Mateusz Morawiecki: Evropě došla pára

 

vláček Evropa ilustraceNový polský premiér Mateusz Morawiecki /na snímku níže vpravo/ o problémech s reputací své země, unijních procesech proti Varšavě, kontroverzní polské politice vůči migrantům a o bouřlivé diskusi o výkladu dějin.

 

 

 

V mnoha ohledech se zdá, že se Polsko stahuje z evropského jádra. Vaše strana používá pojem „Evropa národů“. Jakou roli chce Polsko v rámciMateusz Morawiecki foto web polská vláda EU zaujmout?

Většina evropských společností upřednostňuje Evropu národů před federací Spojených států evropských. Transatlantická aliance a severoamerická aliance s Evropou jsou zásadní pro udržení míru ve světě. Zaručují demokracii, svobodu a prosperitu. Rád bych, aby Polsko přispělo k tomu, že Evropa a USA dál společně usilují o dosažení těchto cílů. A k tomu patří, že chceme být spolehlivým partnerem na východním křídle EU, ne příliš daleko od Ruska. 

 

 

Nehrozí tedy, že by Polsko vystoupilo z EU?

Přesně, je to stejně nepravděpodobné, jako že by z EU vystoupily Německo nebo Francie. Spolu s drtivou většinou Poláků jsem i já silně proevropský. Tlačíme například na rozvoj společného obranného programu. Podporujeme také společné snahy likvidovat možnosti daňových úniků. Současně ale máme za to, že by Brusel neměl přicházet s politikami, které přehlížejí společenské nálady v jednotlivých zemích. Podemos ve Španělsku, úspěch Alternativy pro Německo, Le Penová a Mélenchon ve Francii, Pět hvězd v Itálii – zpod našich nohou tryská láva, jsme svědky masivního napětí.

 

 

Vy sám stranu PiS k těmto protestním stranám neřadíte?

PiS řadím k těm stranám, které chtějí napravit nespravedlivé důsledky transformace z roku 1989. Vracíme milionům Poláků, kteří se „nevešli“ do ekonomického boomu, příležitost k rozvoji. A jako takoví zprostředkováváme nespokojenost. Lidé v Evropě by si to měli uvědomovat. 

 

 

Průzkumy potvrzují, že drtivá většina Poláků dál upřednostňuje Evropskou unii, ale jejich nadšení přece jen opadá. Co je příčinou?

Řekl bych, že Evropě z hlediska ideálů došla pára. Po druhé světové válce právě ideály poháněly vyhlídky na růst a nízkou nezaměstnanost. Později přibyla integrace bývalých komunistických zemí. Lidé to dnes berou jako samozřejmost. Mír, tržní ekonomika – fungovaly po dekády, ale dnes už to nestačí. Evropské společnosti to dávají najevo hlasitě a jasně. Chtějí férovou společnost a méně nerovnosti. Jsem idealista. Musíme pracovat na nových ideálech pro Evropu. Pro nás to představuje například otázky, jak se vypořádáme s robotizací, s akcelerovaným kapitalismem, s proměnou našeho světa práce v důsledku automatizace a umělé inteligence, a s nerovností, která roste exponenciálně. To jsou otázky pro budoucnost. V tom souhlasím s Thomasem Pikettym...

 

 

…francouzským ekonomem a kritikem kapitalismu.

Musíme zvážit, zda na tyto otázky existují evropské odpovědi. Potřebujeme novou evropskou dohodu o partnerství.

 

 

Mluvíte o nerovnosti. Proč je pro stát s 38 miliony obyvateli a rostoucí ekonomikou takový problém přijmout několik tisíc uprchlíků ze Sýrie? Vaše vláda to zatvrzele odmítá. 

Polsko přijímá uprchlíky ze zemí na východ od nás, z Ukrajiny.

 

 

Opravdu to můžete srovnávat? Ukrajinci přicházejí do Polska roky – jsou pro vás výhodní jako levná pracovní síla a jsou dobře integrovaní.

Příliv z Ukrajiny od propuknutí tamní války vzrostl pětinásobně a obzvláště z Donbasu neustále přicházejí další a další lidé. Přišli doma o střechu nad hlavou a mnozí z nich ztratili některého člena rodiny. Na Západě tento „druh“ uprchlíků ani neuznávají. Po našem rozhovoru, shodou okolností, letím do Libanonu, kde navštívím uprchlický tábor a povezu s sebou nezanedbatelnou finanční podporu. Tam na libanonsko-syrském pomezí Polsko pomáhá dvaceti tisícům uprchlíků. Studie prokázaly, že je účinnější pomáhat jim tam, například výstavbou škol a nemocnic, než jim pomáhat u sebe doma. Ze všech členských států Ekonomické iniciativy odolnosti Polsko věnovalo nejvíc peněz: 50 milionů eur. Je to projekt Evropské investiční banky na podporu místní ekonomiky v regionu. A věřte mi, že bychom chtěli dělat i více. Současně ale musíte mít na paměti, že vnucování kvót na přijímání migrantů ve společnosti vyvolává napětí. 

 

 

Co myslíte tím „vnucováním“? Liberální vláda, vaše předchůdkyně, kvóty v Bruselu v roce 2015 odsouhlasila. 

V tom máte pravdu. Nicméně, taková důležitá rozhodnutí, která se dotýkají svrchovanosti, obrany hranic a ochrany před terorismem, by se neměla prosazovat prostým většinovým hlasováním v Evropské radě a bez ohledu na výhrady jednotlivých společností. Pokud není nějaká země s to ubránit své hranice, neměla by z toho dělat společný problém nás všech. 

 

 

Mluvíte o Německu?

Nejen. Chtěli bychom zahájit dialog i na toto téma. Chtěli bychom přispět migrační politice, tím spíš, že se tento problém může znovu a kdykoli prohloubit. Pokud bude kupříkladu Moskva znovu eskalovat konflikt na Ukrajině. Nebo pokud bude vybudován druhý plynovod vedoucí Baltským mořem, jak si přeje Německo, a Rusko díky tomu bude s to dodávat zemní plyn na Západ, aniž by se muselo dál spoléhat na tranzit přes Ukrajinu. Ta země se pak stane naprosto neschopnou obrany a Rusko může agresivně postupovat z východu. Nemělo by se hned vylučovat, že se na východním křídle EU zničehonic nezjeví miliony uprchlíků. 

 

 

Dokážete pochopit, že mnozí Němci vnímají polský postoj jako projev nedostatku solidarity? Na jedné straně tu máme Polsko, které profituje díky penězům zasílaným z Bruselu, na straně druhé ale není ochotné pomoci v případě nouze. 

Dokážu to pochopit přinejlepším z poloviny. Dokonce i němečtí politici, jako nedávno ministr zahraničí Sigmar Gabriel, připouštějí, že ze strukturální pomoci EU určené pro nové členské státy profituje i německá ekonomika. Přibližně 80 procent těchto peněz totiž proudí k německým společnostem, které tam provádějí konstrukční projekty sponzorované EU. My v Polsku přesně víme, co znamená solidarita. Je to důležitý cíl, ale stejně důležitými jsou domácí bezpečnost a nezávislá a svrchovaná politika. 

 

 

Je pro vaši vládu Německo stále nejdůležitějším evropským partnerem?

Ano. Čas od času je tu sice napětí, například když je tam či onde publikován nějaký radikální článek. Ale z mého pohledu je pohár z poloviny plný než z poloviny prázdný. Dlouho jsem působil v podnikatelské sféře a vím, že naše ekonomické vazby jsou těsnější než kdykoli předtím. Polsko, Česká republika, Slovensko a Maďarsko se pro Německo společně staly nejdůležitějším exportním trhem, mnohem důležitějším než například Francie. A takový vývoj chci podporovat.

 

 

Polsko se v roce 1953 vůči Německu vzdalo veškerých reparačních nároků za druhou světovou válku. Nyní ale přední polští politici tuto ideu znovu oživují. Jak se k tomu stavíte?

Polský parlament nedávno rozhodl o tom, že se materiální škody a ztráty na lidských životech propočítají přesně a znovu. Poláci až dosud dostali pouhé procento kompenzací, které dostali občané západních zemí nebo Izraele. Naše ztráty z hlediska celkového počtu obyvatel byly přitom nejvyšší na světě. 

 

 

Vaše vláda přijala zákon, který kriminalizuje použití pojmu „polský koncentrační tábor“ nebo jakékoli projevy, které by spojovaly polský národ nebo jeho vládu s nacistickými zločiny. Je trestní zákoník opravdu tím nejlepším nástrojem k boji proti historickým dezinterpretacím a nevědomosti?

Ano, Německo a Izrael to přece udělaly také. Můžete tam být potrestáni za popírání holocaustu nebo za podněcování k jeho popření. Polské ambasády po světě jen za loňský rok zasahovaly ve více než 250 případech, kdy někdo použil obrat typu „polský koncentrační tábor“. 

 

 

Váš postup ale kritizuje i Izrael.

Snažíme se naši pozici vysvětlovat a věřím, že nám izraelská strana začíná rozumět. Všímáme si toho v diplomatických diskusích a vidíme i stále přátelštější komentáře v médiích. Ano, měli jsme tisíce Poláků, kteří Židy vraždili, nebo je zrazovali nacistům. Současně ale třeba jen v okupované Varšavě, která byla skutečným peklem na zemi, na 90 tisíc katolických Poláků svým židovským sousedům pomáhalo. Polské podzemí a londýnská exilová vláda s nacisty nikdy nekolaborovaly. Chceme, aby byly naše dějiny traktovány přesně. 

 

 

Mnozí Němci chápou, proč by se neměl používat pojem „polský koncentrační tábor“. Není ale vaše reakce přece jen trochu přehnaná? Podobné obraty se přece obvykle používají jen z pohodlnosti a ne proto, že by se Němci chtěli zbavit své viny na váš úkor. Věříte, stejně jako mnozí vaši spoluobčané, že Němci nechtějí převzít zodpovědnost za zločiny nacistů?

Nedávná prohlášení kancléřky Merkelové a ministra zahraničí Gabriela, kteří jasně přiznali německou vinu, ukazují, že v Německu má náš postoj značné pochopení. 

 

 

Největší obavou mnoha Poláků je sousední Rusko. Vladimir Putin na Ukrajině jasně ukázal své expanzionistické choutky. Současně ale platí, že americká politika vůči Rusku je nepředvídatelná. Stává se život ve vašem regionu nebezpečnějším? 

Hrozbu z východu musíme brát velmi vážně. Proto vítáme snahy o společnou obranu, které jednou možná vyústí ve vznik společné armády – v rámci NATO.

 

 

Máte pocit, že Evropská unie sleduje Moskvu dostatečně pozorně?

Ne, s tím bohužel nesouhlasím. Rusko hraje nepřehlédnutelnou roli nejen na Ukrajině, ale i v Sýrii. Chtěli bychom o tomto problému jednat s Německem, ale také s Francií, jadernou mocností. Ale musíme si přitom všem přiznat, že i když nevíme, jakou politiku Bílý dům zvolí, jsme stále pod americkým deštníkem. Z tohoto pohledu Němci dostávají nášup zdarma – utrácejí málo a mají za to plnou obranu. Jistě, doufám, že se do budoucna budeme s to s Rusy domluvit, ale pro současnost platí, že je dobré být vojensky silnými. To se pak totiž onoho pochopení dosahuje snáze. 

 

 

Přeložila Tereza Spencerová.

 

 

Mateusz Morawiecki

(*1968) je polský historik, ekonom, člen vládnoucí politické strany Právo a spravedlnost (PiS). Je synem polského fyzika, politika a také někdejšího disidenta Kornela Morawiecké.

 

 

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Čtvrtek, 19 Duben 2018 06:47 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB