CIA a USAID se vymkly legální kontrole

Email Tisk PDF

(koláž wrongkindofgreen)Americký Senát zahlcují problémy – kromě stále nepříjemnějších zjištění o „kubánském Twitteru“, který měl pomoci svrhnout režim v Havaně, unikla část vyšetřovací zprávy, z níž vyplývá, že mučení CIA bylo „mnohem brutálnější“, než se doposud soudilo.


Původně se zdálo, že aféra kolem projektu ZunZuneo, jímž americká vládní agentura pro zahraniční pomoc USAID chtěla prosadit „změnu režimu“ na Kubě, rychle umlkne, ale nestalo se tak. ZunZuneo je kubánský termín pro kolibříka a zároveň to byl i název sociální sítě, která měla uživatelům nabízet „zprávy a údaje o počasí“ a podnítit disent proti komunistické vládě. Nově se provalilo, že takto nabídnutou „šanci“ Kubánci sami nevyužili a tak USAID ve snaze „produkovat demokracii“ sama musela platit lidi, kteří do ZunZunea posílali tweety zesměšňující a kritizující kubánskou vládu a šířili je mezi kubánskými uživateli sítě. Ani tak ale ZunZuneo nikdy nenaplnil předpoklady, protože za dva roky zaujal jen asi 40 tisíc předplatitelů, o nichž si USAID uložila nejen osobní informace, ale také údaje o jejich „vnímavosti“ či „politických tendencích“. USAID celý projekt přestala finančně podporovat v roce 2012 a ten pak zkrachoval sám o sobě.

Senát USA nyní nařídil podrobné prozkoumání celé operace a vyzval USAID, aby zákonodárcům předložil veškeré záznamy včetně jednotlivých vzkazů, které byly do sítě ZunZuneo vyslány. Zákonodárcům totiž vadí, že Kongres nebyl o celé operaci nikdy informován a že peníze na „kubánský Twitter“ pocházely z fondů určených pro Pákistán. Šéf USAID Rajiv Shah projekt brání coby „kriticky důležitou pomoc“ Kubě, potvrdil ale zároveň, že podobné programy „zacílené na široké spektrum cílů“ provádí USAID i v jiných zemích, které ale odmítl jmenovat. Není přitom zřejmé, zda je o všech Senát informován.

Nejasnosti posílil i sám Rajiv Shah, který na otázku senátorů, čí byl „kubánský Twitter“ vůbec nápad, prohlásil, že „přesně neví“. Senátor Patrick Leahy v této souvislosti vyjádřil obavy o osud Alana Grosse, zaměstnance právě USAID, který si na Kubě odpykává patnáctiletý trest za špionáž. Foreign Policy nicméně dodává, že bez ohledu na humanitární zaměření má USAID „dlouhou historii účasti na zpravodajské činnosti a vměšování do vnitřních záležitostí zemí, jimž poskytovala pomoc“. USAID byla konkrétně obviněna z toho, že v 60. a 70. letech minulého století spolu se CIA cvičila příslušníky zahraničních bezpečnostních orgánů v „teroristických a mučících technikách“. USAID podobná tvrzení vždy odmítala, nicméně Kongres USA jí nakonec v roce 1973 spolupráci se CIA výslovně zakázal.

 

CIA lhala i Kongresu a vládě

USAID ale není jedinou americkou vládní agenturou, která operuje bez souhlasu či alespoň vědomí Kongresu. Výrazně citlivější problém totiž Senátu nastal ve chvíli, kdy agentura McClatchy´s zveřejnila část senátní vyšetřovací zprávy o mučících programech CIA. Potvrzuje, co už se neoficiálně vědělo dříve, tedy, že americká tajná služba věznila a mučila lidi „mnohem brutálněji, než jak o tom agentura informovala politiky“. Senátní výbor ale navíc dospěl k závěru, že CIA lhala nejen ministerstvu spravedlnosti USA, ale také Bílému domu, Kongresu a v některých případech dokonce i vlastní inspekci v rámci CIA. Jinými slovy, že CIA se vymkla kontrole, lhala politickému vedení vlastního státu a postupovala nad rámec zákonů.

McClatchy´s zveřejnila dvacet bodů, které vyšetřovací zprávu shrnují. Mimo jiné potvrzují, že mučení nepřineslo žádné hodnotné informace, zatímco CIA vypouštěla do médií falešné informace, aby celý program „přifouknutím“ jeho významu obhajovala. Novinkou je odhalení, že CIA nemá přesné záznamy o počtech lidí, které uvěznila, a že přitom ale vědomě věznila lidi v rozporu s americkými zákony.

Nový únik navazuje na informace deníku Washington Post, který na počátku dubna poukázal na fakt, že mučení bylo z hlediska získávání důležitých informací ve „válce proti terorismu“ zbytečné a nevedlo dokonce ani k dopadení Usámy bin Ládina.  

CIA se všemožně snaží zabránit zveřejnění senátní vyšetřovací zprávy, s tím, že její výsledky nejsou vůči agentuře férové. Zpráva, která vznikala čtyři roky a stála 40 milionů dolarů, je tak už více než rok tajná. Na počátku dubna senátní výbor pro zpravodajské služby rozhodl, že závěry zprávy předloží Bílému domu a rozhodnutí o odtajnění nechá na něm. Očekává se nicméně, že v tomto procesu bude CIA hrát významnou roli, přinejmenším v tom, jaké pasáže by měly být předloženy veřejnosti.  

O výsledky vyšetřování projevil zájem i Výbor OSN pro lidská práva, který se v půli března zabýval americkým porušováním lidských práv ve světě. Spojené státy se bránily poukazem, že mezinárodní smlouva definující lidská práva neplatí pro příslušníky amerických ozbrojených sil.

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Sobota, 12 Duben 2014 15:44 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz