Abcházie: turecké dilema


turecka-vlajkaTurecko se rozhoduje mezi loajalitou k Západu a svými zájmy na Kavkaze.

„Skutečnost, že gruzínský stát přežil tuto agresi, samozřejmě způsobuje extrémní zuřivost imperialistických sil v Moskvě a činí náš život obtížnější. My však zachováváme klid a snažíme se, aby tento faktor neovlivňoval náš ekonomický rozvoj a každodenní život našich občanů." S takovými myšlenkami se začátkem září svěřil Michail Saakašvili svým velvyslancům na setkání v Tbilisi, kde si měli ujasnit priority gruzínské zahraniční politiky. Nicméně více než rok po prohrané válce s Ruskem se zdá, že Tbilisi dělá vše pro to, aby si kromě Ruska znepřátelilo i Turecko, které je v konfliktu zatím neutrální. V dalším z marných pokusů obnovit alespoň náznak svrchovanosti nad Abcházií zadržela Gruzie v polovině srpna tureckou obchodní loď, jež s nákladem nafty a benzínu směřovala do abcházského hlavního města Suchumi. A to nebyl dobrý vklad pro vzájemné vztahy se zemí, jejíž ambice (nejen) na Kavkaze stoupají, a která by Gruzii mohla pomoci vyvážit ruský tlak.

 

Riziko konfliktu

Gruzie uvalila embargo na jakoukoliv předem neschválenou ekonomickou spolupráci s Abcházií a Jižní Osetií. Efektivita podobného kroku se pochopitelně blíží nule, protože Moskva se sotva bude Tbilisi ptát na jeho názor. Svou bezmoc si tedy Gruzínci začali léčit na lodích směřujících do a z Abcházie, přičemž turecká obchodní loď Buket byla první, kterou zadrželi. Fakticky tím nedosáhli ničeho, protože Rusko okamžitě oznámilo, že jeho lodě budou střežit abcházské pobřeží proti „gruzínskému pirátství" a na místo v polovině září dorazilo první plavidlo ruské pobřežní stráže. Vzrostla tak hrozba přímé rusko-gruzínské konfrontace, neboť velitel ruské pobřežní stráže Viktor Trufanov oznámil, že jeho plavidla „zadrží každou loď", která poruší abcházskou námořní hranici. A Gruzie ji narušuje ráda.

Zadržení turecké obchodní lodi gruzínským námořnictvem Ankaru nepotěšilo, zvláště když byl její kapitán promptně odsouzen na 24 let vězení a loď i náklad byly zkonfiskovány. „Myslíme si, že Gruzínci porušili mezinárodní námořní právo," komentoval událost mluvčí tureckého ministerstva zahraničí a jeho ministr Ahmed Davutoglu se vydal do Tbilisi „projednat důležité otázky bilaterální a regionální spolupráce." Jednání se Saakašvilim skončilo propuštěním tureckého kapitána a dvojznačným výrokem tureckého ministra, že „Gruzie a Turecko jsou strategickými partnery" a že brzy vyšle jednoho ze svých náměstků do Abcházie, protože „mír a stabilita v Gruzii jsou životně důležité pro celý region." Ve výrocích tureckého ministra významně chyběla podpora „územní celistvosti" Gruzie a lze se domnívat, že Turecku by „mírová a stabilní" Gruzie bez Abcházie nebyla vůbec proti mysli.

 

Abcházie jako Kypr?

Rusko by v dohledné době mohlo získat zásadní trumf pro svou politiku podpory abchazských a osetinských separatistů - jakým souhlas Venezuely a Nikaraguy v žádném případě není - a to turecké uznání abcházské nezávislosti. Ač by se dalo očekávat zhoršení vztahů s Evropskou unií a především se Spojenými státy, mají Turci dobré důvody, proč nezávislost Abcházie podpořit. V Turecku žije půlmilionová abcházská diaspora, která má eminentní zájem na volném pohybu a podnikání v Abcházii. Ankara rozvíjí stále ambicióznější zahraniční politiku s důrazem na řešení konfliktů a Zakavkazsko je pro ni přirozeným polem působnosti. Uznání Abcházie by sice byl krok revoluční, ale kdo před rokem čekal třeba normalizaci vztahů mezi Tureckem a Arménií?

Je tu i faktor kulturní. V turecké politice a byznysu existuje snaha rozvíjet úzké vztahy s někdejšími částmi Osmanské říše a turkickými národy, což lze pozorovat na Balkáně, Zakavkazsku i ve Střední Asii. Abcházie do této skupiny rozhodně patří. Pravděpodobně všechny tyto faktory měl na mysli abcházský ministr zahraničí Sergej Šamba, když pro turecký deník Hürriyet uvedl: „Určitě doufáme, že Turecko uzná Abcházii, jsou tu některé pozitivní signály." A v rovině čistě hypotetické, avšak nikoliv nereálné, je tu další možný „pozitivní signál" - vstřícný ruský postoj k turecké části Kypru, jehož nezávislost momentálně uznává jen Ankara. O tom, že úvahy o výměně uznání Abcházie za uznání Severokyperské turecké republiky nejsou Moskvě zcela cizí, svědčí i slova ruského analytika Lva Usyskina, který turecký Kypr nazval „starším bratrem Abcházie".

 

Pád šťastné hvězdy

Michail Saakašvili ve svém projevu na půdě OSN mluvil o nové Berlínské zdi, která vyrůstá mezi jeho zemí a dvěmi separatistickými republikami pod kontrolou Ruska: „Nová umělá dělící linie... postavená stejnými lidmi, jejichž myšlenky byly kolektivně a rozhodně poraženy a odmítnuty pouze dvacet let předtím." Zapomněl však zmínit svou roli v této stavbě. Pokud bude jeho politika pokračovat ve stejném kurzu jako dosud, tak zanedlouho podobná linie vyroste i na jeho jižní hranici, byť už si nebude moci vzít na pomoc nějakou historickou analogii. Exaltovaná rétorika a nepromyšlené akce prezidenta už Gruzii vehnaly do jisté porážky při loňské válce. Abcházie a Jižní Osetie jsou nyní, minimálně na dlouho, pro Gruzii ztracené a gruzínské vedení by tuto skutečnost mělo reflektovat a ne se snažit trestat každý kontakt s odtrženými oblastmi.

Turecko-arménské détente by mohlo Gruzii dále izolovat, protože uvolní obchodní cesty mezi Ázerbájdžánem a Tureckem, na něž má Gruzie momentálně monopol. Toho se obává i gruzínský politolog Ghia Nodia, který navíc přidává i další hrozbu: „Jsou zde obavy, že arménská diaspora žijící v Gruzii bude extrémně nacionalistická, protože Arménie bude méně závislá na Gruzii." Prohlášení arménského prezidenta Serže Sargsjana, že uznání arménštiny jako oficiálního jazyka v oblastech Gruzie obývaných Armény by pomohlo „upevnit přátelství" mezi zeměmi, by mohlo být prvním signálem.

Jinými slovy, šťastná hvězda prezidenta Saakašviliho a jeho politické linie už dávno zašla. Otázkou je, jak se k tomuto faktu postaví Spojené státy a Evropská unie.

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB