Petr Kukal: Twitter mi saturuje potřebu sociálního kontaktu


Petr Kukal, foto archiv zpovídanéhoSpisovatel a publicista Petr Kukal má na svém kontě řadu knih, nejvíce čtenářů si však získaly jeho příspěvky na Twitteru. Přestože tam našel svůj druhý domov teprve v roce 2015, dnes patří k jeho nejznámějším českým uživatelům. Do širšího povědomí veřejnosti, a především uživatelů Twitteru se zapsal coby správce účtu Ministerstva kultury, který získal Křišťálovou lupu za rok 2016 v kategorii Obsahová inspirace. Nyní spravuje účet Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Jaký vlastně je váš osvědčený recept na úspěšný tweet?

Na tohle se mě ptalo už asi dvacet novinářů, takže si nepamatuju, co jsem kterému řekl. Z toho plyne riziko, že se buď budu opakovat, nebo si budu protiřečit. Myslím ale, že vždycky pravdivé je, že Twitter není malý web. Nelze čekat, že lidi nadchne, když tam najdou nějakou informaci. Informací je všude plno. Lidi tam chtějí najít nějakou aluzi, text, na jehož pointě se musí svou znalostí a schopností vidět souvislosti podílet.

kukal 1

 

Kromě vašich pracovních twitterových účtů pod hlavičkami MK ČR a FF UK se nebývalému ohlasu těší i váš soukromý účet @KTweetuje (cca 14 500 sledujících). Co pro vás vlastně Twitter znamená? Dokázal byste se od něj natrvalo odpojit?

Twitter mi saturuje všelidskou potřebu sociálního kontaktu, který kvůli extrémní introverzi nemohu, a hlavně nechci realizovat přímými interakcemi s dalšími lidmi. Natrvalo bych se od něj dobrovolně odpojit rozhodně nedokázal. Jsem rád, když to dokážu na 20 minut. Svou chorobnou závislost, na niž mě především moje žena opakovaně upozorňuje, si v jasných chvílích dokonce otevřeně přiznávám.

Taková míra popularity s sebou přináší i odpovědnost. Zaregistroval jste někdy ve svém soukromém psaní nějaký projev autocenzury?

Samozřejmě. Když víte, že vás sleduje dost lidí, z toho dost novinářů a pak taky lidi z práce, přičemž u některých nepochybujete o tom, že mají v PC sbírku screenů vašeho účtu, prostě si dáváte pozor, třeba jen podvědomě. Ale když mě něco naštve nebo naopak nadchne, zas tak velký pozor si nedávám.

kukal 3

 

Ostatní sociální sítě – svůj účet máte na Facebooku i na Instagramu – vás očividně tolik neoslovily. Nebo vám na ně jen nezbývá čas?

Že na něco nemáte čas, je vůbec ta nejslabší výmluva. Kdyby vám na tom záleželo, čas si uděláte. Prostě upozadíte něco jiného. Neboli Facebook mě neuráží, ale ani moc nebaví. Instagram mě vyloženě štve, založil jsem si ho jen účelově na jednom nedávném školení o sociálních sítích. Sociální síť pro mě je jednoznačně Twitter.

Sám jste autorem několika básnických sbírek. Využíváte sociálních sítí i k tomu, abyste dostal svou poezii k lidem?

Samozřejmě, pořád tam nějaké příležitostné říkánky z metra nebo z autobusu postuju. Nebo někdy i starší věci, když se to hodí, třeba sezónně. Někdo se pak sem tam zeptá, z jaké je to knížky, a já to tam napíšu. Kdyby si ji přečetl jeden člověk z těch čtrnácti a půl tisíce lidí, co mě sledují, mělo by to pro mě smysl.

 

Celý rozhovor najdete v tištěných Literárních novinách 1/2019. Petr Kukal v něm mimo jiné popisuje okolnosti svého odchodu z Ministerstva kultury či úskalí twitterového účtu v akademické sféře.

O předplatné Literárních novin si můžete napsat na adresu Korunní 104, 101 00 Praha 10 či e-mailem: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript nebo zavolejte na 234 221 130, 800 300 302 (bezplatná linka).

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Zaujalo vás

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB