Tim Wu: Facebook potřebuje regulaci

Tim Wu foto Penguin"GDPR schválily jednomyslně všechny členské státy a drtivá většina poslanců v Evropském parlamentu. Je věcí osobního názoru, jak se na to dívat. Mnoho lidí neví o fungování digitálního světa a jeho nástrahách a považuje tuto normu za problematickou," říká k GPR europoslankyně Eva Jourová.

 

 

 

Navíc k tomu dodává, že se všeobecně ví o obrovském byznysu založeném na tom, že někdo bez našeho vědomí data zpeněžuje tím, že je přeprodává. Známo je, že jedním z velkých důvodů pro zavedení GDPR jsou velké firmy jako je Facebook. Zaměstnanec Facebooku prozradil (viz rozhovor ), že donedávna existoval tzv. master password, jehož prostřednictvím bylo možné se nalogovat do různých profilů, přičemž k tomuto heslu měl technicky přístup každý zaměstnanec Facebooku. Za zneužití univerzálního přístupu byli dokonce dva lidé vyhozeni. Sám zaměstnanec, který poskytl rozhovor, přiznal, že heslo použil, aby si prohlédl profily jiných lidí, na což neměl právo.
Uvádíme rozhovor s jedním z dlouhodobých kritiků a Facebooku a Googlu Američana Tim Wu (nahoře na snímku), který působí jako profesor práva na Kolumbijské univerzitě v New Yorku.

 

 

Jak vážná je situace s Facebookem, pane profesore? 
Je velmi vážná. Ve Facebooku vládne skutečná panika. Že se firma Cambridge Analytica dostala k datům 50 miliónů uživatelů Facebooku, a tím eventuálně manipulovala americké prezidentské volby, je jenom aktuální skandál. Také Google má svoji temnou historii, ale Facebook má víc mrtvol ve skříni.
 
 
 
Jak to teď půjde dál?
Přijdou další odhalení. Víc a víc zaměstnanců, kteří tyto firmy opustili, protože se nechtěli podílet na těchto obchodních praktikách, se bude hlásit. Jsou to dezertéři, kteří opouštějí režim Facebooku podobně jako východní Němci opouštěli NDR.
 
 
 
Popisujete obchodní model Facebooku jako základ všeho zla, tedy využití dat klientů Facebooku k reklamním účelům. Zašel Facebook prostě příliš daleko, anebo je tento obchodní model sám o sobě problémem?
Abychom mohli tuto otázku zodpovědět, je třeba se vrátit do let 2012 nebo 2013. Facebook měl tehdy velký problém s příjmy. Získali velkou pozornost lidí, ale neměli z toho jednoduše dost peněz. Proto investovali hodně času a hodně dolarů do úvah, jak to změnit. Jak by dokázali přesvědčit svět, že mají moc manipulovat s lidmi. Nastartovali tehdy několik velmi agresivních experimentů. Výsledek vidíme dnes.
 
 
 
Uživatel se stal zbožím.
A Cambridge Analytica je jenom jeden z příkladů. Vliv Ruska na americké volby je další. Bots, což jsou automatizovaní uživatelé, principiálně vlastně roboti, jsou další problém. A dál fake news. To vše je důsledkem toho, že se Facebook před léty rozhodl stát se reklamní a manipulační platformou, která bude lepší než všechny ostatní.
 
 
 
Ve vašich knihách Der Master Switch a The Attention Merchants popisujete počátek tohoto vývoje. Jaká by byla nejlepší reakce na tyto datové excesy Facebooku a Googlu a dalších internetových monopolistů?
Zabývám se především otázkami soutěžního a kartelového práva. Domnívám se, že je stále zřejmější, že je třeba Facebook – pokud se soustředíme na tento podnik – nějakým způsobem regulovat. Facebook se stal prostě příliš velikým. Ve Spojených státech máme, a to popisuji v mojí nové knize, ve srovnání s Evropou mnohem starší tradici v tom, jak zacházet s velikostí firem. Rozbijeme je, a to velmi agresivně, jak to udělal například prezident Theodore Roosevelt počátkem 20. století. Říká se tomu Trust Busting.
 
 
 
Mark Zuckerberg už sám mluví o tom, že by Facebook mohl být regulován, ale současně přitom působí, jako kdyby chtěl, aby se toho stát neměl zúčastnit.
Nevěřím tomu, že by se Facebook opravdu chtěl nechat regulovat. Myslím si, že Mark Zuckerberg je muž s velmi citlivým egem, který chce být velký a silný. Rozbití Facebooku, například oddělením Instagramu a WhatsApp z koncernu Facebook, by pro něj bylo ponižující. Byla by to pro něj porážka, kdyby měl vypovídat před Kongresem. Vidí se jako člověk, který spojuje lidstvo, to je jeho obraz o sobě samém.
 
 
 
Jak by vypadaly přímé důsledky změn v ochraně dat a v ochraně soukromé sféry?
Zásadně by to ohrozilo obchodní model Facebooku. A tam už proto reagovali. Chtějí za každou cenu zabránit tomu, aby byli posuzováni jako mediální firma. Pak by museli zcela jinak regulovat osobnostní práva uživatelů ve srovnání s neutrální platformou, kterou chce Facebook být. Změna algoritmu v lednu letošního roku je už odpovědí – přátelé a rodiny jsou zvýhodňováni proti zprávám.
 
 
 
Tedy zpět k začátkům?
V určité míře ano. Před 15 lety si mnoho lidí představovalo, že internet vylepší demokracii. A nebyla to žádná bláznivá idea. Myslím si, že optimismus je v životě dobrá věc. Problém byl jenom v tom, že se nikdo nestaral o to, aby byly na tento cíl zaměřeny zájmy všech účastníků. Prostě se předpokládalo, že to všechno dobře půjde.
 
 
 
A proto teď ten šok?
Bylo prostě nerealistické myslet si, že je možné nejdůležitější demokratické úkoly delegovat na soukromou firmu, která se především stará o to, aby svým majitelům, investorům nebo akcionářům každý rok přinášela co největší peníze. A ani jim to vlastně není možné předhazovat. Čas od času řeknou několik idealisticky znějících vět o „komunitě“. Ale to není pravý důvod jejich existence.
 
 
 
Problém je tedy ve vzniku všech těchto firem?
Nikdo nenavrhoval Facebook nebo Twitter, aby byly zdrojem informací a nikoliv dezinformací. Nikdo nepřevzal odpovědnost za to, že jeden druh informací – lži, fake news, propaganda – přinášely více peněz než pravda. To byla tehdy velká chyba.
 
 
 
Co se tehdy mělo udělat jinak? Anebo, co by se mělo dělat nyní?
Vezměme si Google, firmu, která měla vznešené cíle. Google neměl být normální firmou, ale veřejnou společností. Cílem neměl být zisk, ale lepší a zralejší forma veřejnosti.
 
 
 
Je už na to pozdě?
Určitě ne. Myslím si, že právě teď vzniká prostor a příležitost pro nový způsob sociální sítě, aby vznikla konkurence Facebooku. Pro někoho, komu budeme více věřit, někoho, kdo chrání privátní sféru. Amerika je morálně vyhraněná země, i když to právě teď kvůli Donaldu Trumpovi nevypadá. Firma s morálními nároky by měla dobré šance.
 
 
 
To by byl jiný druh tržního hospodářství?
Ale i to má ve Spojených státech tradici. Například právník Louis Brandeis měl koncem 19. století představu, že trh musí sloužit lidem. Pro něj byl osobnostní rozvoj ten nejdůležitější faktor, důležitější než peníze. Myslím si, že tyto myšlenky jsou opět relevantní.
 
 
 
Idealismus v začátcích internetu, mýtus proměny světa, o kterou tak usilují v Silicon Valley.
Ale právě tam začaly ty rozpory. Jde o dvojitý původ internetu, který se narodil z kalifornského étosu. Na jedné straně je to víra, že lidé jsou vlastně dobří, je třeba jim k tomu dát jen šanci. Na druhé straně to byla radikálně liberální víra, že člověk musí být přenechán sám sobě, čili egoismus místo kooperace.
 
 
 
Kalifornský étos vznikal v pozdních šedesátých a počátkem sedmdesátých let. Je to koneckonců otázka obrazu člověka.
Trochu mi ta situace připomíná spor mezi Freudem a jeho žáky. Freud popisuje ve své knize Nespokojenost v kultuře, že je potřeba určitého donucení, aby byly spoutány temné síly v člověku – sex, puzení k smrti, moc – určitá forma represe je podle Freuda nutná, aby byla civilizace zachráněna.
 
 
 
A Facebook by pak byl tím ID kapitalismu, temná stránka této formy tržního hospodářství?
Tak by se to dalo říci. Freud ostatně dnes vypadá opravdu dobře, myslím si. Naděje a sny první éry internetu dnes vypadají v mnohém přinejmenším naivně. Všichni ti idealisté, kteří říkali, stavíme to pro společenství a všechno dáváme zadarmo.
 
 
 
Freud zveřejnil Nespokojenost v kultuře v roce 1930, krátce předtím, než se v Německu dostal k moci fašismus. Tak úplně temně ale dnes situaci nevidíte?
Myslím si ale, že je dnes opět zajímavé uvažovat, jak vzniká fašismus – především do určité míry ekonomickou nespokojeností, která je způsobována extrémní koncentrací bohatství. A touhu po silném muži otevře ten, kdo lidem slíbí, že je osvobodí od této nespravedlnosti.
 
 
 
Jsou monopolisté jako Facebook a Google svou hospodářskou mocí nebezpečím pro demokracii?
Máme dnes ekonomickou strukturu jako koncem 19. století, za tzv. zlaté éry, jak to bývá ve Spojených státech nazýváno. Tehdy se stále silněji projevovalo přání rozbít extrémní bohatství v rukou několika málo jedinců. Není divu, že se v politice tento radikalismus čím dál tím víc odráží, nejenom ve Spojených státech. Čím větší jsou hospodářské těžkosti, tím drsnější jsou politické odpovědi. A to je dnes i historie Facebooku.
 
 
 
Přeložil Miroslav Pavel.
 
Facebook 
začal být v hledáčku pozornosti zhruba v polovině března letošního roku. Tehdy vyšlo najevo, že britská společnost Cambridge Analytica využila data z nejméně 50 miliónů uživatelských účtů. Nakonec se ukázalo, že to bylo až 87 miliónů zneužitých uživatelských účtů. Data použila společnost Cambridge Analytica k vývoji softwarových nástrojů pro podporu předvolební kampaně Donalda Trumpa. Facebook o něco později oznámil, že se data z jeho sociální sítě mohla snadno dostat do nepovolaných rukou. Bylo to dáno tím, že Facebook umožňoval od svého vzniku vyhledávat uživatele podle e-mailu nebo telefonu. A to se dalo zneužít. Nyní je už tato funkce zablokována. Ale diskuse o Facebooku se tím teprve otevírá.
AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pátek, 25 Květen 2018 09:20 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB