

Čínský obchod s Latinskou Amerikou roste závratně a loni dosáhl hodnoty 261,6 miliardy dolarů. Peking je už od roku 2009 největším obchodním partnerem Brazílie a na Kubě a v Argentině je číslem dvě. V roce 1990 přitom byla Čína až na 17. místě mezi expertními destinacemi Latinské Ameriky.

Krátce po návštěvě čínského prezidenta Venezuela oznámila další nákupy čínských a ruských zbraní. Dodávky ruských zbraní do Venezuely v letech 2012 až 2015 přitom už nyní dosáhly 3,2 miliardy dolarů, ruské vývozní úvěry přitom stanovují strop na pěti miliardách.

 

Konkurent Panamy

Nicméně, nejambicióznějším čínským projektem na jih od USA je bez pochyby idea „druhého Panamského průplavu“, který by vedl přes Nikaraguu. Projekt by měl stát asi 40 miliard dolarů a plány na jeho výstavbu loni v prosinci oznámil nikaragujský prezident Daniel Ortega spolu s čínským telekomunikačním magnátem Wang Ťingem: „Globální lodní doprava potřebuje efektivnost a cenovou konkurenci pro stále větší lodě. Věříme, že tento projekt těmto stále neuspokojeným cílům poslouží.“

Konkrétní mapa kanálu, který by měl pozvednout Nikaraguu z chudoby, byla zveřejněna na počátku července. Trasa by měla vést přes Lago de Nicaragua, největší zásobárnu sladké vody v zemi, a vyžádala by si výkopové práce v délce asi 190 kilometrů přes řídce obydlenou džungli na jihozápadě Nikaragui a na jejím pacifickém pobřeží.

Nikaragujský kanál by se tak stal přímým konkurentem toho panamského, který aktuálně prochází rekonstrukcí ve snaze zvýšit jeho kapacitu, ale stavební práce se protahují. Spolu s kanálem by Wang chtěl položit ropovod, postavit dálnici, dva hlubokovodní přístavy, dvě letiště a otevřít v Nikaragui několik zón bezcelního obchodu. „Nikaragua se tak stane zdaleka nejbohatší zemí Střední Ameriky, což bude mít vliv na celý region,“ konstatoval před časem jeden z čelních představitelů hongkongského konsorcia HK Nicaragua Canal Development Investment Co. Ronald MacLean Abaroa. „Investice několikanásobně převyšuje HDP Nikaraguy a ovlivní zaměstnanost a prosperitu.“

Podle plánů investorů by kanál mohl být v provozu do prosince 2019, nicméně ekologové varují, že kanál, který má být „větší a hlubší“ než panamský, ohrozí nejen hlavní nikaragujskou zásobárnu pitné vody, ale i ekosystém tří set malých ostrovů na Lago de Nicaragua. Wang ale veškeré obavy odmítá: „Beru na sebe veškerou zodpovědnost za ekologické škody. Vysvětlil jsem, že pokud na tomto projektu uděláme chybu, budeme na věky zostuzeni ve všech nikaragujských učebnicích dějepisu.“

Číňané nejsou v projektu kanálu sami, přistoupilo i Rusko. V Nikaragui se „neplánovaně“ v půli července zastavil i Vladimir Putin a dostupné zprávy mluví o tom, že Číňané budou mít na starosti výstavbu, zatímco Kreml zajistí bezpečnost a další blíže nespecifikované úkoly. V rámci dohody pak Wang získá koncesi na výstavbu hlubokomořského přístavu na Krymu, který Ruská federace nedávno anektovala.

Podle nikaragujské opozice tak budoucímu kanálu nejen „chybí deklarace o neutralitě“, ale stávající dohody nabízejí Rusku záminku ke zřízení vojenské základny v Nikaragui, což přesně odpovídá snahám Moskvy o vedení „asymetrické války“ proti USA a jejich okolí.

 

Související: Rusko chce vojenské základny v osmi zemích

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Úterý, 29 Červenec 2014 16:15 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz