Řešení finanční krize podle Islandu

(foto icelandreview)Soud Evropského sdružení volného obchodu (European Free Trade Association) uznal legitimitu postupu islandské vlády, která odmítla ze státního rozpočtu vyplácet kompenzace britským a nizozemským klientům zkrachovalé islandské banky Icesave.

Islandská vláda podle BBC vyjádřila s verdiktem soudu spokojenost, není ovšem zatím jasné, jak budou reagovat vlády Británie a Nizozemska.

Icesave byla dceřinou firmou Landsbanki, jedné ze tří největších islandských bank, a zkrachovala krátce po propuknutí globální finanční krize v roce 2008. Samotná Landsbanki byla téhož roku v zásadě znárodněna. Na účtech Icesave, která v té době nabízela výhodnější podmínky než většina evropských bank, mělo peníze asi 400 tisíc Britů a Nizozemců. Po vyhlášení bankrotu vedení Icesave oznámilo, že 95 procent vkladů bylo menších než 50 tisíc britských liber, a že banka není povinna vyplácet vklady v plné výši.

Vlády Británie a Nizozemska nicméně vkladatelům jejich ztráty kompenzovaly, a to i sumy přesahující 50 tisíc liber, kvůli čemuž celková náhrada dosáhla částky 3,8 miliardy eur. Následně se rozhodly požadovat tyto peníze po vládě Islandu. Ta ale v letech 2010 a 2011 uspořádala dvě referenda, v nichž Islanďané vyplácení peněz za Icesave ze státních prostředků odmítli. A jejich postoj nyní potvrdil soud EFTA.

Není to první příklad, kdy se Island při řešení dopadů finanční krize vzepřel obecně přijímaným neoliberálním postupům. Zatímco jinde se podvodní bankéři pouštějí v rámci amnestie, obvodní soud v Rejkjavíku dva dny před Novým rokem poslal na devět měsíců do vězení Laruse Weldinga a Gudmundura Hjaltasona, někdejší šéfy islandské banky Glitnir, a to za jejich bezhlavou úvěrovou politiku, která byla hlavní příčinou finančního kolapsu ostrova v roce 2008. „Zneužili své postavení a silně ohrozili bankovní fondy,“ konstatoval soud. Prokuratura přitom pro oba požadovala pět let vězení a veřejnost verdikt považuje za výsměch, podotkla agentura Reuter´s. „Alespoň ale byli odsouzeni, to je nejdůležitější,“ konstatoval k výši rozsudku prokurátor Holmsteinn Sigurdsson.

Oba bankéři, kteří souběžně čelí i dalším obviněním, se nicméně stali dalšími z řady někdejších manažerů tří velkých islandských finančních ústavů, kteří přišli o beztrestnost. Krach banky Glitnir v roce 2008 odstartoval na Islandu největší recesi za posledních 60 let a znehodnotil národní měnu vůči euru o 80 procent. Už v dubnu 2011 byl kvůli insider tradingu na dva roky vězení odsouzen někdejší stálý tajemník ministerstva financí Baldur Gudlaugsson a loni počátkem července se čtyřmi a půl lety trestu od soudu odešli manažeři Landsbanki Jon Thorsteinn Jonsson a Ragnar Zophonias Gudjonsson.

Irish Independent připomíná, že kauza islandských bank je příznačná pro pochopení globální finanční krize a její vnitřní provázanosti. Larus Welding totiž dříve působil ve vedení Landsbanki, která v letech 2005 až 2008 vlastnila posléze zkrachovaný (a ve jménu záchrany z veřejných peněz znárodněný) irský finanční fond Merrion Capital. A Welding s Hjaltasonem podle soudu prováděli rizikové operace s cílem získat finance na splácení půjček od americké banky Morgan Stanley.

A zatímco islandská prokuratura hodlá před soud v příštích měsících postavit další bývalé bankéře, v Británii byl do šlechtického stavu povýšen bývalý ředitel Úřadu pro dohled nad finančními službami Hector Sants, který svou nečinností umožnil britským bankéřům pokračovat v riskantních obchodech, prakticky své instituce vytunelovat a vyvolat finanční krizi. Podle deníku The Guardian je ovšem skutečným výsměchem, že Sants nastupuje do Barclays Bank, aby tam „pomohl při snižování mezd nejvyšších manažerů“ – a to za 3,2 milionu liber na výplatní pásce ročně.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB